Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+13 neviditelných
Jako lidi!
datum / id05.12.2017 / 483743Vytisknout |
autorbixley
kategorieFejetony
zobrazeno549x
počet tipů11
v oblíbených0x
do výběru zařadilGora,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Jako lidi!

Lidé si odpradávna přírodu  personifikovali. Řeka měla ramena, hora patu neboli úpatí a  pohoří hřbet.
Postupně  lidé tuto personifikaci stále  vylepšovali. Tak třeba nejenže domy stály  a louky ležely,  řeka nesla listí, ale také stoly a židle měly nohy,  domy  útroby, brýle seděly na nose,  boty tlačily, plameny olizovaly  polena, míče skákaly, zkrátka všecky věci se chovaly tak trochu lidsky.
A  dnes v  této personifikaci zdárně pokračujeme. Jednak máme  chytré telefony, ale  také počítače, které, když přestanou  fungovat, tak kleknou. Další  přístroje, jako třeba pračky  nebo myčky nádobí, zase občas blbnou. Letadlo na ranvej dosedne. Rtuť  teploměru se  v létě často vyšplhá ke čtyřiceti stupňům. Pokud zelenina  zrovna není čerstvá, tak je unavená. Tramvaj a metro nás  vyplivnou na  konečné atd.
Už chybí jen pár kroků k  tomu, aby se věci osamostatnily a začaly jednat bez naší kontroly.
A  z nás, lidí, věčně sedících a zírajících do obrazovek  mobilů, tabletů,  notebooků a televizorů, se patrně časem  stanou jen jejich pouhé  dekorace.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

19.10.2018 10:15:14bixley

Je to lingvisticky potvrzené, mluví se o takzvaném antropomorfickém principu v jazyce. Jen jsem to do důsledků domyslela... :-) 

19.10.2018 10:08:54Gora
redaktor poezie a prózy

Probírám se tvým poměrně rozsáhlým dílem a tenhle fejeton, ač kratší, se mi jeví výtečný - obsahuje vtipné postřehy, nadčasové myšlenky v samém závěru, ze kterých mrazí:

Už chybí jen pár kroků k  tomu, aby se věci osamostatnily a začaly jednat bez naší kontroly.A  z nás, lidí, věčně sedících a zírajících do obrazovek  mobilů, tabletů,  notebooků a televizorů, se patrně časem  stanou jen jejich pouhé  dekorace.

S dovolením přidávám výběr...

08.12.2017 12:55:13bixley

Ale nejsi! Ty s jazykem pracovat umíš. Nejde všechny házet do jednoho pytle. 

08.12.2017 11:11:51Lakrov
redaktor prózy

> Stačí poslouchat ajťáky...

Já je ani nemusím poslouchat. Stačí, co se ve mně samo líhne... Jsem taky jedním z těch prznitelů jazyka :-(

07.12.2017 15:19:22bixley

Díky moc.. Na té "mechanizaci" jazyka taky něco je. Stačí poslouchat ajťáky. Možná další námět?

07.12.2017 14:49:22Lakrov
redaktor prózy

První odstavec mi čimsi připoměněl dávné diktáty ze školních let;  náš učitel vymýšlíval všelijaké takovéhle veselé slovní vazby,  na nichž my, žáci, demosntrovali svou (ne)znalost shody podmětu s přísudkem.  Z konce druhého odstavce na mě (a asi i na autorku) J.W., závěr pak  přchází v jakousi nechvalnou -- leč dosti pravděpodobnou -- prognózu.  Jenže to už tu budou žít jiní... a kdo ví nemude-li se místo personifikování  jazyk ubírat k "mechanizování"  (nebo "machinofikaci"?)  Tip.  

06.12.2017 16:03:55bixley

Dej pokoj! Ještě by se dělaly pohřební obřady ve stylu "Loučíme se s naším milovaným drahým Opelem, který nám byl vším, synem, přítelem a hlavně velkým pomocníkem. Budiž mu vrakoviště lehké!"

06.12.2017 15:57:11Dodola

S tou personifikací je to zajímavá myšlenka. Ještěžě aspoň auta "neumírají". Hned by se našli jedinci ochotní upozornit majitele, že "auto neumírá, ale chcípe" :-)

06.12.2017 11:54:42bixley

To jsem ráda. :-)

06.12.2017 11:49:25Diana

Výborný postřeh! Pobavilo, donutilo k zamyšlení ****


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.