Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Proč je Alzheimerova choroba nemoc, kdežto schizofrenie ne
datum / id30.04.2017 / 478634Vytisknout |
autorMatěj Dovala
kategorieÚvahy
témaFilosofické
upřesnění kategorieMedicína
zobrazeno290x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Proč je Alzheimerova choroba nemoc, kdežto schizofrenie ne

Proč je Alzheimerova choroba nemoc, kdežto schizofrenie ne

Veřejnost, zdá se, bez problémů přijímá tvrzení psychiatrů „Duševní nemoci jsou nemoci mozku“ 1). Přitom rozdíl mezi neurologickými a psychiatrickými nosologickými jednotkami bije do očí. Např. únorový Respekt, rubrika Civilizace a text Martina Uhlíře o výzkumu a léčbě Alzheimerovy choroby:

Na stěnách temného kruhového stanu září laserové orientační značky. Návštěvník se tu podrobuje nelehkému testu – podle značek si má zapamatovat polohu cíle, kterým je rudé světélko na podlaze. Cíl poté zhasne, uspořádání značek se pootočí a úkolem testovaného je ukázat, kde si myslí, že cíl, jehož poloha se vůči značkám nemění, bude tentokrát. Když jej pak rudé světélko na podlaze opět vyznačí, vyjde najevo, nakolik se dotyčný spletl. Čím větší chyba, tím je pravděpodobnější, že trpí Alzheimerovou nemocí, i když o tom třeba ještě neví.
„Orientaci v prostoru poškodí nemoc jako první,“ vysvětluje neurolog motolské nemocnice Jakub Hort, jemuž laserové „bludiště“ pomáhá při stanovení diagnózy.

A o trochu dál:  William Jagust, výzkumník z Kalifornské univerzity v Berkeley, se svým týmem dlouhodobě sledoval zdravé seniory, z nichž někteří měli plaky v mozku, a jiní ne. Každý rok se všichni dobrovolníci podrobili testům paměti a dalších duševních schopností – a ukázalo se, že výkon těch s plaky se zvolna zhoršuje, jako by si doutnající choroba nepozorovaně vybírala daň. „Oni si toho nemusí všimnout, ale testy to odhalí,“ vysvětloval Respektu v roce 2012 William Jagust.
A dál: Některé [léky] dovedou plaky odstraňovat, stav pacientů, jejich paměť a výkonnost v testech se přesto nezlepšují.
A dál: …jeden z těchto léků nazvaný Aducanumab (…) nejen že likvidoval plaky, zlepšil i to, jak si nemocní vedli v testech duševních schopností.

Čili Alzheimerova choroba se diagnostikuje a vylučuje objektivním testem. Schizofrenie ale ne. Schizofrenie se diagnostikuje a vylučuje na základě subjektivního posouzení životního stylu a chování jedince. Z čehož plyne, že samozřejmě můžete VĚŘIT, že osoba má chorobu mozku, která nějak způsobuje její chování, ale to je asi tak všechno. Protože jakékoliv chování, i sebenenormálnější může být prostě rozhodnutí té osoby.

Setkáme se s tím, že se jako slabina psychiatrie uvádí nemožnost diagnostikovat schizofrenii somatickým vyšetřením (magnetickou rezonancí apod.) Ovšem ta hlavní „slabina“ je něco jiného: to, že není možné diagnostikovat schizofrenii JAKÝMKOLIV OBJEKTIVNÍM TESTEM. Nemusela by v tom být PET, CT ani MRI; stačila by tužka a papír, ale aby to bylo objektivní. Nic takového není.

Též se setkáme s tím, že se říká, že biologická podstata schizofrenie bude objevena v budoucnu nebo že se už našly nějaké abnormality. Co ale ta biologická podstata a abnormality mají způsobovat? Chování, které se psychiatrům nelíbí? Sice to nelze vyloučit, ale zní to poněkud nepravděpodobně…

Psychiatři věří tomu, že budoucí výzkum prokáže, že osoby, které oni označují na základě MORÁLNÍHO SOUDU, za duševně nemocné, mají chorobu mozku. Kromě nepravděpodobnosti je zde ještě tohle: symptomy Alzheimerovy choroby nejsou chování, ale symptomy schizofrenie JSOU chování. Čili i kdyby se tenhle sen psychiatrům splnil, byla by tak objevena korelace mezi chováním a nějakým stavem mozku. Nebyla by objevena nemoc. Je to jako hledat biologickou podstatu „sklonu ke kradení“, agresivity, homosexuality atd. I kdyby byla objevena, neznamenalo by to, že to jsou nemoci.

