Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+5 neviditelných
Přimýšlení duševní nemoci
datum / id27.12.2017 / 484268Vytisknout |
autorMatěj Dovala
kategorieÚvahy
témaFilosofické
upřesnění kategoriePsychiatrie
zobrazeno296x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Přimýšlení duševní nemoci

Přimýšlení duševní nemoci

Refrénem v publicistickém díle psychiatra Cyrila Höschla je upozorňování na to, jak pomýlené a vlastně tmářské je vysvětlovat sebevraždy životní situací jedince; ve skutečnosti za to může porouchaná žláza v mozku.
Používá při tom dokonce i jeden argument. A to, že sebevraždy nelze vysvětlit životní situací jedince, protože mnoho lidí je ve stejné špatné životní situaci, ale sebevraždu spáchá jen pár z nich. Takže za to může ta žláza.
Vypadá to takhle:
Laická veřejnost celkem snadno chápe mechanismy smrti z tělesných příčin („zastavilo se mu srdce“), ale prakticky vůbec nechápe, že mezi ně patří také mozek (stejně pravdivé by mohlo být „selhal mu limbický systém, a tak spáchal sebevraždu“). Namísto toho u nevysvětlitelných úmrtí usilovně hledá srozumitelnou psychologickou příčinu („nevyvedly se mu děti“, „měl doma Semetriku“, „vyhodili ho z práce“). Ve své logice přitom zcela ignorují skutečnost, že mnoha lidem na světě se nevyvedly děti, mají doma Semetriku či je vyhodili z práce, a přes to sebevraždy nepáchají. Rozdíl je v tom, že nejsou dostatečně depresivní. 1

Chyba je samozřejmě v tom, že hodnota je subjektivní, a tudíž si různí lidé cení těch „stejných“ věcí (špatné děti, špatná manželka, ztráta zaměstnání) různě. Takže tam ve skutečnosti není žádná „stejná situace“, není důvod u osob, které nejsou ve stejné situaci, předpokládat stejné chování, a tudíž jejich různé chování není třeba ničím vysvětlovat.

Sága pokračuje

Teď v prosinci se pan psychiatr ke svému srdečnímu tématu opět vrátil a nadělil nám i nějaký nový materiál. 2 Tak se na to podívejme.

Začátek je jako obvykle:
Na pozadí 90 % všech sebevražd je duševní onemocnění, nejčastěji deprese, bipolární porucha, schizofrenie, úzkostné poruchy a závislosti na alkoholu a na drogách.
Okolí, jež tyto poruchy nedokáže rozeznat, přičítá sebevražedné chování svých blízkých vnějším vlivům, nejčastěji rozchodu s partnerem, ztrátě zaměstnání, nevyvedeným dětem apod.
Určitá geneticky daná zranitelnost vůči traumatům a zátěži ovšem nemění nic na tom, že se tyto vlivy do jisté míry vskutku uplatňují jako přídatné faktory a spouštěče, což ukazují agregovaná data o souvislosti sebevražedného chování s opuštěností, nezaměstnaností, rozvodovostí, životním stylem, zbožností (bezbožností), délkou slunečního svitu aj.

Pak přijde argument:
Je to asi jako s tuberkulózou a špatnou výživou: jste-li oslabeni, spíše souchotinám podlehnete, ale musíte se nakazit Mycobacterium tuberculosis, jinak tuberu nedostanete ani při hladomoru. Podobně netrpíte-li duševní poruchou anebo genetickou vlohou, může vás opustit třeba deset lásek a sebevraždu prostě nespácháte.

Infekce mycobacteriem tuberculosis je skutečně vysvětlení toho, proč jeden hladovějící tuberkulózu dostane, a jiný ne. Ovšem u sebevražd, tj. jednání, by měl takový argument smysl, jen pokud by bylo dokázáno, že sebevraždy nelze vysvětlit životní situací jedince. Což Höschl neudělal (a v tomto textu se o to ani nepokusil). Höschl tedy chce dokázat, že sebevraždy nelze vysvětlit důvody, a dělá to tak, že předloží argument, který je ZALOŽEN na předpokladu, že to důvody uspokojivě vysvětlit nejde.

Je to vlastně zajímavá demagogie, jakási „demagogie přeskočením“. Podstatou demagogie je manipulace s posluchačovou pozorností, a tudíž s obsahem jeho mysli, kdy chceme, aby posluchačova pozornost byla stržena k tomu, co se nám hodí – a tudíž ne k tomu, co se nám nehodí. A Höschl to dělá tak, že v řeči přeskočí to podstatné a skočí rovnou na konec, kde předvádí „Podívejte se, jak to s tou duševní nemocí pěkně sedí“. Spoléhá se na to, že čtenář nezná tuto prostou problematiku a nevšimne si, že to podstatné – to, o co právě jde – Höschl přeskočil, a neuvědomí si, že přesvědčivost jeho argumentu spočívá v tom, že předvádí, jak pěkně to s duševní nemocí dává smysl, POKUD platí to, čemu se tak obratně vyhnul: že sebevraždy nelze uspokojivě vysvětlit životní situací jedince.

Höschl tedy dělá to, že k těm důvodům k sebevraždě – rozchod s partnerem, ztráta zaměstnání, nevyvedené děti – které podle něj nejsou dostatečné a uznává je jen jako přídatné faktory a spouštěče, si PŘIMÝŠLÍ duševní nemoci, které mají sebevraždy uspokojivě vysvětlit. K takovému přimýšlení ale není žádný důvod. Höschl alespoň žádný neuvedl.

 


1) To byl rok 2003.
zde: http://www.hoschl.cz/?text=2329&lang=cz

Dále LP 2007:
…na pozadí sebevražd bývá velmi často onemocnění mozku, nejčastěji bipolární porucha, deprese a schizofrenie. (…) Je příznačné, že v případě srdce nebo ledvin se laici s představou smrtelného selhání orgánu dokáží smířit a dále se už neptají, ale u mozku je tomu jinak. Ten se jakoby nepočítá a všichni stále hledají nějaké zevní vysvětlení: že měl dotyčný nesnesitelné manželství, že ho někdo vydíral, že se mu nedařilo v práci, že se mu nevyvedly děti apod. To všechno může být pravda, ale mnoho lidí žije v příšerných manželstvích, jsou nezaměstnaní, mají děti kriminálníky a sebevraždu nepáchají. K tomu, aby se rozvinulo patologické chování s tak mocným mechanismem zábran, jako je sebevražda, musí se životní události setkat buď přímo s chorobou, nebo alespoň s vysokou zranitelností, a to už je skutečně záležitost fungování mozku jakožto orgánu. Zabít se můžeme zkrátka proto, že nám špatně funguje limbický systém mozku (ten „dělá“ depresivní náladu a tedy i změny chování), asi jako někomu špatně funguje srdce, játra nebo ledviny. Nic víc nic míň.
zde: http://www.hoschl.cz/?text=3184&lang=cz

A 2015
Zatímco v případě tělesných obtíží, a to i těch, které „nebolí“, jako je diabetes či vysoký tlak, většina z nás chápe, kde je zhruba jejich příčina a ví, že se musí léčit, v případě poruch chování a prožívání to mnohé z nás vůbec nenapadne a místo poruch v aktivitě předního cingula a jiných limbických struktur považují za příčinu svých potíží zlého šéfa, semetriku manželku či nevyvedené děti. Ty k rozvoji nemoci ve skutečnosti nepřispívají o nic více než opulentní večeře k pálení žáhy. Tj. přispívají, ale nejsou příčinou. Spousta lidí má život pod psa, přesto depresivní nejsou (a naopak, tak jako Vy). Každý rozumí tomu, že člověku mohou selhat ledviny nebo srdce, ale nenapadne ho, že selhat mohou také ty oblasti mozku, které dělají smutek či veselí a zajišťují pud sebezáchovy. Výsledkem pak může být i sebevražda.

2) zde: http://www.hoschl.cz/?text=5892&lang=cz

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

31.12.2017 04:45:34upupa

Asi som to myslel práve tak, ono je ťažké sa slovne vyjadrovať úplne presne. V osobnej diskusii by sme asi došli ku zhode.

29.12.2017 14:08:34Zajíc Březňák

Literatura není pouze beletrie, s tím mohu jen souhlasit. Osobně však nejsem schopen text zhodnotit, snad se najde někdo povolanější.F. V.

