Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+12 neviditelných
Cestou IV.
datum / id09.10.2017 / 482455Vytisknout |
autorVojta Vrba
kategoriePróza na pokračování
témaExperimentální
upřesnění kategorieSurrealismus jedné cesty
zobrazeno151x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Cestou IV.

                Ocitnul jsem se po boku nedosažitelně dalekým horám a vysoko nad hlavou mi vykvetly cáry svatebních rouch. Hloubka pozbyla svou bezprostřednost díky proporcím hraček, co nabraly všechny známky civilizace, její zdánlivě nesmrtelný díla, i končiny, kam se rozhodla nezasáhnout. Letová hladina tří tisíc metrů to dokáže.

                Hluboko, vysoko, daleko – slova vyvolávající pocit nedosažitelnosti účelu, co jsme si zvolili. A přitom je v nich ukrytá i nepředstavitelná krása bezmoci. Krystalizuje v nichnejlidštější touha něčeho dosáhnout nemilosrdně ničená čímsi vyšším. Něčím, proti čemu si človíček najednou přijde jen jako figurka ve hře s pravidlama tak složitýma, že dračák se zdá na roveň honění káči.

                Dávnověký obyvatelé dnešního Řecka tomu něčemu říkávali osud, námořníci se dodnes spokojí s o úroveň nižším Poseidonem a filosofie neustále pátrá po jméně. Nebudu vám lhát, já ho nevím. Nemám ani dost rozumu, pochyb, odhodlání nebo jednoduše víry. Možná ani mít, po pravdě řečeno, nechci.

                Obecně nutno podotknout, že se v skriptoriích, aulách univerzit a stínech ambitů pro označení onoho vyššího cosi vžilo označení Bůh. Hledali jsme ho tak dlouho, až jsme konstatovali, že ho najít nepůjde. Pro jistotu jsme si ho hledat zakázali – všichni hledači jsou od těch dob buď lháři, zločinci, nebo šílenci. A pro ty, co se odvážili tvrdit, že ho našli, to platilo a platí dvojnásob.

                No co, ono na tom trochu něco bude: Společnosti, co jen hledá Boha, zatraceně schází to, čeho nemá dostatek ani žádná z jejích postaviček – čas. Což mě vede k jádru věci. Co když Bůh a všechny konotace s tím výrazem spojený prostě neexistují? Co když je jenom jedna jediná všeobjímající kosmická síla – přičemž se nejedná až tak o sílu jako spíš o fundamentální vadu materie světa?

                Co když je Bůh chyba a skutečný omezení je naše prostá nedokonalost bez příčiny?

                Kdo ví? Snad jedině Bůh.

                No nic – jdeme na přistání, aspoň to říká Ray, tak musím končit.

                „Jo, jasný, Kurtzi, už se poutám!“

                Over and out, baby. Over and out.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

24.06.2018 22:36:14Šumavka

Trochu zamotané, ale bavilo mě to číst.

23.05.2018 11:13:19Jeff Logos

Přečetl jsem vše a zatím zpracovávám myšlenkově všechy odkazy v textu.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.