Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+15 neviditelných
Supermartonátorova knižní bilance 2017
datum / id25.12.2017 / 484236Vytisknout |
autorSupermartonátor
kategorieLiterární teorie
zobrazeno180x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Závěr roku je od trochu toho bilancování..tak tedy bilancuji:-))

At se vám v příštím roce daří!

Supermartonátorova knižní bilance 2017

Rok opět utekl rychlostí Usaina Bolta v nejlepší formě a před námi je další. Za těch dvanáct měsíců jste každý jistě prožil spoustu věcí a já věřím, že stejně jako u mě, vás při tom všedním žití doprovázely knihy.

Vždycky když se podívám na svou knihovnu a pohledem zavadím o nějakou z knih, objeví se vzpomínka. Ke spoustě knih se váží události, které se staly a ty knihy mi je připomenou. Často si přesně vzpomínám na náladu při čtení na atmosféru okolo. Dokonce i na hudbu, kterou jsem při tom poslouchal (ano, u čtení často poslouchám i hudbu).

I letos jsem sestavil výběr knih, které mě letos nejvíce oslovily.

Určitě napište, jaký by byl váš výběr.

 

Robert Jackson Bennet – Město schodů (2016) a Město Mečů (2017)

 

Tyhle dvě knihy mě letos opravdu odrovnaly. Jedná se o dospělé (dodávám i pro zkušenější čtenáře) fantasy, které očaruje spletitým a tajemným příběhem, propracovanými postavami, originalitou zajímavým panteonem a úžasnou stylistikou. Obě „Města“ se skvěle čtou, Bennet si nehraje a supermegaintelektuála, ale jeho styl je vybroušený a svým způsobem i vznešený. Zde dostává fantasy úroveň opravdového umění a dospělé literatury.

Obě knihy na sebe navazují, i když nejsou úplně svázány a na konci první není žádné „pokračování příště“. Spíš jde o stejný svět, stejné postavy, ale různé příběhy.

Román o živých špionech, mrtvých bozích, pohřbené historii a tajemném, stále se měnícím městě.

 

Jeff VanderMeer – Anihilace a Autorita

 

Nudí vás současný horor? Chybí vám sci-fi s originálním nápadem? Potřebujete příběh, který vám znásilní mozek, omlátí vás o zeď a nakonec vyplivne zvědavějšího víc, než kdy předtím?

Pak doporučuji trilogii Jeffa VanderMeera. Letos vyšli dvě knihy (Anihilace je i zfilmovaná a jde do kin na konci ledna) a třetí je za dveřmi (ne-li ve dveřích).

Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda.

První expedice se vrátila se zprávami o nedotčené, rajské krajině. Všichni členové druhé expedice spáchali sebevraždu. Třetí expedice zanikla při přestřelce, když se její členové obrátili proti sobě. Účastníci jedenácté expedice se vrátili jako stíny svých dřívějších já a během několika měsíců po návratu zemřeli na agresivní rakovinu. Nyní se chystá dvanáctá…  

 

Josh Malerman – V pasti (2016)

 

U hororu zůstaneme. „V pasti“ vyšlo sice už vloni, ale stihl jsem ho přečíst až v lednu, takže proto je zde. A je to natolik originální kniha, že mi bylo líto ji nezmínit. Krátký, v podstatě jednoduchý příběh (dostaň se z bodu A do bodu B), který je zasazen do hodně abstraktního světa. Hrdinka příběhu musí odvézt své dvě děti do bezpečí protože:

Tam venku něco je…

Něco děsivého, co člověk nesmí spatřit. Stačí jediný pohled – a podlehneš smrtelnému násilí. Nikdo netuší, co to je ani odkud to přišlo.

Hlavní hrdinka i její děti musí mít na sobě pásky přes oči, aby neviděli a tak příběh „sledujete“ z polohy slepého člověka. Kniha je to útlá, ale budete ji dočítat zpocení a nejspíš jí dáte na jednou. Drtivě napínavé a neokoušete si jen nehty, ale rovnou celé prsty.

 

Joe Hill – Ohnivý muž

Kdo má slavného tátu? Joe Hill. A kdo už z tátova stínu vystoupil? Joe Hill! S Ohnivým mužem se Joe stal alespoň pro mě jedním z nejlepších spisovatelů dneška a upřímně, píše už lépe než jeho táta (Štefan Král – můj nejvíc úplně idol!). Ohnivý muž přináší zdánlivě klasický příběh o lidstvu, které čelí nákaze. Jenže Joe vám pak nakope prdel. Lidé jsou nakaženi virem, který z nich dělá časované pochodně. Představte si podivnou nemoc, která končí samovolným vznícením oběti. A představte si, že je tahle choroba nakažlivá a nebezpečně se šíří. Hill se výborně vyhýbá klišé a servíruje festival napětí a originality. Podobně jak jeho otec pracuje s postavami a dokáže čtenáře totálně vcucnout. Vy se pak o ty postavy skutečně bojíte a v závěru prožíváte nejeden infarkt. Tenhle román je totální bomba!

 

Další zmíněné autory jsem již ve výběrech měl, ale jsou to prostě mí oblíbenci a píší i nadále vynikající knihy.

Ursula Poznanski  letos na náš trh přišla s dalším drsným krimi příběhem „Hlasy“, ve kterém se opět setkáme s vyšetřovatelkou Beatrice. Tentokrát si Ursula vybrala téma duševně nemocných lidí a tajemné vraždě v léčebně. Rovnou řeknu, že je to její nejlepší kniha, která mě odrovnala na celý další týden. Emocionálně neskutečně silné!

Hugh Howey dokončil trilogii „Silo“, když přišel s posledním dílem „Prach“. Závěr to byl parádní a málokterý autor umí trilogie ukončit s takovou parádou. Sci-fi desetiletí!

Může tady chybět vůbec James Rollins? Ne, nemůže! „Sedmá pohroma“ je možná jen další „Rollinsovkou“, ale sakra, to už je přeci pojem! A co naplat, když je to opět skvělá dobrodružná jízda s oblíbenými postavami.

 

Knih jsem samozřejmě přečetl daleko víc a většina z nich se mi líbila, avšak nejde sem dát vše, bo by to bylo dlouhé jak nákupní seznam miliardáře.  

Mějte se i v dalším roce pěkně, buďte zdraví, co nejspokojenější a čtěte! Někde jsem slyšel, že četba knih je výborná prevence před debilitouJ))

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

27.12.2017 16:46:54Supermartonátor

Tak to mě těší :-)

Díky moc

27.12.2017 14:16:37qíčala

Díky za inspiraci. Loni jsem na tebe dala - a početla si:)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.