29.12.2017 12:28:49Matěj Dovala

Řekl bych, že sociální situace je to jediné, co má na lidské jednání vliv. Všechno, čeho si jedince cení, má na něj vliv. Některé sebevraždy byly akty odvahy, jako třeba ta Szaszova, jiné zbabělými útěky. Je to podobné jako se zabitím ne sebe, ale někoho jiného. Úvahy rozhodně lze hodnotit po literární stránce, protože literatura není jen beletrie. 

29.12.2017 07:08:16Zajíc Březňák

Těžko hodnotit předloženou úvahu. Je to zajisté zajímavé téma k přemýšlení. Osobně se domnívám, že sociální situace člověka, to zda jej má někdo doopravdy rád, má na člověka veliký vliv. Sebevrahy nepovažuji za zbabělce, ale za odvážné lidi. Po literání stránce, jak už řečeno, těžko hodnotit. F. V.

28.12.2017 19:26:43Matěj Dovala

1. Nejen u politiků, ale u všech osob identifikujících se s establišmentem platí, že když se lidem špatně žije a jde to nějak poznat, tak za to nikdy nemůže špatný režim, ale NĚKDO JINÝ. Liberalismus, hédonismus nebo jiný rozvrat hodnot. Typický příklad: Vzdělanost upadá, obzvláště matematicko-fyzikální, techniků a přírodovědců je málo. Ovšem podle představitelů establišmentu, např. Grygara a dalších ze Sysifa, za to samozřejmě nemůže špatné státní školství, kde se každý dostane do styku na mnoho let s matematikou a fyzikou, ALE POSTMODERNISMUS. To, že anything goes. Že postmodernismus tady nikdo nezná, a tudíž není jasné, jak by mohl někoho ovlivnit, nehraje roli…

2. Jak Höschl vysvětluje sebevraždy není žádný jeho "hloupý názor". On to nevymyslel. Je to ten stereotyp duševně nemocného, který on, i kdyby chtěl, nemůže opustit, protože to by byl jeho konec. Höschl též rozhodně není "nesmírně inteligentní". Mě spíš zajímá, proč to obhajuje tak hloupě. Dostatečné vysvětlení je, že je to prostě hloupost, a taková, že to ani nejde obhájit nějak inteligentně. Mě aspoň nic nenapadá. Ovšem to se nevylučuje s tím, že Höschl skutečně má lidi za blbce, se kterými on může snadno manipulovat. Jak to řekl při obdržení profesury: Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.Jestliže jedinec, který je v této intelektové kategorii, má nějakým způsobem rozumět světu, má-li se v něm nějak pohybovat a má-li ho nějak uchopit, musí si ho drasticky zjednodušit. Těmto lidem, a je to tedy polovina národa, uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa

28.12.2017 07:21:59upupa

Myslím, že ako politik má nalinkované, aký výsledok má dosiahnuť: Samovraždy ani náhodou nemajú nič spoločné s režimom! Kto sa raz stane politikom, už nie je nezávislý.

Inak ma udivujú závery mnohých renomovaných odborníkov (verím, že nesmierne inteligentných ľudí), keď často dospejú úplne k hlúpym názorom. Prečo nie, samotný Freud, keď sexualitu považoval za univerzálny hýbač nášho správania. Väčšinou to tak možno je, ale u mnohých, najmä žien, isto nie.

28.12.2017 00:36:15Matěj Dovala

Tak snaží se. A má spoustu zdrojů. Ale úspěch má především u polointelektuálů. Intelektuálové o psychiatrii pochybují, jenže je jich málo. A lid ví své. Zajímavým dokladem tohoto je díl o sebevraždách z "Ta naše povaha česká", kde je to zachyceno: Höschl mele to své o žláze, a skoro všichni "lidé z ulice" řeknou, že za sebevraždami je těžká životní situace. To je ovšem rok 2007, a mezitím proběhla další psychiatrizace společnosti, samozřejmě.

zde: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1100627928-ta-nase-povaha-ceska/407235100011020-zit-ci-nezit

28.12.2017 00:03:54Zdenda

No jo, jenže Höschl je celebrita, expert na všechno a budoucí prezident!


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.