Seine

Tisíc mil daleko,

A město svítí do noci.

Obloha je bez mraku a měsíc je větší,

Držíš mě za ruku a oba víme,

Že září jen pro jednoho z nás.

Budeš sentimentální a já realista jako vždy.

Oba ochutnáme víno a řeka bude

Hlučet o pár ulic níž.

Řekneš, že: „Franky by téhle zemi slušely víc,“

A já odpovím: „zítra vyzkoušíme tu druhou kavárnu.“

Pohladíš mě po tváři a já políbím tvoji dlaň,

Pohlédnu na měsíc a užasnu,

Protože ještě nikdy nezářil tak pronikavě.