Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
Násilné konverze ve 21. století
datum / id27.07.2017 / 480839Vytisknout |
autorMatěj Dovala
kategorieÚvahy
témaFilosofické
upřesnění kategoriePolitika
zobrazeno358x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Násilné konverze ve 21. století

Násilné konverze ve 21. století

V  jednom z mých předchozích článků 1 nám primář PN Bohnice Marek Páv vyprávěl o své psychiatrické praxi: jak násilím a indoktrinací nutí lidi, aby přijali identitu psychiatrického pacienta, tj. aby uvěřili, že onemocněli neviditelnou chorobou mozku, která způsobuje, že si myslí, co si myslí, a že jenom psychiatr je z toho dokáže dostat.
Může to ale fungovat? Překvapivý doklad toho, že může, jsme získali, když se v roce 2015 vrátily domů dvě Češky unesené v Pákistánu a zjistilo se, že jedna z nich, Hana Humpálová, v zajetí přijala islám a vyznává ho i po svém vysvobození 2. Vidíme, že je možné násilím přinutit dospělou a zřejmě úplně normální Češku, aby uvěřila středověkému náboženství.

Jaké faktory tam působí? Podívejme se nejprve na psychiatrii:
1. Každý potřebuje vysvětlit své chování, a obzvláště své neúspěchy, selhání, trapnosti, ubohosti a nenormálnosti; a „teorie osobnosti“, se kterou operují kněží a psychiatři, má to plus, že je extrémně simplicistní: odvrácením se od Boha a duševní nemocí vysvětlíte lehce cokoliv.
2. Pro většinu lidí jsou psychiatři AUTORITAMI. A autoritám se věří i to, co se nelíbí.
3. Mocný činitel je samotný fakt násilné hospitalizace: je tak nepochopitelné, že si násilně hospitalizovaný řekne „Asi je se mnou skutečně něco v nepořádku, když mě odvlekli do psychiatrické léčebny a drží mě tady; jinak by to přece v naší demokratické zemi NEBYLO MOŽNÉ…“?
4. Neexistence jiného výkladu: Ti lidé neznají Szasze, a je tudíž pro ně velmi obtížné představit si, že by CELÁ psychiatrie mohla být špatná. Zbývá jim, buď považovat svou násilnou hospitalizaci za osobní selhání psychiatrů – což není pravda – nebo uvěřit jejich verzi.

U islámu může působit jen faktor 1; i to zjevně na úspěšnou násilnou konverzi stačí
Jak příběh Hany Humpálové, tak obyčejný selský rozum nám říká, že lze lidi násilnou hospitalizací přimět uvěřit psychiatrickým výmyslům. Je tedy třeba být si vědom toho, že mnoho z těch, kdo se léčí dobrovolně na psychiatrii, to dělá jenom proto, že proti nim bylo V MINULOSTI použito násilí.

 


1) http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=477810

2) https://www.pressreader.com/czech-republic/dnes-prague-edition/20150815/282424167953654

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

30.07.2017 10:41:30Frakoun
U mne je problem těla, prostředí a jejich interakce,
třemi různými doménami. Jejich harmonie je podmíněná jejich konstrukcí.
To znamená že nevím vteřiny kdy se stane (ne) štěstí.
Třeba jednou jsem si řekl, že bych chtěl slyšet českou hymnu a ani ne za vteřinu mi začala hrát v mozku.
Krásné ale nebezpečné.
30.07.2017 10:30:25Frakoun
Vypadá to jako sen ale je to mocnější.
Třeba v léčebně mne v noci probudilo světelné tělo,
vystupující z mého reálného těla.
Já když mám sen tak si uvědomuji že se budím, že tělo sní
a v toku informací si do jisté míry třeba i hovím a jsem
excitován. Při popsaných zážitcích vím že něco není v pořádku.
Jednou za dob kdy lidé neměli doma běžně internet,
jsem šel do herny kde mládežníci hrály na počítači hry a jal jsem se
hledat duchovní stránku o zenu. Našel jsem ale za mnou kluk na jiného
vykřikl ,, já Tě zabiju. V ten moment se mi rozšířilo vědomí. V očích
jsem viděl nějaký prodloužený prostor a náhle zmizel a já ucítil bolest v solaru.
Spěšně jsem vstal a spocený a nemocný jsem dojel domů. Šel jsem do sprchy a najednou
jsem viděl krásný meč napřímený do solaru.
Je to choroba části mozku. Nebo jsem vyšel z knihovny a najednou jsem viděl padat
červené listí ze stromů. Byl to sen, halucinace?
Choroba na které deprofitují jiné funkce.
Bez léků, opakuji, to nejde. Je to jako alergie.
S lékem, kterého si v ideálním případě ani nevšimnete nevzniká ona schizofrenická rovnice.
29.07.2017 21:34:04Matěj Dovala

Takže jste zopakoval "argument zkušeností" a že to bez "léků" nejde, ale neodpověděl jste na bod 2, na to nejdůležitější. Takže opakuju:

Ta "ataka", kterou jste popisoval, je sen?

