Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+13 neviditelných
(lednová návěstí)
datum / id24.01.2018 / 484923Vytisknout |
autorirem
kategorieJen tak pro radost
zobrazeno395x
počet tipů25
v oblíbených2x
do výběru zařadila2a2a,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
(lednová návěstí)

téměř nic co po tobě nezůstalo
košile     nádražní čekárna     uschlý sad
všechno ti bylo malé

 

- a tam za tratí
začínal svět -

- na východ tě zvala bílá tma
ve které ještě člověk
nezanechal stopy -

- od hor jsi nestihl odvrátit oči
když zpod lavin začaly nabírat nové řeky
mohl jsi jít tam a nebo pryč
ale zůstat po kotníky v rudé zemi
ses bál -

- o jihu jsi nevěděl nic
jen v horečkách se ti zjevovala
úrodná pole
od obzoru k obzoru -

 

to byl rám tvého života

obraz
jsi spálil

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

30.01.2018 16:12:47jolana.

mně se líbí "téměř nic co po tobě nezůstalo". "téměř nic po tobě nezůstalo" je fráze, teď se ta fráze zvýrazňuje a zároveň pootáčí. tyhle nenápadné "záseky", kdy báseň je přiznaným zkoumáním jazyka, mi přijdou fajn. ta slova se stanou nějak intenzivnější a nabízí možnosti, jak vnímat to popisované "téměř nic" co nezůstalo (i když mohlo zůstat fyzicky, je to už jiné, nebo nezůstalo ani fyzicky, vzpomněla jsem si na višňový sad atd..). je v tom od začátku podtón nějak násilného vytržení (ze známého, bezpečného) -- nejen odchod, je to celé razantnější, ale přitom smířlivé. -- vnímám v tom nádech nostalgie, klišé, patosu, ale myslím, že to tam má svůj smysl -- i takové výrazy jako "všechno ti bylo malé", (kterých se snažím zbavit a zároveň nějak nechci, protože se mi líbí vrstevnatost a přitom jednoduchost podobných věcí) tady mají smysl. -- překračování klišé se tu děje nějak nenápadně, právě tím jak si uvědomím že text s klišé a patosem vědomě pracuje a vlastně nechce být nějak "jiný", nějak "nový", jen přesný a čitelný a prostý, což mi přijde dost.. dost cenné.

líbí se mi, jak po prvních třech verších, ze stavu kdy svět už odešel, to ostře "střihne" někam do bezčasí, kde pro ně začínal svět, a kde je ten svět jednoduše rozčleněný -- východ a bílá tma, hory a laviny, nové řeky a rudá zem, jih a horečky, úrodná pole.. všechno je výrazně symbolické a smyslové, a zároveň všechno přiznává roli pouhého rámu. je v tom pro mě smysluplná sebereflexe. --- "obraz / jsi spálil" je taky patetický závěr a mohl by působit až útočně, ale přitom na mě působí nevyhnutelně (oheň uzavírá všechny živly přítomné v textu a je definitivním koncem obrazu, je v souladu s razancí a fyzičností, které mi přijdou v textu přítomné. a taky jen tímto koncem se nabízí popel starého obrazu jako nový materiál k novému obrazu -- no to už jsou interpretace dost mimo, jen chci říct, že právě takovýto závěr mě vede "dál za text") a zároveň mě baví to přiznané riziko patosu.

myslím že je to moc dobrej text, a že těch rovin se otvírá mnohem víc, než momentálně stihnu zaznamenat, natož vystihnout. a líbí se mi že to umožňuje i takové čtení, kde "forma" jako by byla i reflexí "formy" a zároveň si stojí na svém, s jistotou a pečlivostí snad každého slova, což by asi mělo být běžné, ale není.

26.01.2018 17:37:02Zdenda

téměř nic co po tobě nezůstalo

přes to jsem se nějak nepřenesl, zapotal jsem se v tom a nevymotal se - určitě to dává smysl?

25.01.2018 15:10:45gabi tá istá

...*

25.01.2018 08:28:16Zuzulinka

překrásná:-)

25.01.2018 00:57:34Josephina

nejmíň Aljaška!

24.01.2018 19:06:00Čudla

Pěkné /*

24.01.2018 16:23:21Lerak12

Patetické a pěkné verše. Srozumitelností mého vkusu.

24.01.2018 15:11:09Gora
redaktor poezie a prózy

Píšeš skvěle. Čtrvrtá se mi zamlouvá obzvlášť a závěr.

24.01.2018 14:38:12Karpatský knihomoľ

Štedrá porcia poézie.

24.01.2018 14:24:45Zajíc Březňák

Hezká, živá, oslovující báseň. 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.