Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nudapláž

10. 06. 2017
18
24
2685

Člověk utratí hromady peněz a vyplýtvá spoustu času, aby nakonec přišel na to, že jej stejně nejvíc baví jíst, pít a válet se na pláži.

Nudapláž je jediná pláž, na které se nenudíte.

 

Pláž, náležící ke komplexu Zlatna obala, byla opravdu jen pro skalní příznivce opalování a koupání. Pro takové, kteří brzy ráno přijdou a večer odejdou. Kdo přišel později, deku si už nerozložil. Už od pohledu počet návštěvníků asi pětinásobně přesahoval její kapacitu a bylo nám předem jasné, že si nikam nesedneme. Ale že nebude ani kam stoupnout? Kdyby pláž měla švy, tak by v nich praskala. Museli jsme najít jiné místo, kde bych se pokochal podmanivou oblostí dámských tvarů a žena přehlídkou svaloviny a testosteronu.


Jižní konec sutomorské zátoky sahá až ke skalnatému mysu Ratac, na jehož vrcholku už deset století chátrá zřícenina benediktinského kláštera. Asi před pěti sty lety klášter pobořili Turci, v roce 1941 ke zkáze přispěli Italové, k dokonalému zpustošení přidali své i němečtí okupanti a v posledku ruští turisté. Navzdory takto důkladnému zničení je klášter stále jednou z nejhezčích staveb v kraji; a to počítám i hotely a rezidence. Konfrontace umění středověkých stavitelů s činnosti stavitelů dnešních je fatální.

Lesnatý park obklopující rozvalinu působí idylicky pouze z dálky. Při bližším ohledání odhalíte, že se jedná o nejstarší nepřetržitě fungující přírodní záchod na Balkáně. Skoro by člověk pomyslel, že to nebyl klášter, ale observatoř. Přesto je právě tohle místo pro jistou část populace neodolatelně přitažlivé. Avšak nepředbíhejme.

Pod skalním ostrohem Ratackým se mezi útesy ukrývá malá romantická pláž, divoká a kamenitá. Překonáte-li nástrahy sestupu po dlouhém strmém schodišti z přírodních balvanů, okouzlí vás mimořádně čisté a průzračné moře.

A pokud si cestou nevšimnete nenápadného nápisu FKK, dočkáte se i jiných překvapení.

Zde se všichni věnují zahálce odhaleni. Ostatně nahota je přirozená. Už v bibli je psáno, že  člověk byl vyhnán z ráje, protože se začal oblékat. Naturismus je osvobozující, zábavný a poučný; když ne pro vás, tak pro ostatní. Jsem přesvědčen, že vlády a parlamenty by měly zasedat na nudaplážích. Ovšem na nějakých jiných. Tahle Ratacká je totiž specifická ještě něčím jiným - mimo to, že se na pláži sluní výhradně křesťané a v parčíku nad ní masturbují výhradně muslimové, jsou téměř všichni přítomní, mohu-li to tak říct, muži.

Dvojice velmi opálených a notně osvalených pánů po sobě žertovně cákají, a když vyjdou z vody, rozprostřou si pod sebe navzájem ručníky, aby neumokřili přikrývku. Dávají si vzájemně ukousnout karotky a řapíkatého celeru, jeden druhému natírá záda olejíčkem, a když si myslí, že se ten druhý nedívá, tak nenápadně pokukují po ostatních pánech. Z pochopitelných důvodů – totiž aby nekupovali, jak se říká, zajíce v pytli, přijde-li na to.

A právě na téhle pláži jsme s manželkou nebojácně rozložili svoji deku. Tedy žena nebojácně. Já se od ní nehnul ani na krok, čímž jsem dával homomenšině okázale najevo, že jsem, co se mé sexuální orientace týče, spíše konzervativní. Jestli to gayové pochopili správně, za to bych ruku do ohně, ani žádnou jinou část těla nikam jinam samozřejmě nedal, ale z vilných pohledů čtyřprocentní menšiny, která zde tvořila většinu, jsem vyčetl, že si manželka vybrala opravdu dobře. Na druhou stranu fakt, že patrně vypadám jako homosexuální prostitut, mě poněkud zneklidňoval. Mezi půlky byste mi nenacpali ani sirku.

