Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Malé řečové intimity

24. 04. 2017
7
2
679
Autor
Movsar

Deník z každoroční cesty do ekologické Olomouce (EKODNY). Den první.  

Tulák nebo národní hrdina

V hlavě má ještě Rubín, víno s přívlastkem. A co, že nesvede veršovat jako Hrubín, stačí mu krajíc s omastkem. Tak teď padá z lavičky na Národní, protože fyzikálním zákonům neuhne nikdo. Honzovo tulácký ráno v urbánní variaci, za chvíli půjdem toulat se dál…  


Snídaně v trávě

Kousek za Prahou kdosi venčil koníčky. Na opratích, jeden byl velký, druhý malý. Shýbali se k mokré trávě, jedli. A protože i se zvířaty a dokonce i s rostlinami sdílíme množství genů, mohli si všichni tři do té trávy lehnout a připomenout Manetovu Snídani v trávě. 


Blíženci na trati

V Pardubicích stály vagóny naložené kulatinou. Tuny železa a dřeva, věci, suroviny, blíženci. Martin Heidegger by o nich jistě svedl meditovat, sestoupit až k jejich podstatě a na stovkách stran popsat ticho, v němž usazeny teď moknou. Náš vlak už je ale dávno pryč, stejně jako vlak filosofův.


Bez výrokové naděje

U obce Bezpráví „tužky smrků do oblohy píšou“ příběh, o kterém se můžeme přít. A nebude nikdo, kdo naši při rozsoudí. Tady nepěstují výrokovou naději, neboť vědí, že život není logika. Tahle obec je pravděpodobně nejstřízlivější místo v zemi, v tom našem kraji pohádek. 


Šenk v Konviktské

Z šenku v Konviktské tekl opilý smích. I když večer teprve začínal, tady už dávno zatroubili na roh hojnosti a bůžek Bakchos vzal místo.


Malé řečové intimity

Do kostela sv. Michala jsem vešel už za tmy. Spolu se mnou mladí manželé. Došli jsme až k oltáři a oni si něco tiše sdělovali. Malé řečové intimity. I šepot má v této akusticky výjimečné stavbě kouzlo. Když odcházeli, snad jako tenkrát, ona za sebou nechávala jahodový parfém, vlečku svodu. Pak byli pryč a já zůstával ve tmě baroka sám. Jediné, nač jsem dohlédl, byla mramorová pieta, Kristus navracející se do klína ženy, matky, Země. Teprve pak se ukázalo, že u vrat celou dobu čekal kněz, aby za mnou mohl zavřít. Solidární s poutníkem v jeho slabosti a rozjímání. 


Dárek z cest

Na stolku pod televizí stojí katalog zboží z hotelového krámku. Bižuterie, plnicí pera, peněženky, hodinky, polštáře s krtečkem. Sortiment pro vytížené manažery, kteří nemají čas kupovat dárky než v letištních free zónách, na benzinkách a v hotelových halách (jen krteček je nejspíš určen Číňanům). Ale možná jsou i manažeři, kteří do svého ajfounu raději vyťukají malou báseň v próze a pošlou ji rekomando esemes. Takovou slovní cetku, co se (ne)třpytí.


2 názory

Movsar
24. 04. 2017
Dát tip

díky, to mě těší! a - nic nen ívymyšleno. max. přimyšleno. :-)


Gora
24. 04. 2017
Dát tip

Radost číst.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru