Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedlouho nevědomě opičkou
Autor
Josephina
Dneska jsem si v okamžiku prozření uvědomila, že
svůj smích a humor jsem si taky přiopičila
po Milánkovi, své lásce ve třinácti, vypadal jak mladej
Richard Burton, jiskřivě se smál a všechny jsme ho milovaly,
byl neodolatelně zábavnej i pro dolíčky ve tváři,
loví medvědy luky a šípy kdesi v severních teritoriích
po Luboškovi, vypravěči strašidelnejch hospodskejch příběhů a tvořiteli robotů,
lysohlávkovým příteli srnek na Vysočině,
už rok leží rozprášenej na hřbitově tamtéž
taky po Ládíkovi, bratránkovi,
má po dědečkovi šibalský úsměv a krátký přesvědčivý smích,
určitě zas vyrazí od Hořejšího jezera na pozdní sběr skalniček do Skalistých hor.
6 názorů
tak doufám, že jsi se neopičila s těmi lysohlávkami a střílením do medvědů, to bych ti neodpustila :)) všichni se opičíme, nacvičujeme si různé role a někdy je to fakt divný :)
hezky jsi to...
Docela se mi to líbí, zejména ty tři sloky o těch klucích. Krátký, neotřelý, úsměvně smutný příběhy, kde není nic navíc. Jenom mě dost dráždí ten název, ten to pro mě docela výrazně shazuje a možná bych se zamyslel i nad úvodními dvěma verši. Tip.