Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
O naději
datum / id09.09.2017 / 481707Vytisknout |
autorVojta Vrba
kategoriePovídky
témaKaždodenní
upřesnění kategorieFiktivní život ve stínu panelu
zobrazeno265x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
O naději
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

23.05.2018 11:24:42Jeff Logos

Inu, já nevím....

07.11.2017 13:34:46Lakrov
redaktor prózy

Je to napsané tak nadneseně, možná skoro přezíravě, že mi chvíli dělá potíž  se do toho začíst. Čož může být ovšem způsobeno před chvílí dočtenou povídkou,  která mě okouzlila a jejíž styl byl úplně jiný.  Taže se mým názorem nench vyvést z míry. Chvíli mě mýlí,  jak se v tom myšlenkovém monologu střídá mužský a ženský mluvnický rod...  ale už je mi to jasné. Zmínka o dvanáctém patřé mě vyďěsí, ale pak hned  přijde klid, takže si nakonce říkám, že to není špatně napsané, jem mi to  prostě (teď?) nesedlo do vkusu.  

13.09.2017 09:27:26Vojta Vrba

Ach, takhle to myslíš! :-)

Jistě  -  zvědavost  člověka jako  jednotlivce zdá se mi taky svým způsobem omezovaná.  Ovšem viděl bych tam  spíš  trošku jiný náběh: Naopak myslím, že zvědaví jsme všichni. A taky chytří. Ale tím, že je člověk veden ke konformitě ve společnosti, se musí zvědavost omezit. "Nebuď  zvědavej, budeš brzo starej!" říkávala mi teta, když jsem byl menší. "To nesmíš zkoumat, to  tak prostě je," slýchávám dodnes.

Ono je to možná i tím, že zvědavost vyvolává jako jeden z  důsledků konflikt. (Zvědavost ->  zjištění -> vědomost -> závist -> nespokojenost -> konflikt).

Na stranu druhou si nemyslím, že lze  slučovat zvědavost "vědeckou" a "lidskou". Přeci jen ne všichni máme na to být  polyhistory, ale můžeme se snažit objevovat krásu světa kolem nás  i  s určitou  základní touhou  po  poznání - zvědavostí. Tam zcela souhlasím, že je smutné, že i  ta se likviduje.

Podnětný příspěvek, děkuji! :-)

13.09.2017 08:56:39upupa

"Človeka ako druhu" - to je tá chyba. Popísať správanie iných živočíchov dokáže len hŕstka ľudí, ten zvyšok sa vezie a aj tak ničomu nerozumie.

Väčšina ľudí zastáva názor, že iba človek sa dokáže smiať. No vidíš, kde je tam náznak poznatkov o správaní sa živočíchov? Nevedia, neskúmajú, nie sú zvedaví. Ale papagájujú vžitý slogan.

12.09.2017 14:48:10Vojta Vrba

Díky za super názor! :-) Jsem rád, že tě povídka dovedla k formulaci téhle  myšlenky, mám za to, že je velice správný. Na druhou stranu bych možná neviděl lidskou omezenost  v tomto směru až tak černě - přeci jen je to člověk, co vymyslel celý systém, jak  popsat  chování  ostatních živočichů. A to bezesporu o zvědovasti  člověka jako druhu svědčí, ne? :-)

12.09.2017 05:56:35upupa

Pripomína mi to sled myšlienok, ako sami od seba honia sa hlavou. Ťažko sa v tom vyznať, musím skúmať každé tvrdenie zvlášť, a skúmanie bolí.

Inak zvedavosť je prirodzená vlastnosť každého živého organizmu. Väčšina ľudí žije v sebaklamnom obdive, že je vlastná iba ľuďom. No je to tým, že nie sú zvedaví, ako na tom sú iné organizmy, človek sa zaujíma iba sám o seba - ako každý iný organizmus.

10.09.2017 14:17:45Gora
redaktor poezie a prózy

Díky za vysvětlení. Minulá se mi zamlouvala, tuhle fakt nějak nemohu strávit:-) Měj se .

10.09.2017 10:26:46Vojta Vrba

Inu - děkuji za gramatickou revizi. Povídka je psaná schválně "špatně".  Jde  o  zpověď  jedné z  postav z onoho fiktivního sídliště v onom fiktivním světě, co si vytvářím - k nahlédnutí zde  v  povídkách "Generace", "Lucifer/Jericho" a "Podzemí".

To, že míchám vrstvu jazyka básnického s obecnou češtinou je  typický prvek mluvy hlavní postavy a vypravěče příběhu - neúspěšného skorobásníka Viléma. Stojí někde mezi dvěma světy. Touha někam se schovat - do své vlastní říše poezie - mu klade do úst onu krásnou češtinu, a na druhou stranu tlak prostředí, kde se pohybuje, se na něm podepsal tendencí sklouzávat k jednoduchým výrazům.

Co se  týče odstupu - ten by zrovna tady měl být na straně čtenáře. Schválně se snažím psát "zaujatě", z pozice jednotlivých postav, protože potom vyvstává mnohem lépe absurdnost  jejich logiky, jejich chování, jejich pocitů. To je konec konců hlavní účel, ke kterému právě cyklus  ze sídliště směřuje.

Samozřejmě - všechny příběhy bych mohl psát coby nezávislý  pozorovatel, ale potom by se, dle mého názoru, ztratila většina poetiky.

Ve finále totiž nejde o nijak závratně přelomový příběh: standardní zápletka, kde jeden uteče od druhého a on se s tím po svém vyrovnává.

Snažil jsem se do něj ale vtělit pár myšlenek, které by přeci jen měly padnout alespoň trochu na úrodnou půdu. Touhu po naději, ďábelskost vlastního já, nepochopitelnost nutkání sebedestrukce, obviňování světa za vlastní chyby, které nejsou chybami... a nakonec smíření a vykoupení sebe sama z bolesti, co si sami působíme.

Ale chápu, že formálně to může být poněkud hůře stravitelné.

Za čárky se každopádně omlouvám, a děkuji. :-)

10.09.2017 09:20:38Gora
redaktor poezie a prózy

jejich zpěv zní jako hudba sfér, protože konečně, po neskonale dlouhý době v ledu, přišel staronovej start. - před přišel čárku pryč - mícháš zde hovorový jazyk s eufemismy /hudba sfér/ - neznám intelektuála, který by se tak vyjadřoval . Měl sis, Vojto, vybrat - buď lidová mluva, nebo vzdělanec:-), takhle je to každý pes, jiná ves:-)

dívám se slunci přímo do očí - to bys dlouho nevydržel, nemyslíš?

Všichni jsme se narodili zvědavý - hrubka - zvědaví

z mála z nás se stali takoví hlupáci, aby tuhle prokletou vlastnost nechali. - divně vyjádřeno - nechat vlastnost. a dvě z - z mála z nás, dala bych z málokoho

z nich nikdy, NIKDY, - proč tak dramaticky, nikdy je prostě nikdy:-)

nás svět poučí o naší ignorantskosti přes ty nejjednodušší páky. - přes páky?

nejšedivější nejšeřejší nejzatvrzelejší a nejnudnější místa - chybí čárky - 2

mý démoni spálit na troud? - mí démoni

 že všechno záleží jenom na nás je žvást. - před je čárka

Protože trocha odstupu neuškodí, i když bolí

tímhle jsi uhodil hřebíček na hlavičku - tvé dílko potřebuje odstup, nadhled, i když to asi trochu bolí:-)- povídku tam nevidím, spíše zamýšlení - ahoj


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.