Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+14 neviditelných
Hráč Fulghum v českém pekle
datum / id02.11.2017 / 482962Vytisknout |
autorkvaj
kategorieFejetony
zobrazeno592x
počet tipů7
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Hráč Fulghum v českém pekle

     Kdekdo se teď po volbách trápí tím, jakou a zda vůbec budeme mít vládu, sněmovnu… Také jsem se na jednom blogu zapojil do debat, jestli je ohrožena naše demokracie, kdo se spojí s Andrejem Babišem, nebo kdo ho podpoří, ale jsou frustrující.

     Tedy ne že by otázky budoucnosti naší země a jejího směřování nebyly důležité. Navštívil jsem teď ale jedno setkání s mladým Američanem Robertem Fulghumem, jež se konalo v říjnu v rámci projektu „Listování“ v řadě českých a moravských měst, a bylo velice osvěžující a radostné. Robert Fulghum proslul prakticky po celém světě především jako spisovatel drobných úvah o zdánlivě běžných věcech obyčejného života, ale je to člověk mnoha povolání a schopností, navíc začal publikovat až v pozdějším věku. Letos v červnu mu totiž bylo již osmdesát let, a jestliže jsem napsal, že je mladý, myslel jsem to vážně.

     Pokud Fulghuma vidíte před sebou a slyšíte ho vyprávět, cítíte, že z něj vyzařuje obrovská vitalita a radost. Je to nakažlivé a život vám náhle připadá krásný a laskavý. Co na tom, že takový ve skutečnosti není, nebo ne vždycky. Najednou víte, že záleží jen na člověku samotném, jaký život si udělá, jak bude hledět na každodenní příhody a události, jak na ně zareaguje, jakým způsobem přijme jeho výzvy. V tu chvíli vám dojde, že ten dávno bělovlasý muž s hodně vysokým čelem a bílou bradkou je mladý duchem a patrně nikdy nezestárne, nejspíš ani v okamžiku smrti ne.

     Pro nás je potěšující, že se Robert Fulghum do Česka vrací moc rád, cítí se tu prý jako v rodném Texasu, neboť oblast, odkud pochází, byla vlastně celá obydlena českými vystěhovalci. A Češi naopak mají zase ve velké oblibě Fulghuma a jeho knížky. Dumal jsem pokaždé, když jsem si přečetl nějaké jeho dílo, čím to je, že tento Američan z dalekého Texasu má tak blízko k české mentalitě. Připadalo mi chvíli, že píše podobně jako Karel Čapek. Pak jsem si zase ale říkal, že to moc nesedí, protože Čapek byl literát té nejvyšší úrovně, dramatik, romanopisec, a to Robert Fulghum není. Jistě je v něm něco čapkovského, a sice schopnost psát o těch nejobyčejnějších věcech, zdánlivě bezvýznamných příhodách a nacházet v nich kouzlo, půvab, radost, krásu, humor, ale i nečekaně významná a hluboká poselství.

     A při „Listování“ mi to došlo. Robert Fulghum je svůj a je v něm také duch Járy Cimrmana. Fulghumovi se Jára Cimrman se vším, co představuje, zalíbil okamžitě, sotva se s ním seznámil. Dokonce říká, že je částečně Čechem, neboť jeho prababička se spustila s Járou Cimrmanem, když navštívil Ameriku, a že prý o tom neví ani Zdeněk Svěrák. Prý se ho lidé u nás také často ptají, jestli jsou jeho příběhy pravdivé, a on jim odpovídá, že je to všechno pravda, protože je potomkem Járy Cimrmana. Fulghum vyprávěl také, že když se snaží svým přátelům doma přiblížit, kdo je Jára Cimrman, říkají, že Češi musí být blázni. A on jim odpovídá, že taky jsou a je jich deset milionů.

     Jedno setkání měl Fulghum také v Háji u Opavy, a když mu oznamovali, že jedou do Háje, pochopil to spíš tak, že jedou do háje, respektive do pekla (hell). A jak už tam byli, volal mu jeho syn, že je v Dubaji a kde prý je on. Odpověděl, že v pekle. Syn se ptal, jak tam je a Fulghum odpověděl, že jsou tam samí Češi. Syn se tázal, co v pekle dělají. Řekl mu, že se smějí a pijí pivo. A jeho syn řekl, že chce být také v pekle. Jeho syn je prý hráč. Tím je míněno, že přijme výzvu ke hře, když se mu nabídne. U nás i po světě je prý hráčů spousta, tvrdil Fulghum a uváděl pak řadu různých příkladů hráčů. Nakupoval prý u nás v nějakém marketu, a když s vozíkem míjel jistou ženu, řekl jí, že se mu víc zamlouvá to, co nakoupila ona a jestli by si nemohli ty vozíky vyměnit. Ta žena vůbec nezaváhala a odpověděla, že klidně, protože jí se zase líbí víc to, co nakoupil on. To byla hráčka.

     Ne všichni jsou však ale hráči. V Praze na náměstí Míru zpívalo před chrámem sv. Ludmily šest mladých žen anglicky náboženské písně. Když přestaly, jedna k němu přišla a ptala se – hledáš Boha? Odpověděl – on se ztratil? Upřesnila svou otázku – hledáš Ježíše Krista? A Fulghum odpověděl – ten se ztratil taky? No a ta žena se prý otočila a šla pryč. To podle něj hráčka nebyla.

     Robert Fulghum působil bezprostředně, a i když to setkání bylo do značné míry komponované představení, člověk měl pocit, že je tam ten slavný americký spisovatel právě kvůli němu. A on tam také byl pro každého z nás. Dělá tato setkání prý hlavně kvůli tomu, abychom viděli, že je reálným člověkem, a on, aby viděl, že my, jeho čtenáři, jsme reální lidé. Tak to také bylo. Jo, nesmím zapomenout, že se mi tam stalo ještě něco zvláštního. Robert Fulghum nemluví česky (sem tam nějaké to slovo), a tak jeho vyprávění překládal herec, který se svou kolegyní v první části večera četl a hrál několik Fulghumových příběhů. V jedné chvíli jsem ale zjistil, že to překládat ani nemusí. Ačkoli anglicky neumím (sem tam nějaké to slovo), najednou jsem spisovateli rozuměl. Je pravda, že Fulghum volil jednoduché věty. No ale stejně…

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

12.12.2017 16:10:03kvaj
redaktor prózy

Díky. Skutečně o Járovi Cimrmanovi mluvil. Úrčitě bych mu nevkládal do úst nic, co neřekl.

12.12.2017 11:02:25Lakrov
redaktor prózy

 Dřív než v polovině čtení máe napadá, že spíš než povídka je to takový  (trochu zdlouhavější) fejeton, a když si po odčtení přečtu spoli se jménem  autora taky kategorii, zjišťuji, že to fejeton opravdu je.  Zmínka o Járovi CImrmanovi je vymyšlená, nobo o něm Robert Fulghum opravdu  mluvil? Oceňuji nápaditý název.  Tip.  

08.12.2017 21:26:38K3
redaktor prózy

Jardo, tohle se ti fakt povedlo. Parádně jsi ho vystihl. Chtěl bych tam být, třeba bych si s ním tu káru vyměnil, mám pro takové "blbosti" pochopení. Člověče z toho fejetonu vyplývá, že on snad zná nás, čechy, líp než my samotní. Moc dodobře jsi to napsal, půjdu spát s úsměvem.

04.12.2017 08:28:29kvaj
redaktor prózy

Ano, souhlasím.

04.12.2017 06:45:03Próza_měsíce

kvaji, souhlasíš se zařazením tohoto fejetonu do soutěže PM/11?

04.11.2017 21:30:50kvaj
redaktor prózy

Děkuji. Je velmi příjemný.

04.11.2017 11:55:59Vigan

Pěkný.

Zajíždí i k nám do Kyjova, a to je vždycky narváno. Příjemný chlapík..

02.11.2017 22:48:21kvaj
redaktor prózy

Tak to mě moc těší, Irenko. Jeho vystoupení stojí zato a jestli tě mé povídání pobídlo k tomu, abys o něj měla zájem, jsem rád dvojnásob. Když máš jiný program, nedá se nic dělat. Myslím ale, že u nás není naposledy.

02.11.2017 21:52:22Gora
redaktor poezie a prózy

kvaji, nyní jsem se dočetla, že R.F. tuto sobotu vystupuje v divadle v Č.Krumlově. Mám už napevno domluvený jiný program, jinak bych se snažila ještě sehnat lístek - na základě tvého článku.

02.11.2017 18:49:44kvaj
redaktor prózy

Děkuji moc, Aleši.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.