Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O očích Matějových a zázracích

31. 12. 2017
23
49
1455
Autor
Gora

Matěj měl nejkrásnější oči ze všech zvířat, které jsem kdy měla možnost vidět zblízka. Sytě hnědé panenky  v rámečku předlouhých řas mi připadaly jako vzácné kameny zasazené do bělma.  Jiskřičky v očích dodávaly majestátní hlavě a mohutným rohům k zemi zatočeným   šelmovský výraz. Kamerunský kozlík Matěj vypadal, jako by se stále usmíval.

V předvečer Štědrého dne se mu podařilo zase utéct z farmy. Stál před naším domkem a nakukoval do okna.  Otevřela jsem dveře. Vešel do kuchyně. Vyčkávavě naklonil hlavu. Vzala jsem jablko z misky na stole. Ukousnul si a přežvykoval, a já ho na ta jablečná sousta nalákala zpátky tam, kam patřil, do výběhu. Sláva. Nemusela jsem použít pet láhev se studenou vodou, které se bál jako čert vody svěcené.

 Měl dobrou náladu a vřítil se do chléva ke kamarádce Madle. Zahnala ho, a tak kozlík rozjařeně udeřil dvěma ze čtyř kopýtek do kamenné zdi v boudě, až to cinklo. Vyhodil zadkem a znovu. Vyhazoval si z kopýtka…

Jindy by mne bavilo sledovat kozlíkovo předvádění mrštnosti a skvělé nálady, ale bylo třeba nastrojit připravený smrček a zabalit dárky. Dala jsem do krmelce voňavé seno a šla z kopce domů. Ještě, než jsem odložila teplou bundu, zvonil v bytě telefon. Á, pan soused z jednoho vzdáleného kouta naší ohrady.

Musela jsem si dát sluchátko kousek dál, jak křičel. Vyrozuměla jsem, že náš kozel jim sežral vánoční stromek, zbylo z něj jen ohlodané koště. Kde on teď bude shánět, den před Štědrým dnem, další?

„Přijďte k nám, nějak to vyřešíme,“ uklidňovala jsem souseda, a horečně přemýšlela, co dělat. V duchu jsem vypočítávala, co jsem kvůli tuláckým choutkám našeho Matěje musela v uplynulých měsících absolvovat. Díky němu „narovnávám“ vztahy se všemi dosud neznámými sousedy z okolí pastvin vyhrazených Madle a Matějovi. Kozlíkovi se několikrát podařilo strkat rohama tak dlouho do pletiva, až někde povolilo. Pak měl cestu volnou. Většinou se vydal na dobrodružnou výpravu sám, Madla byla bázlivější.

 Nejraději se špacíroval na domkách pod námi po hřbetech střech a rozhlížel  po nějaké laskomině. Na podzim, kdy v zahradách dozrávalo ovoce, se opíral předníma nohama o kmeny stromů a ochutnával. Jednou dokonce zavítal k restauraci do uličky pod námi, kde seděli na terase vodáci a hasili žízeň. Hostinský mi dal avízo a já s vodítkem na psa a suchými rohlíky v kapse odváděla za všeobecného nadšení kozla domů. Mysleli, že se jedná o propagační akci piva značky Kozel v restauraci, a fotografovali si nás.

Soused zvoní u branky.

„Omlouvám se za Matěje, tady máte náš stromek místo sežraného, a navrch ještě  lahvinku vína, tak co vy na to?“

Podmračený muž v kšiltovce prohlídnul darovaný smrček pečlivě ze všech stran, láhev strčil do kapsy od montérek a s brbláním o čertím kozlovi odešel. Zato naše rodina byla bez vánočního stromku. Musela stačit větev ve váze.

