Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+8 neviditelných
u jezu
datum / id08.01.2018 / 484553Vytisknout |
autoragáta5
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno579x
počet tipů23
v oblíbených1x
do výběru zařadila2a2a,
zařazeno do klubůSantiin výběr,
u jezu

žatecký jez

Vidíš to vejce? Z něho jsme skákali do vody
Nevěří,  jak by taky mohl 
Sama mám pochybnosti
a úzkost matek

Držím ho pevně za ruku

(vzpomínám na Mílu Kroce,
šestnáctiletého blonďáka, který se sedmnácti nedožil
na vlastní šílenost skočit)
pojď 
nakrmíme labutě  
lámu rohlík
a jez mizí v našem rozpřahu


ve vzduchu jsou vysrážené myšlenky
a jak je zpracováváš
jde pára od jezu    za ní plují kachny z karantény
mezi odpadem obrušují křídla
a voda by se dala krájet

já bych tam nikdy neskočil

couráme se k autu
spokojeni každý ve své dimenzi

x


Podměstí

Dva schody vedly do domu, ve kterém jsem prožila dětství. Sedávali jsme na nich celé dny.
A támhle nám v zimě postříkali hřiště…měla jsem brusle na kličku a pořád mi padaly
Na kličku?
Jo, na kličku. Brusle se nasadily na boty, utáhly a už se jelo. 
Babi, mě to tvoje starý vyprávění nebaví.
Když nebaví, tak nebaví, jdeme na houpačku?
Dva kluci a jedna holka předvádějí na trávě salta. Dotáhli odněkud molitan a skáčou jako opičky.
Chvíli je pozorujeme.
Tak pojď, ještě si přečtu jména na zvoncích a vrátíme se domů.
Jaký jména, babi?
Lidí, co tady se mnou kdysi bydleli.
Jedno jméno. Stará Henychová.
No vidíš, všichni se už dávno odstěhovali.
Nebo umřeli…
Jojo nebo umřeli.
A babi, tady nejsou dva schody, ale jen jeden.
 
Za domem je řada vilek. Každá má svůj plot.
A když jsme byli malí jako ty, vzali jsme klacek a běželi podél plotů až na konec. To byl rachot.
Chceš to zkusit?
A jak se to dělá?
Rozběhnu se a klacek pevně tlačím k příčkám.
Přitlač!
Běží za mnou.

Běží za mnou!

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

20.02.2018 14:05:08Lakrov
redaktor prózy

Podměstí se mi líbí ještě víc než Žatecký jez, který na mě působí až moc  neprozaicky. Obojí ale má svou vzpomínkovou váhu.  Tip.  

19.01.2018 23:21:49lastgasp

Díky Agy, posílila si mě!

19.01.2018 06:57:21agáta5

budou se zajímat? Budou, myslím, že má člověk potřebu něco se dozvědět o předcích, když má možnost. Vyprávění fungovala celá staletí, člověk si pospojuje své pocity, konání, srovná se i s některými negativními postoji svých předků. samozřejmě ne v dětství, ale každý vnuk dospěje jednou a bude vychovávat vlastní děti... pak se mu budou všechny střípky z mládí hodit, bude moct pochopit... všechno co jsem kdy vůči vnukovi realizovala, bylo kvůli tomu, že mě informace o minulosti chybí a je to jako by mi chybělo kousek do skládačky. Však oni si to proberou...

díky za komentář lastgaspe :)  

18.01.2018 21:02:50lastgasp

Komentáře skutečně objektivní, až odborné. Vždycky napřed přečtu ta hodnocení a pak se vracím k textu. Stojím ta trochu opodál. Mám ve své autobiografické knize také několik podobných melancholických zastavení. Na rozdíl od tvých, jemných, silně emočních spojení, jsou ta moje drsná, drzá, konfrontační, neuhlazená. Budou čtena ještě za několik let? Přáli bychom si to. Jestli se to vyplní, pochybuji. Mám několik vnoučat. Každé z nich se o naši dobu zajímá z jiného hlediska. Konečně, zajímali jsme se my o život a zkušenosti našich předků tak, jak bychom si přáli, aby se zajímali o nás naše vnoučata? Mnohdy již ani není na co vzpomínat. Ani domy již nestojí, ani ty schody již zde nejsou.

Ještě jsem od tebe nečetl nic tak niterně bohatého a působivého. Díky.

/T  

16.01.2018 12:09:28agáta5

:) díky

14.01.2018 16:06:25Zbora
redaktor poezie

I pro tyto důvody jsem poznamenal, že k podobným textům se hrozně špatně něco píše. Jsou osobní. A když znám důvody jejich vzniku, jako třeba v tomto případě touhu napsat knížku na památku pro vnuka, neměnil bych na textu ani písmeno, protože takto je přirozený a bude mít pro něj nejspíš daleko větší sílu než nějaký text, který si hraje na umění a nikdo tak jako celekem neví, o čem vlastně je (trochu nadsazuju). On je právě problém (no problém není správné slovo), prostě ono je trochu konfliktní, že je publikován na primárně literárním webu, kde se nějaká forma zpracování očekává. Osobně třeba z tohoto důvodu vysloveně osobní texty na P. nepublikuju, ale tím nechci říct, že sem nepatří. Třeba tento Tvůj jsem četl moc rád, protože je v něm něco ze života. Tak ať Ti to s tou knížkou vyjde :)

12.01.2018 20:47:30Zbora
redaktor poezie

To je hezký :)

12.01.2018 06:35:01agáta5

jsem moc ráda, že jsi se tady zastavil a napsal komentář, Zboro.

ano, jsem si vědoma, že bych měla trošku tu formu uspořádat. Podívám se na Stenose, myslím, že už jsem od něho něco četla...

a určitě se do budoucna pokusím o nějakou přijatelnou formu. Ono je to těžké upravovat tyhle střípky, ale určitě tam rezervu mám a když to čtu, dokonce vím, kde bych měla ubrat :)  jsem ráda za tyhle pošťuchy, protože bych chtěla napsat knihu pro vnuka přesně z těchto momentů, aby měl vzpomínku. Zatím jsou to jen takové neohrabané mini, ale věřím, že je obrousím a dotáhnu :)

ještě jednou díky za zastavení a čas

12.01.2018 00:25:28Zbora
redaktor poezie

K podobným textům se hrozně špatně něco píše. Je z nich cítit, jak moc jsou prožité, jak velké je v nich vědomí konfrontace začátku a konce života, a z toho vycházející jistá hořce sladká melancholie. Jsou to texty, které prostě chtě nechtě vezmou za srdce, a člověk který je přejde s nezájmem nebo poznámkou o jisté formální rozpačitosti asi ve svém pohledu na svět svým způsobem o něco přicházejí. Na druhou stranu tady ten otisk reality poměrně výrazně vítězí nad formou. Jsou to velmi osobní texty, milé, cituplné, snad i s jistým přesahem, ale pořád je to prostě takové vyprávění. Takový trochu promyšlenější deníkový záznam.

Osobně mám tyhle drobné civilní texty moc rád, ale mám dojem, že se v nich nesmí moc tlačit na pilu.

Nevím jestli znáš Stenose, který podobné postřehy ze života zpracovával s podobnou dávkou něhy, ale trochu, ale opravdu jen maličko syrověji. Myslím, že by se Ti mohl líbit:

http://www.pismak.cz/index.php?data=user&id=19130

11.01.2018 12:24:02Yan73

Líbí Y.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.