V současnosti je schizofrenie pouze projevem víry, že lidské já může být změněno k horšímu chorobou mozku. Chování ale NEMŮŽE být nemoc, i kdyby dokonale s něčím korelovalo.
Čili podmínka existence objektivního testu je dostatečný argument – pokud není splněna, nejedná se o nemoc – ale ne finální. Tím je to, že schizofrenie prostě nemůže být nemoc, protože chování nemůže být nemoc. Objev biologické podstaty chování ≠ objev nemoci.

 


1) Něco málo z Listů Cyrila Höschla:
Je pravda, že v zemích s výrazným vlivem křesťanství je většinou méně sebevražd než v některých zemích, které jsou převážně ateistické. Podobně v islámských zemích je méně alkoholismu. Nikdy není však dost opakování, že psychiatrie je součástí medicíny, že duševní onemocnění jsou nemocemi mozku a že přisuzovat jejich výskyt ateismu je asi tak smysluplné jako přičítat ateismu vyšší výskyt kyčelních náhrad.

zde: http://www.hoschl.cz/?text=2432&lang=cz

Psychiatrie je lékařský obor, zabývající se chorobami psychiky (mozku) jednotlivců.

zde: http://www.hoschl.cz/?text=4291&lang=cz

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

02.05.2017 23:47:20Matěj Dovala

To korloid:

1) Alzheimr je organické onemocnění mozku, které má za následek poruchy chování.

- Ano, každá nemoc má vliv na chování (i zlomená noha nebo rýma), ale alzheimer není DEFINOVÁN jako špatné, „porouchané“ chování, kdežto schizofrenie ano.

2) Vy tedy usilujete o nalezení testů na průkaznou změnu funkčnosti mozku u schizofreniků?

- V textu jsou dvě myšlenky: 1. Na schizofrenii neexistuje objektivní test, na rozdíl od alzheimera. 2. Třebaže psychiatři říkají, že bude existovat v budoucnu (nespíš ve formě MRI snímků), tak to není možné, protože schizofrenie je definována jako chování; čili i kdyby to nastalo, jednalo by se o objev biologické podstaty chování, ne o objev nemoci. Chování prostě nemůže být nemoc.

3) Zeptám se ještě - jsou tyto testy na změnu funkčnosti mozku i pro jiná duševní "onemocnění" např. pro paranoiu nebo depresi a další? Nebo i tyto stejně jako schizofrenie závisí na subjektivním hodnocení psychiatra (případně na koncenzu skupiny psychiatrů)?

- 1. U všech duševních nemocí je to stejné; v podstatě existuje jen JEDNA duševní nemoc, za kterou je představa, že nežádoucí lidské myšlenky jsou způsobeny chorobou mozku. Podle toho o jaké myšlenky se jedná, se duševní nemoci dělí; ale je za tím vším tahle jednoduchá představa.2. Jde o to, že chování a myšlení, tj. pohyb osoby v sociálním prostoru, prostě nemůže být nemoc; nemůžete si vzít osobu, jejíž chování se vám nelíbí, říct: „Chování způsobuje mozek“, a udělat z chování nemoc. To prostě nejde: Myšlení/chování buď je determinováno mozkem, nebo není; ale i pokud je, tak prostě nemůžete prohlásit: Takové a takové chování je symptom choroby.Psychiatři tímhle rétorickým trikem „Mysl je pracující mozek“ vtáhli morálku a tudíž kontrolu společnosti do medicíny, ale to je špatně: eticky i logicky.

01.05.2017 16:53:27korloid

Prima. Alzheimr je organické onemocnění mozku, které má za následek poruchy chování. Organické změny na mozku jdou změřit, zvážit, zakreslit = plaky. Jenže jako u jiných orgánů i u mozku mohou být změny nejen organické (fyzické), ale i funkční. Vy tedy usilujete o nalezení testů na průkaznou změnu funkčnosti mozku u schizofreniků? Zeptám se ještě - jsou tyto testy na změnu funkčnosti mozku i pro jiná duševní "onemocnění" např. pro paranoiu nebo depresi a další? Nebo i tyto stejně jako schizofrenie závisí na subjektivním hodnocení psychiatra (případně na koncenzu skupiny psychiatrů)?


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.