Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+18 neviditelných
Dlaně Godotovy
datum / id06.11.2017 / 483093Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno314x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Sobotní deník, 28.10.2017.

Dlaně Godotovy

Český sen

Na tramvajích vlaječky a v očích osamělých chodců žízeň. Večer v televizi přijmou medaile ti, co se zasloužili o stát. V době antisystémových, jinak řečeno protistátních tendencí zvláštní událost; ale svět je utkán z rozporů. Cizincům na něčem takovém nesejde, ještě teď v poledne spalují zbytkový alkohol páteční noci, u stánku žvýkají kebab a osnují plány na večer. Znovu se opijí pivem a lacinou kořalkou, aby později byli zadrženi při pokusu demolovat vlaječky na tramvajích. To už ale držitelé medailí budou dávno snít svůj nově povýšený český sen.


Veslaři

A na Vltavě, zčeřené vichrem, mezitím závodí veslaři. I je pohání touha po medaili. A tak v zimě vichru, namazáni škvarkovým sádlem, uhánějí hladinou. A doufají v pohledy dívek. Ty ale tlemí do svých digitálních kamer na tyči a mocné paže v práci jsou jim lhostejné.


Náplavka

Náplavku zas obsadily mírové síly trhovců. U vstupu účastníky velké žranice vítá kapela. Je zvykem chvíli postát a poslechnout si ty hity; rok od roku se nemění. Dívky, jimž byly rytmus a smysl pro gesto vrozeny, pohupují se v kolenou, na výraz bezprostřednosti a svobodné vůle. Hned vedle nabízejí „kávu s příběhem“. A lidé courají s kelímky v rukách a chutnají ten příběh. Řeznice podává tulákovi pytlík s odřezky; i ony mají svůj příběh, příběh krve, křiku, bolesti a smrti; ale vyčítejte to hladovému tulákovi; svět je utkán z rozporů.


Dlaně Godotovy

Dál v Podolí vyklusávají holky středního věku; digitální singleladies s s hudbou v uších a pevnými elastickými kalhotami na nohách. Hledí na formu svých prdelek, které ale nehodlají svěřit ledasjakým dlaním, čekají na dlaně Godotovy.


Možný vetřelec

To mladí rodiče už u řeky jdou s kočárkem v chvějivém vážnu. Když je obcházím, ona na mě vrhne trochu poděšený pohled, neboť jejich svět je pevně uzavřen a každý je v něm možným vetřelcem. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

07.11.2017 10:52:42Movsar

to jsme se tady sešli. :-) no jo, některé věci jsem/jsme nehodlali dát za tip. 

07.11.2017 10:13:11Zdenda
Já si zdejších čtenářů hluboce vážím. Ale když chci, aby si ode mě něco přečetli, musím to zveřejnit pod jiným nickem. :)
07.11.2017 09:42:31R. L.
To máš pravdu, když nepřitakáš, nepřikyvuješ. Proč, když máš svou hlavu? Mentálové jsou ubozí, březí jen svou tupostí... Směji se jim...
07.11.2017 09:22:13Movsar

to už je tad ytakový folklór.

07.11.2017 09:18:39Zdenda
Nějak ti ubylo tipů. Nezlobil jsi zase? :)
07.11.2017 09:17:07Movsar

díky přátelé, jsem rád, že jste četli a napsali.

07.11.2017 00:14:56R. L.
Veslaři - mistrně popsáno... super, gratuluji...
07.11.2017 00:13:27R. L.
Co jsou jim platné ty prdelky, když v hlavě vítr je... Ano tlemí se pitomě, protože jsou (bože, jak dlouho ještě?) pitomé... Bolí to... /**/*tip
06.11.2017 18:23:50Zdenda

Ach ano, ano, tam to přece znám. Ty vzpomínky...


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.