Vybavila jsem si v tu chvíli ještě jeden zážitek, zase z restaurace v uličce pod námi. Ze zadní  strany hospody  jsou dva pokojíky na ubytování. V létě, kdy byla okna v pokojích dokořán, strčil za kuropění Matěj hlavu dovnitř. Zamečel. Nocovali tam dva vodáci. Byli po flámu a spali. Slečna se probrala a spatřila v okně rohatce s dlouhými vousy, lomcovala partnerem a křičela:

„Já ti sice včera říkala, aby tě odnesl čert, ale nemyslela jsem to vážně - a on už pro tebe přišel, koukni!“    Některé hlášky vešly už do dějin oné restaurace.

Vánoční svátky toho roku sice byly bez stromku, ale jinak vcelku klidné. Manžel každý podvečer obchází farmu, a tak i tehdy, kdy jsem měli jen Madlu a Matěje, vešel do chléva. Madla stála u jesliček se senem a u ní, sotva se držíc na nohou, dvě kůzlátka. Novopečený otec Matěj stál v rohu boudy a nakláněl hlavu, prohlížel si přírůstky do rodiny. Pojmenovali jsme je Sylvinka a Bobeš. Přihodilo se na Silvestra, pár hodin do Nového roku.

Nebylo by na tom zase nic tak zvláštního, kdyby ovšem Matěj nebyl už pěknou řádku měsíců po lékařském zákroku. Ale o Vánocích, v čase zázraků, se mohou přece rodit také děti bez přičinění otců...


49 názorů

Gora
15. 03. 2018
Dát tip

Tak jsem trochu závěr poupravila...díky za nápad...


Lakrov
15. 03. 2018
Dát tip

Slovo označující kastrovaného kozla je hňup, ale obávámm se,  že by mnohý čtenář takovému slovu nerozuměl. S tím mě ale zárověn napadá,  že právě objasnění toho výrazu v následující (nebo některé z následujících) větě  by mohlo umocnit pointu a zeslabit to (mnou pociťované) "násilí"  viděné v tom, "že o Vánocích se rodí děti bez otců".


Gora
15. 03. 2018
Dát tip

Lakrove, děkuju, no, bylo to tak, jak psáno...možná slovo kastrace příliš brutální, ale čím je opsat...


Lakrov
15. 03. 2018
Dát tip

Hezké vyprávění s vánočním, zázraku se podobajícím  překvapením na konci.  Zmíněný závěr dává tomu vyprávění o dost jinou náladu, než jaká je až do té  chvíle; skoro se mi chce říct, že to ten "zázrak" trochu kazí -- jako by  trochu násilně vnucoval vánoční náladu, ale vzhledem k tomu, že věřím,  že je to celé pravda, by to bez toho konce pochopitelně napsat nešlo.  Možná to sdělit jinak... jinými slovy.  Autora (hlavně podle námětu a "kulis") pochopitelně od začátku poznávám :-)


Gora
11. 01. 2018
Dát tip

Okamžiku, děkuju...tobě také:-)


Gora
11. 01. 2018
Dát tip

Yane, dnes jsem od tebe dostala Ježíška...tak moc díky za všechny tři:-)))


Yan73
11. 01. 2018
Dát tip

Konec mě překvapil:) Líbí, ahoj Y


Umbratica
04. 01. 2018
Dát tip

Aha, chov koz nikdy nebyl mým koníčkem,takže jsem zase o cosi chytřejší. Jinak ale mám s chovatelstvím taky jisté zkušenosti.


Gora
02. 01. 2018
Dát tip

upupo, kam zmizel Večerníček o kozlíkovi, netuším...díky ti za sympatie:-)


Gora
02. 01. 2018
Dát tip

Dodolo, Matěj - náš - již bohužel nežije, roztrhal ho rys, když bránil své devítihlavé stádečko:-((

Moc děkuju.


upupa
02. 01. 2018
Dát tip

Príbehy o zvieratách mám vždy rád. O kozách zvlášť, lebo sú drzé, sú smiešne a sú chytré. Be-e-e-

Ozaj, kam zmizol večerníček O kozlíku Matějovi? Na you tube ho niet.


