Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

vůně klihu

24. 01. 2018
14
15
1422
Autor
agáta5

přišlo mi důvěrné hladit ten starý nábytek
dotýkat se všech skulin, odštípnutých rohů
čichat k němu…

jako by přicházeli a nesli dary

když mělnili zatuchlá těla do letokruhů
na brusný papír padala kůže pokácených stromů
ve vzduchu viselo prostěradlo s vyboulenými nosy
a ústa polykala mlhu
první z nich 
si vybral dům a do něho nastěhoval nedočkavé prsty
běhaly naboso po dřevěné podlaze
nikdo nedupal ani nezpíval
domem se táhl klih
urputnost teprve sklepávala prach
druhý ještě neuměl držet nůž ani prázdno
tak brousil paží o okenní rám
na nohách betonové boty 
křídla přimrzlá
jak vyrostla kredenc
vyrostly i židle        stůl  
dům k prasknutí skřípal svou první večeří a pak další a další…
třetího nalákali v září
kdy dřevo vonělo ranním kokrháním  a zrní šustilo
                                                                   v hladkých kádích
                                                                                           
ve vzduchu viselo prostěradlo…

 


15 názorů

agáta5
27. 01. 2018
Dát tip

ahoj redaktore :) já nevím, jestli nostlalgie, spíš postoj k životu a představy, které má každý nějaké :) baví mě vymýšlet nové metafory pro své pocity a jsem si vědoma, že působí na lidi někdy neprůhledně, ale nedokážu se jich vzdát, naopak, pořád víc mám potřebu psát takhle

ono se to nějak časem vystříbří :) děkuju za komentář

 


a2a2a
26. 01. 2018
Dát tip

Z té básně číší, alespoň pro mne, nostalgie. Jako obvykle projevuješ odvahu do zajímavých obrazů, byť se v nich ztrácím, a asi nejen já, na druhou stranu nemám pochybnost, že vyjadřují dobře tvé pocity a ty mají přednost a navíc mi ta báseň sedí svým pěkným rytmem a je ve svém obsahu kompaktní.  A i když jsem napsal, že se v některých obrazech ztrácím, pak je to spíše nedostatek mého vnímání, ta neotřelost i jakési nedostupné tajemství do poezie patří.


agáta5
26. 01. 2018
Dát tip

janry, díky, jsem ráda :)


Janry
25. 01. 2018
Dát tip

na brusný papír padala kuže pokácených stromú..ale aj ostatné veľmi dotklo 


ve vzduchu viselo prostěradlo s vyboulenými nosy

presne toto mi ešte vŕtalo hlavou - prečo tie nosy

vďaka!


agáta5
25. 01. 2018
Dát tip

gabika, to je o truhlářích, o kredenci, jak asi vznikla, jak žili kdysi a že v tom dřevě jsou furt!... chtěla jsem napsat poemu, ale to by bylo na strašně moc stránek... v tom mém kredenci jsou celkem čtyři nátěry... umíš si představit, kdo všechno ho měl doma? a kdo všechno na něm nechal kus svý práce? ... to prostěradlo znázorňuje ty duchy, které občas vidím, když natírám ... pamatuju, jak jsme jako malí lítali s prostěradlem na hlavě a strašili... tak takhle ale už  bez strašení :)) jen tam pořád vidím ty obrysy tváří... hm..asi jsem divná :))))    a díky že čteš :)


agátka, tak som tu zas a konečne nechávam aj stopu, dávaš mi zabrať-rozlúštiť, pochopiť, precítiť...si už pre mňa vysoko, ale ešte stále sa snažím dosiahnuť a nenechať si ťa odletieť, pre mňa, jednoduchú, do nedostupných výšok...ach, som dnes poránu nejaká patetická, či čo :)))*


agáta5
25. 01. 2018
Dát tip

díky za čtení :)  jj, zrovna připravuju nový nátěr na komodu, tak si tak říkám, kdo všechno na tom nechal prsty...


/T líbí se mi.


Lerak12
24. 01. 2018
Dát tip

Renovační chirurgové. Řežou, mění, vyjímají. Řemeslně Tebou podaní řemeslníci. Vůně v truhlárně mám rád. Ve verších dotyky až dadaismu. Představuji si, jak vkráčíš do okamžiku realného dění a pozoruješ... a odloupáváš si vše, do svých "tvarů." Poté nám nabízíš hezké, hezčí, nejhezčí.   


lastgasp
24. 01. 2018
Dát tip

Oči ani mysl odtrhnouti nelze. Krása, pohyb!

T


Prečítal som si to s potešením od začiatku až do konca.


Gora
24. 01. 2018
Dát tip

Od bolestné minulosti / nikdo nedupal ani nezpíval/ s respektem / jako by přicházeli a nesli dary/ k lidem a jejich umu a vzpomínky navrch...skvělý kousek:-)


Kočkodan
24. 01. 2018
Dát tip
Momentálne nejsem jako cune v lihu, tak jsem si mohl tvoje dílko nerusene precíst. Nepatrím sice mezi odborníky na haiku, ale zdá se mi, ze tam tentokrát pár slabik prebývá... ;-)e

Dodola
24. 01. 2018
Dát tip

Vůně domova... lesa... minulosti...  pomíjivosti   všechno záhadně propojené v přítomnosti


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru