Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vnitřnosti

Výběr: Lyryk
26. 11. 2017
23
16
2328
Autor
Santi€

vysoko na římse
chřadne torzo vrabce

- neodstranitelný tumor konce podzimu

nevšímáme si toho několik týdnů:
listopadové noci
přikrývají ostatky jinovatkou
každý den načíná další koláč věčnosti

a na svoje vnitřnosti
tím pádem myslívám míň


16 názorů

Pulcik
29. 01. 2018
Dát tip

Konec je tam tam nesedne, je to pocitově odtržené od toho obrazu vrabce. Osobně bych to kukončil věčností =p


Ellisee
20. 12. 2017
Dát tip
koláč věčnosti .. hodně výstižné

guy
18. 12. 2017
Dát tip
dobře koncově podzimní ..

Neodstranitelný tumor konce podzimu. Na podobné efektní obrazy bych si dal pozor. Navíc ten obraz mi tam nedává smysl, je jen jako spojka pro vnitřnosti, ale nedává smysl. Torzo vrabce na římse neroste a neohrožuje podzim. Pak mě tam mate konec podzimu. Konec podzimu skončí. Torzo vrabce zůstane navzdory konci konce podzimu. Vrabec a podzim... prostě ve mně nevyvolávají dojem souvislosti, kromě toho, že "se to stalo na podzim". Každý den načíná další koláč věčnosti - to by mi dávalo smysl, kdyby nebyl "další", ale "koláč věčnosti" jednoho života, kdy význam věčnosti se převrací. Subjektův život jako nějaký "koláč věčnosti", ze kterého ubývá. Akorát k tomu mi pak ten závěr nesedí. Jako by byl přilepený. Chápu to jako zprávu o světě, kde jsou věci ukrývané a tím pádem "bezpečné". Subjekt se raději nedívá, nevšímá si - přesto to vidí a ten zápis budí dojem, že ho to spíš znepokojuje. Přijde mi to takové nesourodé. Jestli to má naopak být zpráva o tom, že namísto svých vnitřností se zaměřuje na okolí - jakože typ pozorující nesebestředné básně - tak taky nevím. Možná je tady problém (pro mě), že je to složené z takových momentů, které mi přijdou až moc efektní.


Lnice
27. 11. 2017
Dát tip

hezká*


lawenderr
27. 11. 2017
Dát tip

Mám to podobně jako Umbr, jen já na své vnitřnosti tím pádem myslívám víc.


Umbratica
27. 11. 2017
Dát tip

Tvoje básnička mi připomunula jeden zážitek z dětství. - Jako dítě jsem dost cestovala,protože mě s sebou brali na cesty rodiče. Na letišti ve východním Berlíně jsem viděla vrabečka zachyceného za nožku v plechu haly. Byl asi dlouho mrtvý a vítr jím lomcoval pět metrů nad zemí jakoby se ho snažil odtrhnout. - Pro mne jakožto dítě to byl takový šok,že si to pamatuju dodnes.  Tip.


Markel
27. 11. 2017
Dát tip

líbilo, nemám co dodat *


Josephina
26. 11. 2017
Dát tip

dost nostalgické - ale z velkého hejna vrabečků jsem tuhle měla ohromnou radost!


atkij
26. 11. 2017
Dát tip

Poezie dle mého gusta. Navnadil jsi.


každý den načíná další koláč věčnosti - to bych vyhodil, zavání to patosem, jink fajn )


Gora
25. 11. 2017
Dát tip

Malinko upraveno, viď...jde až dovnitř:-))/ností/


teraz už áno...parádne


Santi€
23. 11. 2017
Dát tip

aleši, gabi, děkuji za komentáře a připomínky.


rovnako ako Aleša ma zaujali vnitřnosti - naše vnútornosti*

čo ma ruší, je 2x po sebe "ho"


to je pěkný význam slova "vnitřnosti"... něco, co je v nás, nitro...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru