Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
Dívka a koláč
datum / id23.10.2017 / 482777Vytisknout |
autorkvaj
kategoriePovídky
zobrazeno530x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Dívka a koláč

     Zakousl se do croissantu a zvedl přitom oči. U druhého stolku přímo před ním seděla dlouhovlasá blondýnka s koláčem v ruce. Další ležel před ní na talířku. Dívčina jasně žlutá halenka, vlasy i pleť na obličeji a na krku jako by zářily. Make-up, líčení i výrazné obočí zapříčinily, že její tvář působila sice poněkud uměle, ale přesto půvabně. Jakmile zjistila, že se na ni dívá, strnula s dezertem mezi prsty. Na okamžik vypadala jako modelka připravená k fotografování nebo jako socha.
    Napřed se mu úplně zatajil dech z její krásy. A pak se stalo něco, o čem dosud jen četl. Jako by zvenčí viděl sám sebe, jak vstává, jde k ní a oslovuje ji, aniž by to mohl svou vůlí jakkoli ovlivnit. Navrhl dívce, že by spolu mohli strávit dnešní prosluněný den a ona k jeho velkému údivu souhlasila.
     Nabídl jí, že by se nejdříve mohli jet vykoupat do známého aquacentra. Namítla, že s sebou nemá plavky, ale on se jen usmál a za chvíli si je už oba vybírali v luxusním obchodě nákupního centra. Zaplatil a odvezl ji svým kabrioletem Mercedes se stříbrnou metalízou do aquaparku. Tam odhodil své roky a ona zase upjatost krásky a dováděli jako děti na tobogánech, skluzavkách i v divoké řece, odpočívali ve vířivce a opět řádili a smáli se ve vodě a na atrakcích.
     V poledne odjeli do centra Prahy na oběd v restauraci U Malířů na Maltézském náměstí. Měl k této hospodě sentimentální vztah. V mládí tam chodil se spolužáky na pivo, protože nedaleko od ní sídlila střední škola, kterou studoval. Teď se ale z té putyky stal luxusní podnik. Zálibně pak sledoval, jak dívka delikátně nabírá na lžičku koktejl z kamčatského královského kraba doplněného třemi druhy melounu. Jako hlavní chod si dali flambovaný Chateaubriand s hříbkovou omáčkou a ratte bramborami pro dvě osoby. Nevěděl proč, ale působilo mu potěšení pozorovat tu zářivou dívku, jak jí. Byl šťastný, že ji může dopřát to nejlepší. Po obědě se blondýny zeptal, co by jí udělalo radost. Řekla, že nakupování. Bylo rozhodnuto.
     Byl přímo opilý blahem, když mu dívka předváděla svou dokonalou postavu v různých šatech, botách a kloboucích, a ona pochopitelně také. Balíčky pak naházeli do kabrioletu a vydali se na výstavu šperků, jak dívce slíbil. Tam byla teprve ve svém živlu. Na závěr ji koupil náušnice a náhrdelník, jež byly na výstavě k mání. Den už dospěl k večeru a dívka souhlasila, že s ním pojede k němu domů. Cítil se jako král, když ji vezl zapadajícím sluncem ke své vile. Ohlédl se, zářivě se smála a dlouhé zlaté vlasy jí vlály ve větru…

     „Co na mě tak civíte?“ dolehlo k němu odněkud zdálky.
     „Cože?“ zaostřil oči a uviděl, že dívka u stolku už dojedla jeden koláč.
     „Říkám, že na mě už takovou dobu zíráte jako nějaký magor,“ vysvětlila dlouhovláska.
     „Promiňte, asi jsem se zamyslel a taky se mi líbilo koukat, jak jíte,“ odpověděl.
     „Jste nějaký úchyl, nebo co?“ zaskočilo ji, co řekl a zvedala se k odchodu.
     „Promiňte, vy už ten druhý koláč nebudete?“
     „Ne, a co?“
     „No, jestli bych si ho mohl vzít?“
     „Je tohle možný!?“ řekla dívka, ale pak znechuceně popadla talířek skoro ho před něj hodila. „A ještě jste somrák,“ dodala pohrdavě a šla pryč.
     Vyprovázel ji pohledem a napadlo ho, že má krásnou chůzi. Tak se mi to všechno jen zdálo, řekl si zklamaně. Vytáhl mobil a rychle zjistil, že už mu došel důchod. Zatvářil se spokojeně. No co, pomyslel si, když si to umím představit, proč se namáhat s realizací.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

25.11.2017 18:30:30K3
redaktor prózy

Bez některého zveličování bych se taky obešel, ale jinak je to docela dobré. T.

22.11.2017 22:20:47kvaj
redaktor prózy

Díky. Přiznám se, že jsem to tam původně nechtěl dát, ale pak jsem si řekl, že by bylo divné, kdyby s sebou nosil stále celý důchod.

22.11.2017 21:50:10Lakrov
redaktor prózy

Jsem staromilec :-)

K původní příčině, proč diskutujeme o těchhle technických vymoženostech, mohu řici jen tolik, že mi k onomu stárnoucímu pánovi ten "mobil" prostě nesedl. S ním (mobilem) i bez něj je ta povídka ovšem stále stejně dobrá.

22.11.2017 15:27:01kvaj
redaktor prózy

Já jsem důchodce a mám internetové bankovnictví už poměrně dlouho. Tak nevím. Dcera je programátor-analytik a rovněž informatik (řekl bych dost dobrý vzhledek k zájmu, jaký o ni firmy projevují, a vzhledem k její mzdě), má to také a nemá z toho strach ani mě s manželkou nevarovala.

22.11.2017 15:08:49Lakrov
redaktor prózy

> ...přehnaný luxus pro důchodce...

Nevím, já mám do důchodu ještě osm let, a z internetového bankovnictví mám strach -- jsem informatik :-)

22.11.2017 14:58:38kvaj
redaktor prózy

Ano, ilustrace krajiny snů, to zní jednak hezky a jednak je to přesné. To ji opravím. Myslíš, že je to s tím internetovým bankovnictvím jako přehnaný luxus pro důchodce?

22.11.2017 14:23:10Lakrov
redaktor prózy

...Nabídl ji, že by... ## JÍ  Leckteré věty jsou trochu přetížené přívlastky  (...vykoupat do známého aquacentra... ; ...v luxusním obchodě nákupního centra... ; ...svým kabrioletem Mercedes se stříbrnou metalízou... ; ...střední škola, kterou studoval...),  ale když dočítám k závěrečné pointě, dochází mi, že tahle košatost vět byla  záměrná -- cosi jako ilustrace krajiny snů. Neškodilo by vypustit i zmínku  o mobilu a nahradit ji třeba větou: ...Sáhl do kapsy a spočítal, kolik mu zbylo  z důchodu.

 Tak, jak mě začátek poněkud odpuzoval, mohu po dočtení říct, že se mi tahle  povídka velice líbila.  Tip.  

08.11.2017 20:43:42Próza_měsíce

Díky...

08.11.2017 20:41:40kvaj
redaktor prózy

Ano, souhlasím.

08.11.2017 20:39:21Próza_měsíce

Souhlasíš s nominací do soutěže PM - říjen? Díky za odpověď:-)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.