Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+6 neviditelných
TRVALÉ A POMÍJIVÉ - FEJETON
datum / id09.02.2018 / 485285Vytisknout |
autorkuča
kategorieFejetony
zobrazeno51x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
TRVALÉ A POMÍJIVÉ - FEJETON

 

   Sakrblé, došla šťáva! Tedy ta elektrická. Dosud bezproblémově proudící elektrony najednou uvízly v zácpě. Celá ulice pod černou dekou. Tma jako v pytli. Motám se hůř než slepec Žižka u Rabí. Nahmatávám manželku, aniž by protestovala. Zvláštní. Náhle promluví pár metrů ode mě. Aha! Sundávám ruce z obývákové sedačky a zahanbeně ťapkám hledat kapesní svítilnu.

   Dům se rozzářil v okamžiku, kdy jsem mlátil svítilnou o koberec, snaže se ji vybudit k činnosti. Díkybohu! Obnovil jsem činnost počítače a ten začal dychtivě stahovat nové aktualizace. Vše opět v obvyklých kolejích. Další tma mě ovšem vykolejila. Rozžaty svíce. Nejsem si zcela jist viníkem, pro jistotu tedy nadávám na ČEZ, na vládu, na EU. Nebo že by zloduch Putin? Při druhém drmolení rozšiřuji nadávkovou mantru i o výrazy nevšední, málo slýchané, při třetím už začínám veršovat. Konečně opět jasno!

   Pokouším se opět zprovoznit počítač. Nechce se mu. Tu máš čerte krumpáč - opět tma! To nemůže být náhoda! Únava materiálu? Ledabylá obsluha? Alláh akbar? Unaveně rezignuji, mlčím, čekám. Když se definitivně vyjasnilo, bylo jasno všem - počítač to schytal přímo na komoru. Už jen ztěžka chrčel a výstražné diody blikaly rychleji než šumavské bludičky. Hlásily jediné. Klinickou smrt.

   Hořce jsem zaplakal a šel raději spát. Druhý den jsem se pokusil o zmrtvýchvstání technického lazara vlastními silami. Nic. Oživování se ujal syn. Nic. Konzultace s počítačovým přítelem na telefonu. Nic. Takže nainstalovat znova celý systém. Fajn, to ale znamenalo ztrátu všech uložených dat. Rozverných básniček, rodinných fotografií, akčních filmů i soukromých poznámek… Přemýšlím, má-li cenu žít dál, a otevírám spásonosnou láhev. Odpověď jsem nalezl až po přemístění většiny kapalného obsahu - no jistě, vždyť se vlastně nic hrozného nestalo! Pořád jsme všichni přiměřeně zdrávi, stále se snažíme jeden druhému pomáhat, úměrně věku se máme rádi. A těch pár zmizelých souborů? Většina je uložena i jinde, takže alou kopírovat!

   Je-li vůle, lze nacházet, spravovat, mírnit, zachraňovat. Když se chce, všechno jde. Technika, vztahy, láska, zdraví. Jenom s tím ztraceným mládím už asi nikdo nic neudělá.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

10.02.2018 21:43:34Evženie Brambůrková

Jasně, všechno jde, jen malé děti se musí nosit. :-) /T

10.02.2018 19:48:53Diana

Oceňuji hned dvakrát! Jednak jsem tohle zažila nevno na vlastní kůži - rozuměj na vlastním počítači - a jednak ten závěr, pointa nemá chybu, je to svatá pravda! Pobavilo, potěšilo. *******

10.02.2018 03:18:25upupa

...pro jistotu tedy nadávám...

Přemýšlím, má li cenu žít dál...

Dobre som si to užil, je to krásne! Mládí je proti počítaču šuviks!

10.02.2018 00:15:49Gora

Napsals to tak sugestivně optimisticky, že i věčný pesimista Kočkodan se probral:-)

09.02.2018 22:14:20Kočkodan
Ano, když se chce, všechno jde. A já tak strašně moc chci, aby se mi tvoje dílko líbilo...

Velmi hezké.
09.02.2018 21:35:50aleš-novák

noční můra...


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.