Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+16 neviditelných
O pejskovi, který lhal
datum / id01.11.2017 / 482949Vytisknout |
autorbixley
kategoriePohádky
zobrazeno191x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
O pejskovi, který lhal

Ben byl roztomilý. Měl protáhlý čumák, plandavé uši a naprosto neodolatelný pohled. Kryštof ho měl moc rád. Ben s ním spal v posteli, chodil s ním na procházky, dostával od něj různé psí dobroty, které mu Kryštof kupoval na veterině ze svého kapesného. A tak byl Ben šťastný pejsek.

Měl ovšem jednu vadu na kráse. Lhal. Jak to vlastně vypadá, když pes lže? Takhle.

Kryštof dá Benovi k večeři kousky vařeného kuřecího masa s mrkvičkou a Ben se olizuje až za těma svýma plandavýma ušima. Pak si spokojeně zaleze do svého pelíšku. Jenže pak přijde Kryštofova maminka a Ben okamžitě vystartuje z pelíšku do kuchyně. Určitě mu přinesla něco dobrého! A panička skutečně zaloví v tašce. „Dal ti Kryštof večeři?“ ptá se a pohlédne do Benových smutných hladových očí. „Jak vidím, zas tě nechal o hladu, viď? Na, vem si zatím šunčičku.“ A Ben samozřejmě šunčičku zblajzne.

Nebo takhle.

Je sobota, Kryštof píše úkoly. „Až to dodělám, tak půjdeme ven, Beníčku,“ slibuje. Ale pak se otevřou dveře od Kryštofova pokoje, v nich stojí tatínek a říká: „Nechce se ti čůrat, Beníčku?“ A Ben, který byl s Kryštofem na procházce sotva před hodinou a vyčůral se do sytosti, hned vrtí ocáskem a předstírá, že už to nemůže vydržet.

A tak se jednou Kryštof rozhodl, že si s Benem vážně promluví. Proto večer v posteli začal:

„Bene, lhaní není pěkná věc. Když ti dám večeři, tak na mámu nemůžeš dělat oči, žes nic nejed. Nebo dávat tátovi najevo, že se ti chce čůrat, když se ti nechce. To se nedělá. Pamatuj si to. Víš, co se říká? Lež má krátké nohy. Budeš si to pamatovat?“ A Ben na souhlas olízl Kryštofovi tvář.

Ráno zazvonil budík. „Pojď, Bene, jdeme ven!“ volá Kryštof rozespale.

Ale co to? Na podlahu seskočil úplně jiný pes. Má protáhlé tělo a krátké nožičky.

„Co se to s tebou stalo?“ žasne Kryštof, ale pak pochopí: „Aha, tak ty tvoje lži dostaly krátké nohy, žejo?“ Chvíli si svého pejska překvapeně prohlíží. „Ale sluší ti to!“ Podrbe ho za uchem a jdou na ranní procházku.

Ben už potom nikdy nelhal. Ale všichni jezevčíci si o tom povídají dodnes.

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

28.02.2018 20:05:08bixley

Díky, nad "přepejskováním" se zamyslím. :-)

28.02.2018 15:53:36Lakrov
redaktor prózy

Rzotomilé, snad až trochu "přepejskované",  ale závěrečná pointa je "dětem přístupná".  Trochu se zamýšlím nad slovním spojením ...vyčůral se do sytosti...,  ale žádná náhrada za slovo sytost mě hned nenapadá.  Tip.  

01.11.2017 20:14:27gabi tá istá

:)*

01.11.2017 18:38:28bixley

Jo, dík - opravím...

01.11.2017 18:37:18Gora
redaktor poezie a prózy

To je hezké, bixley:-)

Nerozumím jen tomu kapesnému, přehodila bych -  . které mu na veterině K.kupoval ze svého kapesného.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.