Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMěl jsem být Evžen
Autor
Jonáš Brambůrek
Měl jsem se jmenovat Evžen. Po babičce. Maminka s tatínkem mi ale dali jméno Jonáš, neboť maminka všem připomínala velrybu, a nejvíce tatínkovi. Proč vám to ale povídám? Nevím sám. Jsem zmatený, jak říkávají holky u nás ve škole. Chtěl jsem se prostě představit. A nyní mi prosím dovolte, abych vám svěřil, proč tu vlastně jsem.
Rád si pročítám vaši tvorbu, vzbuzuje ve mně naději, že to s tím naším světem ještě není tak špatné. Jednou mě vaše básně vynesou mezi ptáky, jindy uloží mé nahé tělo eféba do růží, druhdy tonu v slzách a nechci dál žít. Ale co mě tuze mrzí, mnohdy až k slzám docela skutečným, což jako chlapec přiznávám nerad, je jakýsi neřád mezi vámi. Sem tam se někdo z vás chová neurvale, zvlášť k ženám se takto chovat nesmí nikdo! A děje se to tady, sáhněte si do svědomí. Má babička byla též již mnohokrát nepěkně častována. Nu a proto jsem tady. Jsem mstitel své babičky. Mám vás moc rád, ale nepřišel jsem na Písmák uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Jmenuji se Brambůrek. Jonáš Brambůrek.
10 názorů
Přemýšlím, "čí seš", schvaluji pohnutku, kterou předkládáš jako důvod napsání téhle miniatury a zárověn mi dochází, že je podvržená (ta pohnutka), takže už zas jen přemýšlím, čí seš, a je mi to spíš jedno.
Evženie Brambůrková
27. 02. 2017Buď vítán, milý Jonáši. Nejsem sice tvá příbuzná, ale snad se sem, jako správné brambory, vejdeme pěkně do řádku.
Evženie Brambůrková :-)))
Jonáš Brambůrek
27. 02. 2017Děkuji ti, Čudlo. Řekl bych ti nejraději Čudlíku, ale protože by to někdo mohl pochopit jako nemravné až necudné, raději se takových intimit, a věř mi, že ze mě jdou v nejupřímnějším rozradostnění, zdržím.
Jonáš Brambůrek
27. 02. 2017Děkuji ti, K3. Tvůj nápad oceňuji. Vzniká tu však jistá nesnáz. Jak známo, nepoužitelné léčivo nutno vracet do lékáren. Kam bychom vraceli takové léčiva tady? K čím rukám? Zasazuji se tedy pro to, abychom před takovým odpovědným krokem, léčit se tady za pomoci léků, vyřeešili otázku likvidace nebezpečných přebytků.
Máš pravdu, rytíři vymírají. Ono se ale někdy může stát, tady, že za ženským jménem se skrývá chlap a opačně. Takže by bylo asi nejlepší, kdybychom se všichni společně k sobě chovali v určitých mezích. Navíc, když zvedáš meč a my nevíme proti komu bojuješ, mohla bys dopadnout jako jistý Don... a bojovat proti větrným mlýnům...
Ale protože to myslíš asi dobře, dám ti typ, zkus místo meče podat lék. Tip.
Jonáš Brambůrek
27. 02. 2017Agátko, tvůj pomerančový lvíček se červená. Pusu za ten tip!