Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAsi ano
Autor
Ravenna
Není ti nic?
Tři kroky nad propastí
zavírám sama sebe slovem v pasti.
Lámu se v pase,
bych
dohlédla až na dno.
Není ti radno?
Nebylo a není...
Pár týdnů posledních
oprátka kolem krku tlačí,
dech sotva vteřinu mi stačí,
probdělé noci káva hasí,
stačilo by to říct ti? ... asi?
asi ano...
6 názorů
Jeff Logos
03. 06. 2018Dobré, vystihující stavy duše
Děkuji všem za podnětné kritiky i tipy.
agáta55:Ano, rozhodně jsou poruchy, které okolí hodně energeticky i psychicky vysávají, ať už je to bipolární porucha, maniodeprese a jiné vážnější případy. Často máme ale ve svém okolí člověka s něčím 'méně' komplikovaným, jako je deprese, obsesivní kompulze..Pohybuji se ve zdravotnictví a vím, že mnohem těžší je u takových lidí překonat fakt, že většina přátel se od nich odvrátila ne z důvodu, že si 3x kontrolují zamčené dveře (jsou trochu řízlí :) ), ale že svůj problém někde řeší, protože je omezuje. Nikdo v současné době nechce být považován za blázna. Obvykle je problém přiznat i sám sobě, že jsem možná ve stavu, který už nejsem schopen sám řešit. Je to potupné jít z psychologem, brát léky. Odmítavý pohled okolí je potom jen dalším krokem ke zhoršení stavu.Spíše mě na tom stavu mrzí, že psychika, ač je často původcem i jiných potíží, je prostě jisté 'stigma'.
Richard Hrob
08. 06. 2017Za mě dobrý..... Tip*
taky tip
mám určité zkušenosti s lidmi trpícími psychickými poruchami
sám jsem byl léčen skrz depresi a potkal jsem pár takovýchto lidiček
vlastně mě docela mrzí, že jsem víc neposlouchal jejich příběhy, mohl jsem o tom třeba něco napsat :)
hm.. 34% je docela dost, předpokládám, že zdravých Čechů. Nějak si neumím představit, že bych kamarádila s někým, komu to nemyslí stejně jako mě... pár přátel mám, vyselektovaných na míru :)) ale je fakt, že řízlí jsme občas všichni...
měla jsem kamarádku, která trpěla bipolární poruchou. Nebylo to nic příjemného naladit se na její náladu, protože ona se naladit nedokázala a navíc mě stahovala dolů, protože jsem se snažila pomáhat tam, kde prostě pomoct nejde.
To potom ten druhý přizpůsobuje život a když není vyvážený třeba kreativitou na straně nemocného, není to úplně šťastné přátelství, si myslím... u příbuzných je to něco jinýho, ale stejně si vážím lidí, kteří v tom žijí a zvládají to... klobouk dolů
báseň je slušná, líbí se mi "lámu sama sebe slovem v pasti"
na konci to zaváhání .. asi ano.. bych možná vynechala to "ano"... asi?, asi... je lepší, nechává konec otevřený k přemýšlení a navíc "asi" si představuju - to první jako otázka, zaváhání a to druhý jako konstatování - zklidnění, uvolnění
tip ti dám, zaujala jsi mě