Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dětské vztahy

01. 05. 2017
5
2
568
Autor
Debraket

nepamatuju se

že bych se byl kdysi cítil

jako dítě

není to mrzuté?

slyšíte?

nemyslíte?

čelem? vzad, otáčím své neplynulé hodinky, přesýpací, konec, došel mi čas, a tak zas

otáčím, sleduju, otáčím zas, sleduju ještě napárkrát, pak se vypnu, jdu spát, prchám

v práci, v lavici, na židli, u strojů a pák, u monitorů a řad, někdy v posteli, v jedné, druhé, jiné

a to mě těší? a to mě těšit má? zdalipak

to není jen zástěra

v kuchyni

tak mladičká

služka, poznáváš ji, snad?

ano, vlastně, vzpomínám si

líbila ses mi

mami

tak co budeme dneska dělat?

co bude k obědu?

polovina věcí nechutná mi však, druhá polovina nuda

a co teď se mnou, naplácáš mi?

ani nápad, je to přece tvoje chyba, tys mě takhle uvařila, a nebo to sním s donucením? musím? měl bych?

nemám jistoty, co dělat

rozkaž, rozkazuj mi

ano

to je ono, díky, hotové to osvícenské krmení, sněz to

tak dělej

vařila jsem

pro hladové ptáčky, šupky zpátky do pohádky, táhni už

spokojené pěšce? tvrdohlavé věže? co dámu? nepotřebuju tě, jsem jen prostoduchý král, či krále sám

sestřeliti mám? kdy? a kam?

ano, ukážu si na něj, bezvěrec, pohan, tlusťoch, ze zásady tě odmítám, oidipe, pak šípy mých slov prorazí

lebku, pak zjistím, otče, že byl to vcelku smutný omyl

zrádče, proč si ke mně nepromluvil dřív, žádám

abys mi vrátil čas, mrtvolo

a ty druhá, v kuchyni

přestaň vzlykat

vydíráš mě

víš to

spratku

neříkej mi, co mám dělat

pomatenče, vždyť nejseš můj fotr

načež jsem se jí poprvé v životě podíval přímo do očí

že ne? ale ano, měla je, a jaké, modré, hnědé, kriste nevím, ztratil jsem se

v nich

co jsi to vůbec zač, tedy, kdo jsi, odkud jste sem přišla, z venuše snad, jak moc vás mám uznávat?

ach nebe

dotyky, které znám od mé nejbližší, a víš ty co?

nejsou tvé, neznám tě, proč jsou tak pravé, nepřestávej, nejsi moje, nejsi, a nikdy nebudeš, a víš ty co?

já už tě ani nechci

nenadávej mi

nejsi moje matka, nejsi

běž se schovat do kouta, malá, ubrečená lež, tak běž, běž

proboha, ani nápad, počkej

ještě chvíli, prosím

cože po tobě vlastně chci?

nevím

nic

asi

možná

mi ale stačí

aby jsi chtěla ty

 


2 názory

Indianska
02. 05. 2017
Dát tip

Gradující. Bolavé.


agáta5
02. 05. 2017
Dát tip

smutný...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru