Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
Tyrkysové porody
datum / id04.02.2018 / 485169Vytisknout |
autorLerak12
kategoriePovídky
témaKaždodenní
upřesnění kategorie... a ten pohled
zobrazeno129x
počet tipů9
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Tyrkysové porody

~
 
Konečně skončila služba. Sjíždím z osmého patra výtahem oddělení Porodnice do své šatny. Ve výtahu jede spolu mladý pár s miminkem, které si matka nese uložené v plastové kukani s velikým uchem. Matku se ani nesnažím v paměti identifikovat, jsem k smrti unavený! Když v práci nesčíslněkrát asistuji přírodě při početí, tak kdo si má nakonec všechna ta robátka a maminky pamatovat? Jen jsem teď registroval její otylou postavu, husté havraní vlasy sčesané do ohonu. A ty oči! Až neuvěřitelně prosycené tyrkysovou barvou! Její partner stál v koutě výtahu utichle jako pomlčka a měl těkavý pohled.  Byl vysoký, vyzáblé postavy a hlavou zaklíněnou mezi rameny. Hm, pomyslel jsem si. Takový „neslaný nemasta!“
Můj čichometr zachytil svůdný závan a vzduch se přede mnou počal čeřivě bortit. Já to tušil!  Záplavové pásmo!! Ten její magický tyrkys se rozvodnil do mé zranitelnosti očí, až mi z toho šplouchalo na majáku.  No, kdo by se divil?  Svůdný jarní příboj – a táák. Ta absurdita mi vyloudila úsměv a rozezvučela slova na rtech.                                                                                                                                                                                                                „Vypadáte spokojeně, maminko.  Tak za rok, zde opět nashledanou?“ řekl jsem a odvázal se v nadsázce.
Tyrkys z očí opadl a stal se jen bleskovou povodní.  Pohled ji na okamžik ztvrdnul v kolorované vodní sklo!
„Cože? Tohle myslíte úplně vážně? To jako já s tímhle sucharem? S tímhle… zbabělcem, který se bál být u porodu a netrpěl se mnou!“ ťala břitem jazyka do provinile tvářícího se suchara a sjela navíc rezervovaným pohledem! Tvář se jí bleskurychle proměnila v mimickou poušť a suše dodala. „To mu ho raději preventivně ufiknu!!“
Suchar ani nehlesl, ale jeho idiotský výraz nekonečné nevinnosti se proměnil v potměšilý úsměv. Byl jsem z její prostořekosti paf natolik, že jsem civěl do otevřených dveří zdviže v druhém patře a málem zapomněl vystoupit! Na poslední chvíli jsem těmi dveřmi na chodbu propadl, jak dřevěný houpací kůň. Ale stačil se, alespoň pokynem ruky rozloučit.