 

29.07.2017 13:22:16Frakoun
Matěji Matěji.
Vy nevidíte sklenici vody poloprázdnou ani poloplnou.
Za každou cenu pomocí daktiloskopie se snažíte zjistit
kdo ji vypil nebo vylil a nevěříte dítěti když vám tvrdí že
mohla vyschnout.
Jsou lidé kteří tvrdí že si nemoci způsobujeme sami,
nebo že se pomocí nějaké záhadné psychologie dá téměř vše vyléčit.
Dokud onu nemoc nebudete míti a neprojdete léčebnou,
od toho všeho nebudete míti odstup, budete dále
jen nepochopený.
Představme si že mozek plní tolik funkcí jako symfonický
orchestr. Nemoc postižený schizofrenií jede naplno
a na dřeň ale je to kakofonie a to potřebujete absolutní sluch
aby jste v tom udělal pořádek.
Tělo je jeden problém a prostředí druhý. V jejich interaktivitě
vzniká třetí problém.
Já bez léků vyhořím. Zkoušel jsem to několikráte a ani s léky nejsem
zcela zdráv.
Už mi nepište. Máte bezpředmětný problém.
28.07.2017 23:19:02Matěj Dovala

1) Vy by jste měl mít zkušenost s pacienty. (…) Já tu nejsem jako obhájce nebo žalobce. Jen mám přímou zkušenost s nemocí.

- Baví mě, že tenhle "argument zkušeností" používají i psychiatři (u nich je to "argument klinickou zkušeností"). Např. Ivan David to dělá. Není to samozřejmě žádný argument. Takhle byste "obhájil", že i homosexualita je duševní nemoc. "Vy nemáte klinickou zkušenost s homosexuály…" Homosexualita byla duševní nemoc do roku 1992. 

2) To se děje takto s onou atakou. Jdu spát. Celkem rychle usnu. Najednou se ve mne  rozsvítí obraz. Mám pořezané genitálie. Okamžik na to se prozjede strach, stres, smutek, bezmoc. Najednou obraz zmizí. Takových zážitků mám více než prstů.

- Takže ta "ataka" má být sen, nebo co?

3) S léky se toto neděje.

- Když si myslíte, že Vám psychofarmaka pomáhají, tak je berte. To ale neznamená, že máte nemoc.

28.07.2017 22:49:33Frakoun
Vy by jste měl mít zkušenost s pacienty.
V léčebně a jejích programech a prostředích je co zlepšovat.
Já tu nejsem jako obhájce nebo žalobce. Jen mám přímou zkušenost s nemocí.
Mě spíše vadí že stát umožňuje prodej alkoholu a cigaret, bere za to peníze
a nebuduje sociální prostředí.
To se děje takto s onou atakou. Jdu spát. Celkem rychle usnu. Najednou se ve mne
rozsvítí obraz. Mám pořezané genitálie. Okamžik na to se prozjede strach, stres,
smutek, bezmoc. Najednou obraz zmizí. Takových zážitků mám více než prstů.
S léky se toto neděje. I když kdo ví. Dnes jsem se ve snu mocně počůral.
Zdál si mi pěkný sen o Papeži Františku a zesnulých příbuzných.
Nejsem Váš oponent.
Ataka je projevující se nemoc.
28.07.2017 21:29:41Matěj Dovala

1) To není zrovna veselý pohled na roky úsilý vícera vědních oborů.

- 1. Tak, je to JINÝ pohled: Psychiatři interpretují přijetí identity psychiatrického pacienta násilně hospitalizovanou osobou jako uvědomění si reality v důsledku léčby. Druhá varianta: že psychiatři násilím a indoktrinací jedinci vnutili svou vlastní verzi reality nebývá zvažována.

2. Nemyslím si, že je to neveselý pohled: co je tak veselého na nevyléčitelné chorobě mozku?

3. Za psychiatrickou praxí žádné "roky úsilí vícera vědních oborů" nejsou. Psychiatrický výzkum je stejný fejk jako psychiatrická diagnostika a léčba. Psychiatři samozřejmě zneužívají výsledky skutečného výzkumu: když byl objeven inzulín, začala se schizofrenie léčit inzulinovými šoky; podobně v konstrukci psychiatrické teorie jsou využívány/zneužívány skutečné biologické objevy.

2) Můžeme to zkusit. Já vysadím léky a když dojde k atace začne te je brát.

- 1. Kdo říká, že to máte udělat? Znáte Szaszovy myšlenky? Berte si, co chcete, ale většina psychiatrických pacientů ty "léky" nebere dobrovolně, není v PN dobrovolně…

2. Mě spíš zajímá, co znamená to "dojde k atace". V psychiatrických textech je tohle zvláštně opomíjená kapitola.

3.Jinak v Psychiatrii pro praxi vyšly nové kazuistiky schizofreniků, zde: https://www.psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-201602-0007_Aripiprazol_v_lecbe_schizofrenie-jeho_vyuziti_v_klinicke_praxi.php

A nezdá se, že by léčba jakkoliv pomáhala, že by se cokoliv v životě těch lidí změnilo.

28.07.2017 19:11:47Frakoun

To není zrovna veselý pohled na roky úsilý vícera vědních oborů.

Můžeme to zkusit. Já vysadím léky a když dojde k atace začne te je brát.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.