Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
per ardua ad astra
datum / id07.02.2018 / 485233Vytisknout |
autorkvaj
kategorieVolné verše
zobrazeno48x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
per ardua ad astra

je to šílené a děsné vědomí
že v kosmu jsme jenom my
uprostřed žhavých hvězd
máme nést svůj osud jako dosud
galaxie reptají jak se točí

z prachu hvězd jednou vyklube se
co už člověk neunese
je strašné vědomí že tu nejsme jenom my
a bůh se diví jak je prostor křivý
jak úsměv boží jak boží pláč kane z očí

příkrou cestou ke hvězdám do dálky 
a dálky jsou vzdálené a ještě vzdálenější 
bůh sedí v loži dívá se a diví co jsme zač
tak vzdálení a přesto zdejší tolik chtiví
a oči hvězd jsou skleněné jak se toč
í

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

19.02.2018 11:25:21kvaj

Jestli je zpráva zajímavá i pro jiné lidi? To se velice těžko posuzuje. Aby se dalo aspoň s minimální mírou objektivity říct, že je něco zajímavé či nezajímavé, musel by si to napřed přečíst dostatečně velký vzorek lidí a přitom by ti lidé nesměli vědět, co o tom soudí ostatní. Ale i tak - pro mě je spousta věcí nezajímavých, protože se o ně buď nezajímám, nebo mě nezajímá úhel autorova nazírání problému a pojetí jeho zpracování do oné zprávy. Tím ale není řečeno, jestli je text špatný nebo dobrý.

Například řada knížek, které mi před čtyřiceti lety připadaly úchvatné, se mi dnes už tak krásné nezdají, a naopak radě knížek jsem přišel na chuť až mnohem později, když jsem je začal číst po letech znovu.

19.02.2018 10:44:47Umbratica

Jde jen o to,jakou zprávu a o čem podáváme a jestli ta naše zpráva je zajímavá i pro jiné lidi. - Ted' právě jsem tady jednomu nováčkovi psala,že zatím si píše jen sám pro sebe a že zatím zapomíná na případné čtenáře.

19.02.2018 10:39:03kvaj

No vidíš. Když to člověk tak uváží, jakýkoli text je vlastně zprávou... o něčem...

19.02.2018 09:07:25Umbratica

Zpráva o možných pocitech ? - Zajímavé. To beru . Když o tom chvilku uvažuji , musím připustit,že já taky někdy tak píšu.

16.02.2018 17:42:22kvaj

Osobně mě žádný pesimismus z představy osamocenosti života na Zemi netrápí. Ta básnička byla jen "zprávou" o možných pocitech, abych tak řekl.

16.02.2018 13:33:56Umbratica

Myslím,že jistý pesimismus , který vane z pocitu osamocenosti planety v kosmu,lze překonat dvěma způsoby. - a) Rozšířením materialistického pohledu na svět o pohled duchovní   b) Důvěrou v příští znalosti lidsta , které přinesou nové poznatky o prostoru a čase - tedy o veličinách,kterým s největší pravděpodobností vůbec nerozumíme.

12.02.2018 12:09:42kvaj

Pokud jde o otázky týkající se života v kosmu, můžeš soudit naprosto cokoli. Říkáš zastaralá? Pokud získáš právě teď zprávu, že astronomové objevili, dejme tomu, planetu vhodnou pro život, která obíhá kolem hvězdy v galaxii vzdálené 16 tisíc světelných let, pak nesmíš ztrácet ze zřetele, že astronomové pozorovali stav, jaký byl na této planetě před 16 tisíci lety, pokud by to bylo na planetě vzdálené 200 tisíc světelných let, pak pozorovali stav před 200 tisíci lety, pokud by to bylo na planetě obíhající kolem Alfa Centauri, pak pozorovali stav před 4,37 roku. Je pak zvláštní mluvit o zastaralosti.

Dále je nutné si uvědomit, že kdybychom se chtěli dostat jenom k Alfě Centauri, museli bychom překonat vzdálenost 41,343696 bilionů kilometrů (bilion je číslo s 12 nulami). Jestliže by nějaká naše kosmická loď dokázala vyvinout rychlost 288 000 Km/h (což je sice snad reálné, ale stále hudba budoucnosti), pak by za rok uletěla něco přes 25 milionů kilometrů a k Alfě Centauri bychom se dostali za 1 653 747 let. Vlastně by se tam dostala pouze ta loď, pokud by jí cestou nepotkalo něco zlého. A jak by to bylo s lidmi na té lodi? Na té lodi by muselo prožít své životy přes 82,5 tisíce lidských pokolení a na zpáteční cestě dalších 82,5 tisíce pokolení. A komu by pak předali na Zemi zprávu o své cestě?

Jistěže mohou být být v kosmu miliardy obydlených planet, možná i stamiliardy, ale pořád je to kapka v moři prázdného, mrtvého prostoru. Ne, není nic zastaralého myslet si, že v kosmu jsme jenom my, protože je docela možné, že se lidé na planetě Zemi nikdy nesetkají s žádným jiným inteligentním životem. Anebo se někdy setkají, to je také možné. Avšak vědomí, že někde jsou jiné iteligentní bytosti, může být stejně strašné jako vědomí samoty v nekonečném prostoru. Anebo na to nemusíš myslet vůbec a těšit se představou, že na oběd budeš mít třeba řízek (nebo něčím takovým). :-)

12.02.2018 10:04:17Umbratica

Když z vědeckých pořadů v rádiu neustále slyším,kolik nových planet zase bylo objeveno u různých hvězd a kolik z nich je pro existenci života dokonce vhodnějších než samotná Země , připadá mi tvá básnička poněkud zastaralá. Soudím totiž,že obývaných planet jsou ve vesmíru minimálně miliardy a také soudím,že mikrobiální život se vyskytuje též volně v mezihvězdném prostoru.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.