jablko

                                                                                                                                                                        verulinda

 

sto němých slov schovávalo se za mými rty

sto němých slov pospojovaných v něžné věty

ale tys´ neslyšel

 

když  přijde  čas opadají  květy

kalich je naplněn pílí neúnavných včel

sladká míza proudí všemi póry

dorostl  lásky plod

 

zas další rok

 

mé rty olizují šťávu sladce pěnivou

která z jablka vytéká

z vůně se oči  zavírají

 

tím  jablkem  jsi ty a já

hltám tě vším  čím mohu

dech se mi  z  toho tají

 

díky jabloním tě pořád v ústech  mám

---