Mám o jeden „letorost“ navíc! Skončila služba a sjíždím výtahem oddělení Porodnice do své šatny. Ve výtahu se mnou jede mladý pár a každý z nich drží ve své ruce jednu plastovou kukaň, ve které jim vrní miminko.
Matku se ani nesnažím v paměti identifikovat, jsem k smrti unavený! Když takhle nesčíslněkrát asistuji přírodě při početí… tak moment!
Tyrkysové oči? Ty přece znám! A toho dlouhého vyzáblého mladíka, který vypadá a tváří se tak, že bych mu milosrdně daroval tašku nákupu i s klíčem od mého kvartýru? Teď vyšplouchla z těch jejích očí barevná vlnka předzvěsti a mě už totálně docvaklo v paměti. Tyrkysová a řečený suchar! Nepodívala se ani zpříma a formálně mě titulovala, jen podle mého „sterilně bílého obalu pláště.“
„Dobrý den, pane doktore!“ řekla téměř kolegiálně.
„Dobrý den, lékaři!“ přidal se suchar a pohlédl na svoji právě čerstvě pohoršenou partnerku. Ztvrdil si svoji obavu, že jeho oslovení bylo nějaké… takové, krkolomné?
„Já si Vás maminko, pamatuji z minulého zdejšího pobytu-před, asi tak rokem? Nemám pravdu?“
Otázal jsem se a zadumaně si promnul  ledabyle elegantní, dlouho neoholenou bradu.
Tyrkysová matka s rozpačitým výrazem tváře pohoupala kukaní. To uvedlo samovolně suchara do naprosto stejného výrazu tváře i bezděčně stejného pohybu jeho ruky. Její matný tyrkysový výraz očí se chvíli čířil, až konečně nabyl jiskrného pohledu.
„Jo, aha! To jste Vy, ten doktor, který byl u mého prvého porodu? Jo, jo, už to vím jistě! Teď jste u mého porodu sice neasistoval. Ale! Teď mi – prosííím, opět neříkejte, za rok, zde opět  nashledanou! Jenom se podívejte, jak se nám ta vaše prognóza vyplnila!“ poznamenala se sloní pamětí a pozvedla svoji kukaň o několik centimetrů.
„A tamhle ještě mám od toho mého druhý bonus. Dvojčata! Pracuje na rozvětvení rodinné populace jako nažhavený Ind. A taky „chodí,“ mezek bez ochrany, když já antikoncepci brát nemohu. No, řekněte mu přece něcóó!“
Výtah zastavil – ale samozřejmě až v přízemí! Jsem od přírody empatický. Naslouchám, řeším a snažím se pomoci. A k tomu. Jsem někdy bohužel, roztržitý. Zapomněl jsem si zmáčknout volbu druhého patra! Ale pssst! Nedávám to okatě znát a s mladým párem vystupuji u vestibulu. Hlavou mě svitla ironická myšlenka. Že tomuto jejímu plodnému příteli ochrana chybí. Zatímco „neplodní“ politikové ochranu mají! Jo, takové pitomosti mě napadají, ale včas si vystoupit z výtahu…?
„Ale nemyslete si, pane doktore! Svého přítele miluji. Byť je to suchar, tak bych ho nikdy fakt nevyměnila!“
„No, o tom nepochybuji.“ odpověděl jsem a zadíval se na hodinky.
„Narodili se nám chlapečkové. Tedy všichni tři! Jak je statisticky dané, chlapci jsou přece po matce. A to mě uklidňuje! Nesnesla bych v rodině další případné suchárky po tátovi. Tenhle jeden mi bohatě stačí a vyhovuje. To tak! Ještě aby se našim případným holkám jednou posmívali jejich budoucí manželé a tchýně? Nebo by nám doma, jako v  bezplatném domácím penziónku, na věky zůstaly na ocet!  Nemám pravdu, pane doktore?“
Zašilhal jsem na jejího přítele, který ale náš rozhovor ignoroval. A naopak! Teď zaujatě na miminko do kukaně vrhal své kopie idiotských grimas Mr. Beana.
„Statistika toto tvrzení jistě podporuje, ale mentální vývoj u dětí se také odvíjí na výchově v rodině a její psychické podpoře. Nakonec ani genové dispozice vašich předků bych nepodceňoval!“ Odpověděl jsem a pohlédl opět na hodinky.
„Musím už jít, promiňte! Marta mně už čeká doma.“ zapřemýšlel jsem nahlas.
Co jim to tu nahlas povídám o své Martě? Jsem popletený. Celého mně zpitoměli! Pomyslel jsem si. Tyrkysová na mě nechápavě pohlédla. Její magický pohled se jí opětovně hypnoticky rozvodnil do mé nekonečné šíře slabosti. Otcovy grimasy Mr. Beana na miminko zapůsobily – dalo se do pláče! 
Chvatně jsem se s nimi rozloučil. Patrně, nebo raději doufám, že navždy! Oba se do sebe zavěsili a s kukaněmi u boků odcházeli ven na přeplněné parkoviště.
Vykroužil se opět ve mně další letorost. Dotyčné jsem až doposud nespatřil. Tedy „prozatím!“ Počkám si raději. To víte. Začalo právě jaro a když ten „suchar“ chodí bez ochrany? Hm, stále se mohu osudově pohybovat v tyrkysovém záplavovém pásmu a být z toho roztržitý! A to potom člověk nikdy o tyrkysu neví…
 
      

    
                     

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

13.02.2018 22:00:24Lerak12

No jasan, Zvědavče! Tyrkysová jistě došplouchne i na Slovensko. Trochu při těle byla. Ale ty oči ...nádhrné. Děkuji Ti Za návštěvu. Potěšila mně!

13.02.2018 21:54:03zvedavec

očaruje Ťa tyrkysová? Mňa tiež...

pútavé čítanie to bolo

07.02.2018 21:02:51Lerak12

To jsi Superocko a gratuluji!! Přeji Vám uspěšný porod a mnoho spokojenosti. Miminku zdraví a šťastný život.

07.02.2018 18:09:37upupa

Alkoholní... ja som nepil. Mám minúty pred pôrodom, aj po ňom, a cestu autom domov (v noci). Všetko na kamere, pustil som si v aute Beethovena.

07.02.2018 12:23:01Lerak12

Upo, napíši v nadsázce. Maminkám se v porodnicících děje v mozku konglomerát chemických procesů. U tatínků vítězný  a jediný proces - alkoholní. Doktor nebo prostota. Vždyť je to fuk. Všichni mají poslání lidství. Jde jen o tu hloubku. Díky že jsi přišel. Je to fajn.    

07.02.2018 06:58:51upupa

Som rád, že to vidím z pohľadu doktora, lebo fakt neviem, čo si doktori myslia o nás. Matka po pôrode musí mať v hlave poriadny guláš, treba ju brať s rezervou. A chlapi to dôstojne nikdy neustoja, v tomto budú vždy amatéri. Vďaka za náhľad.

06.02.2018 15:17:20Lerak12

Já vím Agáto. Budu se muset nad sebou konečně zamyslet! Děkuji.

06.02.2018 12:31:29agáta5

teda ty jsi ukecanej...:)

04.02.2018 21:04:39Lerak12

Sotva jsem dopsal, tak už mi do kukaně vlezl smajlík. Tady se plodí více, nežli v Porodnici. A už ten Šmajzlík umí i mrkat? Já si to hned myslel, že jsou zde na Písmáku plodní lidé. Děkuji Ti Kočkodáne za koment.

04.02.2018 20:37:01Kočkodan
Určitě se nebudu shánět po nějaké ochraně před tvými dílky. (z kukaně vykukující mrkající smajlík)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.