Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+9 neviditelných
Věřím
datum / id09.09.2017 / 481694Vytisknout |
autorColatonic
kategorieVázané verše
zobrazeno203x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Věřím

Věří se stále méně, však víra

nevymírá, doufám, že ještě

nezrezivěly její kleště;

že nedozněl její tichý hlas,

jenž jsme slýchávali zas a zas,

však teď zmenšená je její míra.

 

Věřím v sebe, v člověčí prostotu

jak v nahotu, jež všichni máme,

jako houbu ji vyždímáme,

jak břímě ji vnímáme, spousta chyb -

pokřivené uši, pysk čumák ryb,

místo břicha telecí flákotu.

 

Věřím, že věřit se má a musí

a kdo to neví, ať věřit zkusí!

 

Věřím v minulost i na zázraky.

Jako mraky moře přenáší,

tak i já se nad všemi vznáším,

tak i já jak vodotrysk mířím,

dopadám lehce jako chmýří, 

nevnímám prudké okolní tlaky.

 

Věřím v upřímnost, ne v naivitu,

která bdí tu, víc než by měla.

Lži víří jako koule z děla,

přetvářka přežívá hluboko v nás,

zpravit ji nemůže ani zlý čas,

jež vnímáme z dalekého krytu.

 

Věřím, že věřit se má a musí

a kdo to neví, ať věřit zkusí!

 

Věřím v přítomnost i v kouzelníky,

jejichž mezníky jsou dál a výš.

Věřím v tvůj žalostný dech, když spíš,

jsi čarodějka mých zlých snů,

když přecházíš z nocí do dnů,

nemůžu ti než říkávat díky.

 

Věřím v pravdu, pýchu, lež i ctnost,

v spravedlnost, jež pod Karmou známe,

místo pravé víry uznáváme

kdejaká vymyšlená pravidla,

která nás k záhubě pobídla, 

však reagujme jen jako host.

 

Věřím, že věřit se má a musí

a kdo to neví, ať věřit zkusí!

 

Věřím v budoucnost i na umění,

jež se změní, když porušíš řád,

nedbáš nápověd a čistých rad

svých věrných rádců, nápadníků,

kteří nezahazují dýku

vždy, když přijdeš o své celé jmění.

 

Věřím v jednoduché, prosté zvyky,

ne v povyky, jež brázdí hory,

movité a hlučné potvory,

jež utíkají, když auto zpívá

rachotem benzínu, ne-li píva,

jež mají s ohněm předobré styky.

 

Věřím, že věřit se má a musí

a kdo to neví, ať věřit zkusí!

 

Věřím v proudy myšlenek v mé hlavě,

které se plavě točí a točí,

z břehu na kamen a na břeh skočí,

že jsou jen v hlavě neznamená,

že jsou nereálné. Jména

našich předků zapomínám hravě.

 

Věřím v posedlost, závislost i mír,

jenž teče z dír věčně neznámých,

z hloubi mrtvých duší tvých i mých,

jež zaplňují naše oči

a vychází z uší, jež močí

čůrky soli jako když brečí Ir.

 

Věřím, že věřit se má a musí

i přes kusy, jež hoši vyvádí,

však jak rád vzpomínávám na mládí,

kdy běhávali jsme nahatí,

v hru jsme věřili jak bohatí

ve výši peněz, jež zdolat zkusí.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

11.09.2017 18:32:03pampeliška

Vyčerpávající...ale taky věřím..a proto máš /*


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.