Vyrůstal jsem v době, která na gaye, jak jim dnes říkáme, nepohlížela příliš shovívavě, navzdory tomu, že kdykoli se potkali soudruh Husák se soudruhem Brežněvem, vášnivě se pocelovali. Navzdory pozdější osvětě zůstala ve mně jakási latentní gayoplachost zakořeněna. Není divu, že jsem se orosil, zaslechnuv:

„Zdravo! Vy Čechi? Ahoj! Pivo?“ To na mě dotíral osmahlý domorodec. Nejsem xenofobem, nevadí mi sexuální menšiny a soucítím s lidmi bez majetku a domova, ale žebravý homosexuální Cikán, to už bylo na mě moc:

„Přiznávám, jsme Češi, ale žádné pivo s sebou nemám,“ pokládal jsem hovor za ukončený. Ne tak Montenegr.

„Ne ne, to sam prodati pivo. I kuvam kafu! Moje ime je Dragan!“

Pravda je, že obvykle s gayi mnoho společných témat k dialogu nenacházím, ale Dragan se nakonec ukázal jako neobyčejně zábavný společník a bezva chlapík. Jelikož moje umění dohovořit se srbsky jen nepatrně převyšuje schopnost ovládat řídící panel jaderné elektrárny, rozmluva zpočátku připomínala nácvik plaveckých stylů na souši. Nicméně dozvěděl jsem se, že Dragan, bývalý reprezentant Černé Hory v bodybuildingu, v zimě vede posilovnu s tělocvičnou, ve které provozuje box, thaibox, kickbox a jukebox. V létě se pak válí na pláži, kde prodává pivo a kávu. Skvělá práce. Že já se líp neučil.

 „Najbolja kafa u Sutomoru!“ hlaholil svalovec. „Morate da ga probati!“ a už nám nesl dva koflíky jako pozornost. Nápoj byl horký, tak jsem chvíli zůstal jako opařený. Ale sotva se chuťové buňky probraly z kómatu, musel jsem tomu dobrému muži dát za pravdu – lahůdka veliká a síla nezměrná. Dragan vařil, dle vlastního mínění, pravou tureckou kávu. Technologie přípravy této delikatesy s účinky defibrilátoru spočívala v tom, že džezvu naplnil mletou kávou, přilil něco málo vody a na campingovém plynovém vařiči nechal směs několikrát vzkypět. Poté přelil do šálku cosi, co připomínalo roztavený asfalt. Kávu bylo nutno vypít ještě klokotající, neboť po jejím vychladnutí už by se nejednalo o nápoj. Z takového množství kávové sedliny by zkušená věštkyně dokázala přečíst budoucnost na několik životů dopředu.

Popíjeli jsme tedy s manželkou kafíčko a pozorovali to roztodivné panoptikum okolo. A že bylo na co se dívat. Po úzkém kamenném schodišti se dolů na pláž valily dvě ženštiny neurčitého věku a řekl bych až zeměpisných rozměrů.

„Ufff, ufff. Páááni, tááákovejch schodů! Von Fanda povídal, že je to pláž pro tůristy.“

„Hele a neříkal náhodou, že je pro natůristy?“

„No jo, to bude vono. Jéééžkovovoči, taydlejc sou samý naháči!“

„Vostaneme tuto na kraji, já už jsem splavená jako kráva. Dneska je to sluníčko ňáký rozdavačný, viď?“

„No jo. Že by nám vopravdu nikdo nepomoh postavit slunečník? Copak z těch pánů není žádnej gentleman?“ odmítaly si dámy přiznat, že pro lov zvolily nesprávnou honitbu.

Co se honitby týče, pro tu byly mnohem příznivější podmínky v lesíku nad pláží, ale i tam se po příchodu těch dvou hrošic udělalo nějak volno. Čtyřprocentní estéti se potají častovali kyselými obličeji a Dragan předstíral, že počítá tržbu. Když se dámy vrhly do vod Jadranu, ocákat svá impozantní těla zbrocená potem a impregnovaná opalovacími krémy, vlnobití rázem ustalo. Hladinu ozdobily pestrobarevné olejovité skvrny a mořští živočichové se kvapem přesunuli do bezpečí ropné rafinérie v zátoce města Baru.

 


24 názorů

baaba
18. 08. 2018
Dát tip

....jo, nůůůdisti. Budiž jim pláž lehká ;)**


Neber si tak, to je přece normální, že člověk roste.


