Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
Jeho pekelný dýchavičný smích
datum / id10.03.2017 / 477244Vytisknout |
autorkvaj
kategorieMiniatury prozaické
témaHumorné
zobrazeno417x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Jeho pekelný dýchavičný smích

     Ufo se objevilo hodinu před půlnocí. Minutu nehybně zářilo na koptu oblohy, jas pak zesílil a svítící útvar se začal zvolna pohybovat severozápadním směrem, ztrácet kurs, až zmizel z dohledu. Samozřejmě jsem svůj objev ihned oznámil místní hvězdárně a měli mě pochopitelně za blázna.
     Skočil jsem tedy do auta a za čtvrt hodiny byl na palouku u potoka, téměř dokonale ukrytém za keři a stromy. U zchátralého, rzí prožraného, omláceného létajícího talíře, co spíš připomínal opotřebovaný ešus, hořel ohýnek. Prastarý Ufon ve vyrudlých montérkách si na něm dělal večeři a jaksi smutně kýval tykadly. Nepokusil se změnit podobu, přemístit se v časoprostoru nebo anihilovat, jen uštvaně vzhlédl. Bylo mi ho líto a tak jsem mu nabídl cigaretu. Kouřili jsme, ani nevím jak dlouho. Nikdo nemluvil, jenom Ufon co chvíli nakukoval některým ze sedmi očí někam za svůj neidentifikovatelný látající prostředek k dopravě, nejspíš aby nás nikdo nepřekvapil ze zálohy. Ozval se až o tři cigarety později.
     „Tak to vidíte sám, mladej. Starý dobrý časy jsou ty tam. Jó, bejvaly jiný doby. Tehdy mi lidi dávali všelijaký jména – Ďábel, Anděl, Boží hněv a další a další. Víte, mladej, jsem tak trochu ješitněj a tak trochu pozér. Taky si potrpím na pompu," ďábelsky se zasmál. „Ale zkuste dneska dštít síru a oheň nebo rachotit hromem. Lidi si dneska ničeho nevážej a z ničeho nemaj strach. Mnohý dokonce ani nevěří, že existuju. Darmo mluvit," zakončil svůj hořký monolog a mávl tykadlem tak překvapivě prudce, až jsem se polekal, že si ho zlomí.
     „No, ale pořád jste ještě Jura," chtěl jsem ho potěšit.
     Měl jsem radost a byl pyšný na to, že právě mně se dostalo té cti jako prvnímu navázat kontakt s mimozemskou civilizací.
     „Proč jste si vybral právě mě jako zástupce lidstva, který vás mohl spatřit?" 
     „Ale kuš, mladej," odvětil skoro zděšeně. „Mě už vidělo lidí! Jenže jim nikdo nevěřil. Ale vás jsem chtěl o něco požádat. Jste přece redaktor, máte styky."
     „A co by to jako mělo být?" ptal jsem se nejistě.
     Nezaskočilo mě, že ví, kdo jsem. Je to přece Ufon a k tomu starý a kosmem protřelý.
     „Víte, mladej, mě původně poslali do těhletěch bohem opuštěných končin vesmíru, jak vy tomu říkáte, za trest. Ale už na mě zapomněli. Tak bych se rád poohlédl po nějaký klidnější existenci. Moc toho už nezvládnu. Ale přece sem tam něco pospravím, zaflikuju. Dělám to teď načerno, pochopitelně, ale mít furt oplétačky s úřadama..., znáte to sám. Poslyšte mladej, ale ty cigára jsou hromsky dobrý."
     „Lucky Strike."
     „Panečku!" řekl uznale.
     „Jo, takhle to myslíte," konečně jsem se vzpamatoval. „Ale moment, nic není zadarmo."
     „Chápu," zamžikal tykadly a hromově a dýchavičně se zasmál, až se po zrcadlové hladině potůčku rozběhly vlnky, i když byla vzdálená nejméně dvacet metrů.
     Chtěl jsem vzít vyděšeně roha, ale Ufon se uklidnil a potom mi dokonale spravil brzdy a spojku mého postaršího Mégana a krom toho seřídil i předstih, reflektory, geometrii náprav, provedl veškerou možnou diagnostiku...
     „Proč si taky nespravíte svůj talíř?“ ptal jsem se, když jsem viděl, jak mu to šlo od ruky.
     „Jo tohodle veterána. Technicky je v pořádku, ale nevěřil byste, jak těžký je sehnat titano-platinovo-iridiové plechy na kastli,“ vysvětlil Ufon. 
     Už jsem tedy nic nenamítal a řekl si, že zařídit pro něj živnost pro mě nepředstavuje nic složitého. A Ufon je šikovný a když se hodí trochu do fazóny, aby nevyčníval a nebude se takhle příšerně chechtat, snadno se drobným správkárenstvím uživí a berňák není také těžké ošulit o daně. Zbývá jen vyřešit, jak vysvětlit živnostenskému úřadu, pro koho že ten živnosťák chci. No a ještě snad o té příhodě poreferovat v novinách. Nejlépe do nějaké silvestrovské přílohy.

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

24.03.2017 15:08:36kvaj
redaktor prózy

O to mně šlo, aby to působilo civilně. Děkuji.

24.03.2017 14:39:14Lakrov
redaktor prózy

Je to takové rozverně nadčasové.  Ta naprosto přirozená civilnost onoho "stekání třetího druhu"  mě zaujala a svým způsobem pobavila.  Tip.  


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.