Dodola
02. 01. 2018
Dát tip

S tou reklamou by to mohlo být super, ještě bys na tom vydělala! Pamatuju si na jeden starý večerníček - kozlík Matěj, přišel mi tehdy tak trochu mysteriózní, v jednom díle tam kozlík vešel do obrazu, to by nedokázal ani te tvůj Matěj :-)


Gora
02. 01. 2018
Dát tip

Um, díky i za osobní vzpomínku...u Matěje a všech kozlů po kastraci trvá ještě dost dlouho, než přestanou být plodní, a to byl u něj ten jeho bonus:-)


Umbratica
02. 01. 2018
Dát tip

Líbí se mi,že dnes už hodně lidí chová zvířata,třeba i ta hospodářská jen tak pro radost. V našem okolí chová dost lidí jen tak pro radost koně. V létě se sice na nich občas jezdí,ale v zimě si žijou v ohradách  sami pro sebe.

Ze závěru tvé povídky je vidět,že jste asi nebyli sami,kdo si choval  kamerunského kozlíka. - Obě moje babičky chovaly kozy kvůli mléku.Část mléka se spotřebovala,část se prodala a co zbylo,se dalo praseti. Kozla jsnme ale neměli. Ten byl obecní. Kůzlata byla každé jaro zpestřením jídelníčku.


Gora
01. 01. 2018
Dát tip

Inko, děkuju, ano, jsou to opravdu kouzelní braši...díky a vše dobré v novém roce přeji:-)


Štírka
01. 01. 2018
Dát tip

Kamerunske kozy jsou nadherne. Obzvlast kozlici byvaji od narozeni kouzelni - s barevnym čírkem na hlave...ted uz je to pro me minulost... ale vzpominky na porad... Krasny rok se vsim, co ho ma tvorit, Ti Iri preji :-)


Gora
01. 01. 2018
Dát tip

Olderry...a bylo i poděkováno:_)))


Oldjerry
01. 01. 2018
Dát tip

Bylo jest zde  tipováno...


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

Hani, díky moc za skvělé zprávičky ze světa kůzlat - toho Satana bych taky ráda podrbala:-)))

a tobě krásný Silvestr a Nový rok...i nový rok:-)


8hanka
31. 12. 2017
Dát tip

a samozrejme ten najkrajší rok 2018, aký len môže byť, nech sa Vám všetkým darí a je Vám na svete krásne


8hanka
31. 12. 2017
Dát tip

milujem Tvoje zvieracie príbehy, je v nich toľko človečiny, lásky ku všetkému živému, dojímajú...

Dnes sa na Vlčom vrchu po šterfanovi narodili  Silvester a Silvia, na farme bývajú tiež sympaťáci capkovia Emilko a Satan, najmä Satan je môj obľúbený s ofinkou ako D. Trump, rád sa necháva hladkať, škrabkať...


Tobě také, Irenko, pohodový nový rok a hlavně zdraví a i to štěstí se hodí.


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

srozumení - Jiř, děkuju moc:-))) a tobe a vám také vše nej:-))


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

Evži, pobavila jsi :-)))díky a hezký Silvestr!


srozumeni
31. 12. 2017
Dát tip
Krásný příběh. A ještě se mi při čtení vybavil film Na samotě u lesa. Obé krásné... A vše krásné v novém roce...***

Takto se tedy projevuje duch svatý. Můžeme být rádi, že v případě věřících byl milosrdný. :-)))


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

Vynasnažím se:-))


Diana
31. 12. 2017
Dát tip

Nápodobně a přeji také spoustu další inspirace a humoru, ať máme dost kvalitní četby :-)


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

Diano, děkuju - a vše krásné přeju:-)


Diana
31. 12. 2017
Dát tip

Milé. Roztomilé :-)*


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

Leraku alias Karle, usmívám se zde, jak pozoruhodné otázky kladeš - Popovický to nebyl:_), posléze jsem se dozvěděla, že trvá několik měsíců, než veterinární úkon zabere...

Líbí se mi tvé přání - pokud je přátelství dobré, je to ten nejpevnější most:-) a děkuju!


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

Kočkodane alias Luboši, jsem ráda, že kozí odyssea u tebe padla na úrodnou půdičku...

