Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+19 neviditelných
O snivosti (nejen) v českých humanities
datum / id17.09.2017 / 481923Vytisknout |
autorMovsar
kategorieÚvahy
zobrazeno364x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
O snivosti (nejen) v českých humanities

Na přednášce známé socioložky Terezy Stöckelové padla otázka po výzkumu v oblasti práva. Odpověď nepřišla s odůvodněním, že takovým tématem se nezabývala. Nezabývá se jí ovšem nejen Tereza Stöckelová, ale v podstatě tato oblast je mimo prostor zájmu celé české sociologie.

Když přehlédnete českou sociologickou knižnici, naleznete nespočet titulů o dětech, Romech, feminismu, chudobě, multikulturalismu atp. O právu v podstatě žádný, nepočítáme-li spíše popularizující občasné knihy Jiřího Příbáně, právníka z Cardiffu.

Popsaná situace podle mě vystihuje český sklon k abstrahování od podstatného a uzavírání se do světů zcela marginálních, podobně jako se za socialismu dělaly permanentní víkendové „revoluce“ na chalupách a v trampských osadách. Čeští sociologové budou raději než tíživé otázky spojené s legislativou a jejím uplatňováním v reálné, politické a justiční praxi donekonečna zkoumat, jaký je názor Čechů na romské spoluobčany a jak jsou ženy znevýhodněny oproti mužům. To, že oba namátkou připomenuté evergreeny mohou úzce souviset se stavem práva a jeho uplatňováním, už pro ně zajímavé není, neboť to nebylo tisíckrát napsáno a vhodně předžvýkáno západními sociology.

Jistě, právo u nás nikdy nepožívalo úcty, ovšem nejen v důsledku čtyřicetileté pomlky v dějinách. Důvod je patrně hlubší. Je to patrně česká snivost, sklon k romantizujícímu kýči v kultuře i politice. A dost možná právě špatné pochopení politiky jako svého druhu kultury (naposledy pod heslem „pravda a láska“), a ne jako prostého nástroje k nalézání společenského kompromisu.

Sociologie by měla začínat (a ta naše stále ještě začíná) od základů, ohledávat svými metodami právě je na prvním místě. Patří-li něco k základům společnosti, pak je o právo: jsme do jeho struktur zapleteni od narození do smrti, dokonce i po smrti, každý jeden den. Přesto naše vlivné sociology nezajímá. Zato v této chvíli jistě probíhá několik výzkumů o tom, koho by průměrný Čech chtěl a nechtěl za souseda…         

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

14.10.2017 17:50:16Movsar

díky za doslov, pampeline.

14.10.2017 17:38:08pampelin

Amen.

23.09.2017 09:43:11Safián

Ano, takovou lyričnost zmiňuje i Seifert v řeči pronesené při příležitosti udělení Nobelovy ceny. Trpěli jí i větší národy, např. Španělé. Slyšíme ji i v projevech dnešních politiků. Přinesla nám velké průšvihy.Přesto nevím, je-li to úplně správný termín.

 

22.09.2017 09:56:40Movsar

ten postoj jednoduše stojí proti próze, próze života. míním tím sklon věci kolem sebe a i sebe samého si idelizovat, romantizovat. kundera píáše: přepisovat život do veršů. vidět věci pokřivené přílišným subjektivismem.

21.09.2017 23:59:58Safián

Movsare - lyričnost? Znám ten výraz. Přesto: mohl bys mi ho trochu přiblížit?

21.09.2017 19:10:10Movsar

určitě je to mnoho důvodů, ani jsem úplně nanarážel na nějakou naši provinciálnost, spíše na v obrozenství kořenící lyričnost. díky za čtení a zprávu.

21.09.2017 14:27:02Safián

"Popsaná situace podle mě vystihuje český sklon k abstrahování od podstatného a uzavírání se do světů zcela marginálních, podobně jako se za socialismu dělaly permanentní víkendové „revoluce“ na chalupách a v trampských osadách. Čeští sociologové budou raději než tíživé otázky spojené s legislativou a jejím uplatňováním v reálné, politické a justiční praxi donekonečna zkoumat, jaký je názor Čechů na romské spoluobčany a jak jsou ženy znevýhodněny oproti mužům. To, že oba namátkou připomenuté evergreeny mohou úzce souviset se stavem práva a jeho uplatňováním, už pro ně zajímavé není, neboť to nebylo tisíckrát napsáno a vhodně předžvýkáno západními sociology."

Zlatá slova. Tak je tomu ve všech oborech. Důvody mohou být ovšem i jiné, než jen to, že jsme provincie.

21.09.2017 09:34:47Alenakar

Když jsme se začali bavit o vztahu vědy a moci,v současné době tady ovšem vyvstal zajímavý problém.  - Přírodní vědy se zabývají tak speciálními otázkami,že představitelé moci už naprosto nechápou,co zkoumají a co by z toho mohlo vzejít. - Vždyt' kolikrát ani samotní vědci v základním výzkumu nevědí ,co by z toho mohlo vzejít. Proto celkem chápu,že někteří technokraté by základní výzkum nejraději zrušili a všechny peníze by nejraději nacpali jen do technologického výzkumu.

18.09.2017 11:48:16Safián

Movsare, ty máš jistě mnohem víc zkušeností a můžeš to posoudit vcelku.Já se mohu opírat jen o pár případů ze svého sousedství. A ty říkají něco jiného. 

18.09.2017 11:16:47Movsar

aleno, díky. zrovna i o tom tereza st. nedávno mluvila, zase jinde, v souvislstech jana pokorného, je to tak. vědu, ale zvlášť tu přírodní, zejména v úseku farmacie a lékařství, často manipulují velké firmy. 

safiáne nevím, jestli jde o tvou zkušenost, ale má je často opačná: názory vyšších soudů jsou přebírány bezmyšlenkovitě, právní věty vytrhávvány  z kontextu a přikládány na kauzy nepatřičně. respekt k judikatuře tady je až příliš velký. 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.