Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Amareta

09. 12. 2017
0
1
688

Pamatuji si den, kdy jsem věděla, že není jiná cesta. Nechtěla jsem předat tu všechnu zodpovědnost na tebe. Na moji holčičku. Ale nebyla jiná možnost. Už jsem nebyla dost silná, abych to snášela dál, a kdybych zemřela, magie by zemřela se mnou a to se nesmělo stát. A tak jsem ji musela dát tobě. Ležela jsi v postýlce a sladce jsi spala. Tvému tatínkovi jsem už vše vysvětlila. Věděl, že neexistuje jiná možnost.

                Naklonila jsem se a vzala jsem tvé tělíčko do náruče. Vůbec ses neprobudila. Byla jsi tak klidná. V bezpečí. A já jsem se ti to bezpečí chystala vzít. Nevěděla jsem pořádně, co dělám, ale soustředila jsem se pouze na myšlenku, že ti to chci předat. Že ti to chci předat všechno. A ono to zabralo. Cítila jsem, jak magie prochází mým tělem a pomalu mě opouští. Ty jsi jen otevřela očka a podívala ses na mě. Na tváři se ti rozlil úsměv a v tu chvíli jsem začala plakat. Viděla jsem, jak slzy kapou na tvé růžové dupačky a vsakují se do látky.

                Nakonec to bylo už všechno. Byla jsem tak slabá, že se mi podlomila kolena. Málem jsem i s tebou upadla, ale v poslední chvíli mě zachytil tvůj tatínek.

                „Miluju tě,“ a pak jsem zavřela oči a už mi bylo jen dobře


1 názor

Lakrov
28. 12. 2017
Dát tip

Dočteno, ale mohu říct jen tolik, že se v tom příliš neorientuju,  takže tu "manipulaci s dítětem" vnímám spíš jako nadměrné zdůrazňování citů.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru