Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
tenkrát
datum / id10.03.2017 / 477253Vytisknout |
autorjednooká panenka
kategorieVolné verše
zobrazeno257x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

inspirace čistě vlastní, aneb černý Petr zase přišel se džbánem vody...

tenkrát

tenkrát

 

oči ztěžka přivírám

spánek sežral mou opatrnost

a po vratkém laně..

 

a tak ráno prosím den

nikam nespěchej!

stejně, až slunce

vlasy rozčeše

 

...

 

když v rukou svíráš

černého Petra

a umazaný obličej od kříd

prozradí sám sebe

 

ach, má tvořivosti

jednou shoříš jako fénix

jednou posypu se tím popelem

 

vím, už tenkrát

nemohla jsem tvořit

těžká léta..

 

a na to vše tak trochu

zapomínám..

 

 

 

do nikam

 

můj pohled

do nikam

pěstuju jak muškáty

 

snažím se

opravdu se snažím

ale bez vody (?)

(bez slz)

 

beze slov

na těsno oblečený sen

 

a místo kravaty

- parfém na knoflíky zapínat

 

další den za mnou

končí neschopností dýchat

 

ráno mne probouzí pravidelně ve 2

 

 

 

ostrost

 

ostnatý drát

ovíjí se kolem

pozvolna utahuje

zabodává se do kůže

 

poznáš mne podle ran

(ve tvaru kytiček)

ze kterých neteče...

ale ještě nevybledly

 

ne, nebrečím

nebolí to

lačním po tvém doteku

něžném

který říká pravdu ostrostí

...

 

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

10.03.2017 19:39:10Evženie Brambůrková

/T

10.03.2017 15:54:13Kočkodan
Zas něco vypíchnout dovedu – pěstování pohledu.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.