8hanka
24. 09. 2017
Dát tip

:)

aj keď  veta nižšie citovaná zastavila moju ruku pri pojedaní  nedeľného dezertu...

"se dolů na pláž valily dvě ženštiny neurčitého věku a řekl bych až zeměpisných rozměrů"

 


Metta
18. 06. 2017
Dát tip

dekuji...me nedavno zaujal typek, co mel plavky v podobe navleku na pytlik a vzadu snurky, stal ´jako socha presne na hranici textilplaze a nuda, holymi pulkami smer FKK ...


Kytiii
17. 06. 2017
Dát tip

Umřela jsem :o) *


Gora
15. 06. 2017
Dát tip

PH, díky:-), za život mne vlastnilo nejmíň deset psů, proto mne vlk zaujal:-)


Tak pro rejpaly: Československý vlčák. :)


Gora
14. 06. 2017
Dát tip

PH: chachá, toho druhýho myslím...rasu vlk /psí/ neznám:-). Přeju mu hodně sil, hlavně, aby na stará kolena nezvlčil.


Jestli myslíš ten dermatologický problém, tak ano, už mnohokráte. A jestli máš na mysli šelmu, tak taky ano, koneckonců ještě trochu žije, dědek patnáctiletej. :)


Gora
13. 06. 2017
Dát tip

PH: bomba, měl jsi vlka?


No to víš, jak jsem zaregistroval hambatce, zatmělo se mi před očima a kontrola češtiny šla stranou...


Děkuji ti, Pišto, z celého srdce za unikátní reakci na moji venkoncem nudnou reportáž z pláže. Popravdě, čekal jsem spíše tradiční hanobení mého svérázného pojetí interpunkce, nebo tak něco, ale tvůj hřejivý přístup mě ponoukl k dalšímu pokračování nakousnutého seriálu.

 

Všem ostatním, pochopitelně, slibuji totéž, a děkuji šestkrát.


Má zkušenost je jiná. Nazval bych to "Setkání s militantími adamity".

Léta páně 2010, Plzeň, tzv. Bolevák.

S manželkou, dcerou dvouletou, vlkem a místně příslušným kamarádem jsme tam jedno parného letního dne vyrazili na koupačku, coby osvěžující závěr výletu mimo civilizaci.

Začátek byl podobný, jako u tebe - rybník (či co to je) byl obsypán domorodci jako nedocucaný bonbon vosami. Tehdy jsem si slíbil, že si správný název fobie z nadměrného množství lidí určitě po návratu domů vygůglím, abych věděl, co mi je.

Zanedlouho jsme ale zjistili, že část břehu je oplocena a oproti té volně přístupné je vstup podmíněn nekřesťanským poplatkem dvaceti korun za osobu. Mé srdce přísného ateisty zajásalo. Konečně něco pro nás, bezvěrce. Poučen obsluhou mýtné budky, že i vlk je osoba, vysolil jsem stokorunu a byli jsme vpuštěni. 

Jedním slovem - nádhera! Z liduprázdných písčitých pláží jsme měli výtečný výhled na davy spořivých Plzeňáků, blízký lesík poskytoval čas od času potřebnou úlevu... Prostě pohoda. 

Po iniciačním koupání jsem vyrazil pro pivo. Vlka jsem přivázal ku stromu, ženu zanechal cachtat se s batoletem. Cestou zpět s náloží chladného místního moku ale slyším poměrně nasrané vlčí vrčení. A co nevidím - námi rozprostřenou plážovou deku pod jedním stromkem přímo u břehu úhledně skládá jakýsi zcela nahý muž archivního věku.

I táži se předmětného kmeta: "Co to děláte, člověče?"

"To je moje místo!" vece pán a pokračuje v činnosti. Naši složenou deku uložil do křoví a na její místo rozložil svou. Přiznám se, že ač povahy mírné, docela mě to nasralo. 

"Nikde tady žádnou ceduli o soukromém pozemku nevidím, je to placená část pro všechny, tak si to zase sbal a švihej někam vedle, vejre!", přešel jsem agresivně do tykání. Naháč zkoumavě popatřil na můj propadlý hrudník a tenké ručičky, a k ničemu se neměl. 

