Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

On-line

    dnes naposled
    datum / id05.03.2017 / 477110Vytisknout |
    autorjednooká panenka
    kategorieVolné verše
    zobrazeno237x
    počet tipů6
    v oblíbených0x
    zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
    Prolog

    dopolední psaní....

    dnes naposled

    dnes naposled

     

    v trezoru hledáš vakuum nepostradatelnosti

    ve zkušební době..

    uzamčeno zevnitř

     

    potkala mne role umělce

    a slunce vysušilo slzy

    uzamčeno zevnitř

     

    nehledám sebe, necítím své ruce

    kůže horká...

    uzamčeno zevnitř

     

    hořím, sálám, tělo hnědne

    plameny pohlcují mou duši

    já, čarodějnice

     

    prosím o déšť

    pozdě

    uzamčeno uvnitř

    bez slova

    polykám svá tajemství

    dnes naposled...

     

     

     

    podobná

     

    znáte tón, který se líbí

    a krade slova z pusy

     

    střechy zrcadlí tmu

    pozdnějšího svítání

     

    nohy utíkaly nazdař bůh

    ruce objaly slunce

     

    a má mysl?...

    tolik se podobám sobě

    ...

     

     

    ostrůvky

     

    seju pravdu a sklízím pády

    modlím se za déšť bez konců

    slzy všeobecnosti

    sladké jak cukrová vata

     

    listuju ve svém životě

    mám přihrádky na klíčky

    a u některých chybí zámek

    ...

     

    v životě jsou malé ostrůvky

    (opatrnost)

    na něž je třeba vystoupit

    na chvilku, jen si trochu odpočinout

     

    další krok – další pád

    tisíce varování

    ale dokud to nepoznáme sami

     

    říkej dítěti

    ...

     

    tabák města

     

    vějíře dam dnešní noci

    když kultura sžírá svět

    divadel

     

    město šlo spát

    a mé já je pořád vzhůru

    čekám

     

    kde jsi

    já sama

     

    město pod mraky

    tiše kouří...

    kolik komínů

    – tolik příchutí tabáku

     

     

     

    kroky

     

    tápu ve svém vnitřním světě

    maličkosti

    všechny mé věty...

    už byly řečené

     

    v pomalosti svého kroku

    páchnem včerejškem

    až už tu nebudem

     

    co krok to jediný život

    co nádech...

     

     

     

     

     

    Sdílejte dílo:



    Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

    |< <
    > >|

    07.03.2017 16:14:08Lnice
    Krásné*
    06.03.2017 17:12:59jednooká panenka

    děkuju všem za čtení :)

    06.03.2017 16:10:16Richard Hrob

    Ano. Tipuji*

    05.03.2017 19:51:32Evženie Brambůrková

    /T

    05.03.2017 17:07:46Gora
    redaktor poezie a prózy

    Ráda jsem četla:-)

    05.03.2017 17:01:04Kočkodan
    Minule se mi líbil nejvíc konec, dnes začátek.

    |< <
    > >|
    Všechny kritiky na jednu stránku



    Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
    Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.