Já ti přeju v dalším roce neutuchající humor glosátorské jedničky:-)


Lerak12
31. 12. 2017
Dát tip

Jo. Sivestr se usmívá a já s ním Pěkné. Ireno! Hned u začátku jsem se zastavil u toho kozího úsměvu. Ony kozy z Kamerunu, jsou permanentně velké optimistky. Víme?  Protože jsou přesvědčené, že jim patří celý svět. Kdybych byl na jejich místě, tak bych se také věčně usmíval a vykřikoval, že vše tady,  je to  "méé, méé, méé ! 

Kterej kozel si smlsl na koze? To jsem blázen! Že by byl fakt, ten Popovickej?

Pevný přátelský most s nosností  2018 t. radosti, Ti přeji !


Kočkodan
31. 12. 2017
Dát tip
Gorísku, musím kápnout božskou – tvoje dílko se mi moc hezky četlo a – obzvlášť ten závěr – pobavilo. Jestli on Matěj neměl spíš parohy než rohy... A u mne bys asi také dosáhla víc pomocí ovoce než studené vody. Vše dobré do nového růčku ti přeje dosud nevykastrovaný Kočkodan

Gora
31. 12. 2017
Dát tip

blackie....mám radost...Matěj byl chytřejší než naši psi...stačilo zavolat Matýýýs, a přiběhl, žil u nás mnoho let:-)


pobavilo....:-)))))))))))).......super kozlíííííí................*/***


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

Pavle, to jsem fakt ráda...zdravím do Havířova a všem všechno dobré:-)) a neopijte se, Písmáčci:-))


Kolobajda
31. 12. 2017
Dát tip

Irčo - opravdu pobavilo....   ; -)))  No a moje dávná kamarádka Jana se taky narodila na Sivestra  o))  //  a Aleši:  Milan (alias Kozí Duch) s námi kdysi v bigbítu hrál sólovku, ale svatý určitě nebyl...   Veselého Silvesta fšem lidem dobré zvůle!!  /***


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

Ty se, Aleši, žulíš, a právě kvůli legraci jsem tohle napsala...mne to tehdy ovšem dost vykolejilo:-)))

Dík moc!


kozí duch svatý...nemáte tu farmu v Betlémě? :o)


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

KK, pravda - muž přišel domů a řekl - posaď se, a pak sdělil, že máme právě narozená kůzlata:-)

Děkuju a hezký poslední den v roce!


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

Čudlí, díky ti, a pěkný Sivestr bez překvápek přeji:-)


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

gabi tá istá...Gábi, tedy, to bude nadělení...znám jen málo hezčích a chytřejších zvířat, než jsou právě kozenky:-)) a dík


Teda celkom vydarený Silvester, keď už Vianoce boli bez stromčeka. /*


Gora
31. 12. 2017
Dát tip

Karle, díky, psala jsem to v noci, abych měla čím své písmácké přátele pobavit...pokusím se ještě doladit, děkuju ti moc...


Čudla
31. 12. 2017
Dát tip

Pobavilo. /*


na Vlčom Vrchu sa mojim mladým narodil capko na Štefana a aké meno dostal? no predsa Štefan...je nádherý...tehotných je ďalších 12 kôz, to bude kozliatok!

*

 


K3
31. 12. 2017
Dát tip

Takže nebyl počat? Jako Ježíš? No to mi povídej. To jste měli dobré téma do diskuse :). Po ránu se to hezky četlo. Konec to fakt náležitě okořenil.

Jako bys povídky sypala z kapes.

Vychytal jsem několik překlepů: ...dlouhými řasam mi; někde jsou veliké mezery mezi slovy. Nesedí mi také Přivedl do praxe, mě by stačilo třeba jen tak "si vyhodil z kopítka." Každý by věděl že jde o rčení. A ještě jsem se trochu zadrhl ...špacíroval po hřbetech střech... zprvu vyznívá jako že špacíruje po hřbetech lidí... Hezká úsměvná povídka. Jen tak dál.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru