Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Brouci v území mandal

09. 10. 2017
4
1
532
Autor
Movsar

V tlamě noci

Tak už jsme zas skončili v tlamě noci. Staneme se součástí bachratého příběhu, nebo ne? Vezme nás někdo do poetické řeči, vzpomene si alespoň? Anebo se opravdu jen tma nažere jednoho bídného červa?


Najez se a foť!

Většině lidí stačí jenom dobře se najíst. A na úplné štěstí mají recept: plné talíře vyfotit a odeslat na všechny známé i neznámé adresy digitálního světa. A tak není dne, kdy by se člověk neumazal majonézou nebo šlehačkou z pixelů, kdy by se nestal divákem upadlých scén a zátiší s načechranými knedlíky a pivem. Vstoupili jsme si dík technice do soukromých životů a snad jsme ani tolik znát nechtěli. 


Ve velmi pozdním rozhlase

Často se potmě za nocí stává, že padá slabý svit na minulé události. Vydávají své siluety a my na nich rozpoznáváme nová místa a tvary. Pak do hry paměti vstoupí nezvaný host: za oknem zamečí harmonika autobusu a vše je pryč. Kam ten náhle vyvřelý obraz zmizel, nikdo neví; propadl sítí miliard neuronů a synapsí, nebo je jen zakryt jak drobná houbička listem jiných slov? O tom si cvrlikají neurovědci s básníky ve velmi pozdním rozhlase. 


Blondýnka na kruhovém objezdu

Blondýnka na peróně litoměřického nádraží. Poskakuje a plácá se do tváře; to gesto jsem v přirozeném prostoru už dlouho nespatřil. Zdá se, že musela narazit na nejlepší vtip. A přitom právě vylíčila kamarádce historku o své jízdě kruhovým objezdem. Nedávno média informovala, že v Česku je prý už pět milionů aut. Říct to té holce tak, aby pochopila skutečný smysl té informace, teprve by měla důvod poskakovat a fackovat se.


Brouci v území mandal

Poslouchám hovory cizích lidí. Dvě ženy v bezmasém bufetu rozprávějí tiše, jako brouci v území mandal. Jedna říká, že včera o sobě pochybovala. Vyrváno z kontextu takové prohlášení působí až karteziánsky velkolepě. Když je však vrátíme zpátky do výrokové krajiny té ženy, dostaneme docela prosté sdělení: pochybovala o své schopnosti zvládnout anglickou slovní zásobu. Za oknem se otáčí chromovaná Kafkova hlava, pod ní hloučky turistů s fotoaparáty. Věci působí záhadně, ale bývají prozaické. Kafku taky opředli všichni ti kafkologové a imagemakeři tajemstvím, a přitom třeba jen rád psal a pochyboval o docela prostých věcech. 


1 názor

agáta5
10. 10. 2017
Dát tip

jo, Kafka a bydlel v takovým starým baráku v Siřemi, nade dveřmi je namalovaný nějaký jelen nejspíš a kytičky...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru