Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
Terapeutická izolace
datum / id30.08.2017 / 481525Vytisknout |
autorMatěj Dovala
kategorieÚvahy
témaFilosofické
upřesnění kategoriePolitika
zobrazeno352x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Terapeutická izolace

Terapeutická izolace

Výraz „Terapeutický stát“ Szasz poprvé použil v roce 1963. Spolupráce psychiatrie a státu vede k tomu, co Szasz nazývá „terapeutický stát“: režim, ve kterém jsou odsuzované jednání, myšlenky a emoce potlačovány („léčeny“) pseudomedicínskými intervencemi.
Tolik Wikipedie. 1
Ještě sám Szasz:
Během několika staletí se západní společnosti přeměnily z teokracií na demokracie a pak na farmakracie, tj. terapeutické státy. V takových státech je odnětí svobody odůvodňováno jako zdravotnický zákrok, uložený lékařem a vnímaný jako prevence nemoci nebo léčba. 2

Jakou pravdu Szasz v šedesátém třetím měl, dokládá výraz „terapeutická izolace“, který dokonale vyjadřuje, o co v terapeutickém státu jde.
Všichni víme, že k udržení pořádku ve věznici je třeba vězně trestat za porušení vězeňského řádu a že se k tomu účelu používají samotky. Nedávno jsme to mohli vidět na Prima ZOOM v docu-reality „Za katrem“. Všichni též víme, i když se o tom nemluví, že psychiatrické nemocnice jsou vězení: lidé jsou v nich drženi proti své vůli, v uzamčených odděleních, za zamřížovanými okny, pod koňskými dávkami antipsychotik (tedy tak to začíná a trvá tak dlouho, dokud se jedinec nepodrobí).

Vězení lze tedy rozdělit na psychiatrická a nepsychiatrická. Jak se v psychiatrických vězeních trestá nežádoucí chování? (Přičemž v psychiatrických nemocnicích nežádoucím chováním není pouze fyzická nebo slovní agrese vůči spoluvězňům a dozorcům (pardon: ostatním pacientům a zdravotnickému personálu), ale také neochota se léčit: polykat prášky, dodržovat léčebný režim, pobývat v psychiatrické nemocnici…) Zcela jinak než v nepsychiatrických: „znemožněním volného pohybu pacienta po oddělení jeho uzavřením v samostatné místnosti k tomu určené“.

Z učebnice „Psychiatrická ošetřovatelská péče“ 3:
Omezení v terapeutické izolaci znamená znemožnění volného pohybu pacienta po oddělení jeho uzavřením v samostatné místnosti k tomu určené. (…)
Terapeutickou izolaci volíme v případech, kdy pacient svým chováním buď zásadně narušuje terapeutický režim, nebo ruší své okolí. Obecně se jedná o projevy pacienta, které ruší klid a pocit bezpečí ostatních pacientů na oddělení, a projevy, které mohou provokovat agresivní či ohrožující jednání ostatních pacientů vůči jeho osobě. Izolace může být využita rovněž při zvládání psychomotorického neklidu s prvky ohrožujícími okolí v situaci, kde je její užití zhodnoceno jako vhodnější než omezení v lůžku. (…)
K umístění pacienta do terapeutické izolace se přistupuje tehdy, nelze-li jeho stav zvládnout v podmínkách oddělení jiným způsobem. Pacientovi je nejprve nabídnuta možnost nechat se izolovat dobrovolně bez užití fyzického nátlaku. Pokud je nutný fyzický nátlak, musí být zákrok organizovaný a rozhodný. Jeho provedení řídí vedoucí směny.
V průběhu izolování pacienta za použití fyzického nátlaku nesmějí být používány bolestivé hmaty ani jiné nehumánní postupy. Je respektována důstojnost člověka.
Lékař nebo sestra vysvětlí nemocnému, pro něj pochopitelnou formou, důvody vedoucí k umístění do terapeutické izolace, informují jej o dalším postupu, časové perspektivě délky izolace a dostupnosti zdravotnického personálu.
Před umístěním do terapeutické izolace jsou pacientovi odebrány předměty, kterými by se mohl poškodit. Personál provede kontrolu místnosti terapeutické izolace s ohledem na přítomnost nebezpečných předmětů. (…)
Pacientovi v terapeutické izolaci je věnována zvýšená pozornost. Po celou dobu izolace je pacient průběžně sledován. (…) Sledování pacienta je zaměřené na projevy, které byly důvodem vedoucím k izolaci, dále jsou sledovány celkové projevy a chování nemocného. Pacientovi v terapeutické izolaci je poskytována standartní ošetřovatelská péče (dohled na dostatečnou hydrataci, vyměšování, hygienu, výměna osobního a ložního prádla). (…) Po ukončení terapeutické izolace by měl být pacient i nadále zvýšeně sledován.
Zvláštní přístup je nezbytný k používání terapeutické izolace u dětských pacientů (do 18 let).

Vidíme, že se jedná o jev nerozlišitelný od disciplinace vězně nepsychiatrického vězení. Jaký smysl tedy má ten přívlastek „terapeutický“? Proč se nehovoří prostě o izolaci?
Smysl tohoto newspeaku je jistě to, aby se obyčejné „zavření vězně na samotku“ jevilo být něčím jiným, tak jako se psychiatrická nemocnice nemá jevit jako vězení. Jak napsal Szasz: „Aby mohlo být odůvodňováno jako zdravotnický zákrok, uložený lékařem, a bylo vnímané jako léčba“.

Z praxe

1. Z webu PN Bohnice o „oddělení 27 pro pacienty v akutním stavu psychického onemocnění“ 4:

Lidé v extrémně akutním stadiu psychického onemocnění se léčí na příjmovém oddělení v přízemí oddělení 27. „Jde o akutní oddělení pro dospělé pacienty v nejtěžších stavech duševních poruch, které vyžadují trvalý dohled a zvýšenou psychiatrickou péči. Specializujeme se na zvládnutí stavů spojených se všemi možnými projevy nespolupráce: tedy s akutním neklidem, agresivním chováním pacientů vůči okolí nebo k sobě samotným, nebo odmítání léčby,“ uvádí primářka Věra Strunzová.
Oddělení je rozděleno na dvě části, pro muže a ženy. V každé části je 15 lůžek. „Poskytujeme zde intenzivní psychiatrickou péči pacientům, kteří jsou v důsledku psychické nemoci obtížně zvladatelní a není s nimi dobrá komunikace, nebo je komunikace zcela nemožná. (…)

Intenzivní péči potřebují jak někteří nově přijatí pacienti, tak pacienti z jiných oddělení, jejichž zdravotní stav se přechodně zhoršil. Pokud se stav pacienta zhorší ve smyslu nespolupráce nebo agrese, je pacient dočasně překládán k léčbě na oddělení 27. Po zlepšení stavu se vrátí zpět na své oddělení.
Máme menší místnosti a je tady více personálu v poměru k počtu pacientů, než na jiných odděleních. Pacienti tak mají větší možnost komunikace a jsou pod větším dohledem. Jsou intenzivněji léčeni,“ vysvětluje primářka Strunzová. Ani nedobrovolné umístění do terapeutické izolace není podle ní tak represivní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pacienti často jednolůžkovou izolaci preferují, aby měli větší soukromí. „Pacienti jsou v terapeutické izolaci krátce, často jen dva až tři dny. Většinou se jejich stav díky lékům velmi rychle zlepší,“ uvádí primářka.
Pro zajištění bezpečnosti jsou izolace a pokoje s neklidnými pacienty pod trvalým dohledem zdravotníků. Na celkem šesti pokojích (včetně dvou terapeutických izolací) je trvalý dohled zajištěn kamerovým monitoringem. Monitory jsou umístěny na sesterně. Ze sesterny je také přes prosklenou stěnu přímo vidět do dvou pokojů intenzivní péče.
U všech pacientů je naší prioritou zvládnout akutní stav co nejdříve (…)

Co k tomu říct… Snad jen, že k tomu není třeba nic dodávat.

2. Primář PN Bohnice Marek Páv odpovídá na otázku „Jak probíhá léčba na akutním oddělení?“ 5:

Oddělení má dvě části, uzavřenou osmnácti lůžkovou a otevřenou s 22 lůžky. Pokud začneme od těch nejvíce restriktivních či „akutních“ prostor tak Vy jako můj lékař máte možnost mne zavřít do terapeutické izolace, kdybych moc takzvaně vyváděl a dohoda by se mnou nebyla možná. Poté, kdy bych začal být více přístupný a schopný domluvy, Vy poté máte možnost a povinnost se mnou pracovat ve smyslu zapojení mé odpovědnosti za mé chování. Můžeme postupně uzavřít dohodu, že budu dodržovat pravidla oddělení a chování vůči okolí, abych mohl jít na běžný třílůžkový pokoj. Další dohoda poté může být třeba společná vycházka. Tím si dohodu potvrdíme. Dále máte možnost mne přeřadit do patra na otevřenou stanici a umožnit mi docházet na terapeutické skupiny, relaxaci a arteterapii. Další naše dohody mohou spočívat v docházce na centrální terapii, do poradny pro bydlení, pro zaměstnání, můžeme se domluvit, že budu chodit na kognitivní tréning nebo do stacionáře. Při tom všem nemusím třeba rozumět tomu, proč jsou léky pro mne přínosné. Možná není podstatné bavit se o tom, jestli mám schizofrenii, nebo to bylo jenom přechodné zhroucení. (…)

Viz komentář k bodu 1.

 


1) https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_Szasz#Therapeutic_State

2) http://www.szasz.com/freeman10.html

3) Od Evy Markové, Martiny Venglářové a Miry Babiakové
 zde: https://books.google.cz/books?id=SOaopwFmaoUC&pg=PA120&dq=terapeutick%C3%A1+izolace&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiluJml3v_VAhVCshQKHc71DTUQ6AEIJzAA#v=onepage&q=terapeutick%C3%A1%20izolace&f=false

4) http://www.bohnice.cz/lecba/akutni-pece-1/

5) http://www.ctidoma.cz/zdravi-styl/2016-03-21-namestek-bohnicke-psychiatrie-jsme-podfinancovany-opomijeny-obor-22003

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)



K tomuto dílu není zatím žádný komentář.


Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.