Kde kvasí člověčina

Kde kvasí člověčina

Nedělní poledne v nákupním centru Anděl. Někdo nakupuje, někdo jí, někdo pozoruje dívky v chůzi, někdo kvas člověčiny a jiný je zaposlouchán do jeho šumu. „Tak takhle kvasí člověčina. Slyšíte?“ sklání se tatínek k svým dvěma dětem. A ony ustrnulé v soustředění hoří pro ten dojem.  

Bezčasé kakao

Zatímco tohle město tonulo ve žloutku večera, na druhém konci světa se už probouzeli první nezbedové rána. A teď, když tady už usínají i poslední kofeinisti, tam někde daleko zvoní polední pauza. A lidé v letadlech v tom dělají trochu zmatek. A kapitán Tony Simons, kosmonaut z orbitální stanice NASA, se jen usmívá a pije své bezčasé kakao.

Prdelatá konfidentka

Nejprve kroutila rozkulatělou zadnicí kolem Anděla, pak zničehonic zahnula a zmizela ve dveřích státního zastupitelství. A teď už diktuje do protokolu, kdo všechno ji cestou šmíroval. Pan Ota z Libně, kluci z malotřídky, vojáci z Noční hlídky, nájemný zabiják Leon, Václav Havel a taky Pekař Pavel, dvojice neodbytných lesbiček, skupinka excelentních Romů a mladík s divným pohledem. „Nikdo nesmí být křivě obviněn,“ varuje prokurátor. A ona přísahá, na svou ohromnou zadnici přísahá. A prokurátor si povoluje vázanku a sahá a sahá… 

Těžkosti

Pod blůzou dvě těžkosti a v hlavě úkoly: nakoupit, dojít ke švadleně, navařit večeři a na zítra. Když večer usnou děti dřív, předat těžkosti manželovi do rukou.

Nudní sádroví lidičkové

Posílají si vzkazíčky, pijou kafíčka, čtou novinky. Lidičkové jako vylétlí z úst Lucky Bílé, jako sádroví trpaslíci na zahrádce. A vzkazíčky začínají ahojky, kávičky jsou s mlíkem a cukrem a nejlépe od pekaře Pavla a novinky je děsí. A vlastně všechno, co nemá svůj pravzor v průměrnosti, je děsí. A protože sotva dovedou poskládat větu, fotoaparát v telefonu jim jde vhod. Musí všechnu tu nudu zachytit na věčné časy a zaplavit s ní svět.