"No jak chceš," procedil jsem po vzoru westernových hrdinů skrz zuby, zachránil jsem pivo pod keřík a odvázal vlka. Pán zničehonic ztratil zájem o disputaci, poměrně svižně opustil území a brblaje zaujal místo o cca dvěstě metrů dále. Považoval jsem tedy celou záležitost za vyřešenou, znovu rozložil deku, uvázal vlka a jal se věnovat zachráněnému pivu. 

Zanedlouho ale věci dostaly spád. Na onu část pláže se začali pomalu trousit další a další lidé nahatého charakteru. Když už jich bylo asi šest a vrchní Adam usoudil, že všechny je vlk sežrat nezvládne, opět se osmělil k útoku: "Tady je to nudistická část! Svlíkni se!" a s rukama založenýma v bok bojovně vystrčil přirození mým směrem. 

"Není to nudistická pláž," kontroval jsem, "nikde tu není žádné označení."

"Ale my sem takhle chodíme už třicet let!", děl děd, za kterým se nesměle houfovali další naháči.

"A já si před hodinou zaplatil vstupný. A nikdo mě u vchodu nesvlékal. Dejte mi pokoj. Pánové, nevšímám si vás, tak vy si nevšímejte nás."

"Tady se s plavkama koupat nesmíš, je to tradice!"

"Fakt chceš vidět mýho ptáka?" naštětil jsem se, a na moment plavky stáhl. Pán zrekognoskoval terén.

"Nechci."  To mě trošku urazilo. "Ale s plavkama se tady koupat nesmíte!" Má choť to z vody celé pobaveně pozorovala i s nahatým kojencem v náručí. Následně podlehla a plavky stáhla. Plzeňský kamarád byl v tu dobu již nah, neb je trochu posera. 

Jelikož mi už bylo trochu horko a celé to dohadování mi začínalo lézt krkem, opět jsem odvázal vlka a s povelem "Chlupy dolů!" jsem se s ním vydal do vody. Vlka naturisté respektovali a své bimbající se příslušenství pečlivě odkláněli jiným směrem. Já byl rozhodnut nesundat plavky po zbytek života.

Nakonec na tom byl nejlépe můj tamní spolužák, který je dosud jediný z mých spolužáků, který mohl zkoumat mou ženu zcela neošacenou. Naturisté se báli vlka, žena je zjevně neinteresovala (to zas urazilo ji), z mých zánovních plavek byli značně znechuceni a já jim tam navíc při odchodu nechal na tom "jejich" stromě viset úplně durch prosranou plínu své dcery.


macecha
11. 06. 2017
Dát tip

To nemá chybu, zvláště ten konec!  T*


kuča
10. 06. 2017
Dát tip

Co dodat - zase pobavilo. A vůbec - napsat z jedné dovolené několik fejetonů (a všechmy dobré), to je vizitka velmi dobrého psavce!  *


Kočkodan
10. 06. 2017
Dát tip
Spojením Aleše a Irči by vznikl komentář, který by přesně odrážel i moje dojmy a myšlenky.

Jarrda
10. 06. 2017
Dát tip

Dzravím.

Pobavil jsem se. Škoda, že to nepokračuje dál. Ty jsi pěkný číslo. Z některých mnoha tvých zábavných hlášek:

Mezi půlky byste mi nenacpali ani sirku.

...ve které provozuje box, thaibox, kickbox a jukebox. 

Z takového množství kávové sedliny by zkušená věštkyně dokázala přečíst budoucnost na několik životů dopředu.

...ale i tam se po příchodu těch dvou hrošic udělalo nějak volno.

 


Josephina
10. 06. 2017
Dát tip

a v Baru u pláže je parádní bar!


Josephina
10. 06. 2017
Dát tip

Nudapláž je jediná pláž, na které se nenudíte. Tam se často i pořádně vyděsíte!


Gora
09. 06. 2017
Dát tip

Vždy se těším na pokračování: i nyní:-)))))


Děkuji ti za to, že jsem se zasmála z celého srdce a plic. /T :-))))

Když jdu u nás do bazénu, bílé ženy na mne pohlíží divně. Prostě se jen ráda opaluji, celá.


půvabné...zejména observatoř a montenegr...:o)


Diana
09. 06. 2017
Dát tip
:-) Velice vtipné, pobavilo, rozesmálo. ***** Ale radši pojedu zase do Provence :-) *****

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru