Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Školo!

06. 11. 2017
1
2
539
Autor
sum

Školo!

Ó školo, ty pryskyřice,

ty lesknoucí jantare svírající uplynulý věk…

… vědění je na dotek,

ale pod svícnem je největší tma, jak říkají.

Ó školo, měděná hlídko

prorážející ledovce zamrzlých moří

našich podvědomí…

Ó školo, vždy bdící lucerno,

jsme vězni vlastního hlasu,

spěcháme a máme příliš času!

Ach slovutný ústave ověnčený chválou,

nešlapeš po víně, plodu zítřka?

Nepěješ elegii mrtvému děťátku?

Nejsi ono mrtvé děťátko,

nacpané do stejnokroje?

Ach ty slovutný ústave unavený chválou,

usnul si na vavřínech?

Nevím.

Ani co je učiněno, ani co je psáno…

Žádný učený z nebe nespad.

( Ale ze střechy ano! )


2 názory

sum
07. 11. 2017
Dát tip

Díky. Sklepy máme, ale radši se nazajímám, co tam skaldujou :)


Sněžka
07. 11. 2017
Dát tip

A to se mi líbí. Sarkasmus z toho teče okapem i vodovodem, až bych řekla, že mají skoro plný sklep (má-li tento ústav sklepy...)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru