Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Asociace - Uklid v kanclu (wildtext)

10. 04. 2002
0
0
788
Autor
Kombajn

ne, tentokrát prolog nemá smysl, neb dílo je vlastně prologem uklidu kancelare, ktery mne ceka.

Řekl sem si, že každý den si udělám takový malý uklid v hlavě. A tak se snažím občas utrousit něco na Písmakovi. Vlastně mi šéf řekl že přijede vedení z Prahy a měl bych si uklidit kancl, ale ten počká. Problém s uklízením je ten že pokaždé když si uklidím pokoj nebo nedejbože kancelář, mám obrovské problémy najít věci, které potřebuji. Například jednou sem si tak šikovně uklidil platební kartu, že mi trvalo asi měsíc než sem ji opět našel.

Pravda, ono to nemělo s úklidem zas tak moc společného, protože sem ji našel na 2.5 metru vysoké skříni, kam věci zpravidla neuklízím, ale proč se trápit tím že můj text je rozháraný? Když se dnes podívám na lidí, tak je většina z nich sice klidná a tichá, ale uvnitř jsou taktéž rozháraní. Mládí a neklidní, staří a neklidní. Páni, od té doby co nemám televizi je mi daleko lépe. Mám víc času na lidi. Ale stejně... Nikdy vás lidi nepochopím. Kam se ženete? Krčíte rameny. Já vím kam se ženete. Nic jiného na konci nečeká. Smrt. Za ní se ženete, zatímco já jdu raděj krokem. Někdy se to ani jinak nedá, protože Cejl je pořád tak hnusně rozkopaný, že jet tudy autem je na infarkt. Jo a srdce.... Srdce, to je tak blbej orgán. Ha vidíte to? Jací jsme my lidi pokrytci. Vždyť za naše problémy s láskou a podobnými prkotinami nemůže srdce, ale mozek. To je ten špatněj orgán... No jo mozek. No nic, myslím že bych fakt už měl jít uklízet.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru