Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

pro sebe - au

21. 02. 2018
11
24
1311
Autor
agáta5

pro sebe
rostli za hřmění kastrólů a naběraček
šepotem pod dekou vyvolávali uklizené šuplíky
ponožky balili po třech
trika naruby
                      odstřižky nehtů lepili na bílý strop
                                                      
úprkem přes silnice a lelkováním na točně trolejbusů
háčkovali vztahy
           řetízkem kolem krku
                          uzlíkem na obratlích

    
šepotem do úst vyvolávají přírodu
                      odstřižky nehtů lepí na barevný strop…


na bobří hrázi vplétají kosti do těl
a voda stojí jako by se bála narušit koloběh
nenič to!
v duchu plave kamkoli a nebere si servítky
když stahuje za kotníky
a jak je topí   vyplouvají kastróly a naběračky v hliněných šatech
                                                                    v maniodepresivní fázi
                                                                                                             
                                                                                                                 trhat srostlé blány
co zbylo z hráze?
 
                   duše sušší o hrníček

 

strhla k sobě čas
jako by mohla nastavit běžící život
a světe div se     povyrostla o napěněná křídla
teď tady bude strašit věčně
opakovat chyby
a její hlas nám bude připomínat
                             všechny hráze  kastróly i fáze
jeden život navíc
          který blázen by si přál

 

ožíváš v kameni u domu
s utkvělou představou že jsi celý 
maluješ prasklinu 
přiložíš mech   
po stromech rozvěsíš déšť       a až se rozplyneš   

tak je to v pořádku

asi neumřeš
jen se volně roz – pro - střeš
do žeber topení kam saháme
když vychládáme       každou zimu   každý podzim
s každou ztrátou


 

viděla jsem sliz   stékající po bobří hrázi
v provazech zakrýval nalámané větve stromů
ohlodané kosti svítily do noci
a měsíc spal…


24 názorů

/T Na komentář jsem dnes moc unavená.


agáta5
22. 02. 2018
Dát tip

silene, máš pravdu, jinak by z nás byli už jen suchaři :)

kočko, hihi, na tebe nemám... že bych tě oholila? :))  pravou břitvou??? :)


Silene
21. 02. 2018
Dát tip

Pohladila mě po duši. Ták krásná invektíva, tetelila jsem se.

Číčo, koment je skvělý!

Ag, qí, je tomu právě naopak, slovně košaté smajlíky je třeba chránit, pěstovat a rozhojňovat. Neboť jinak by byli druhem skrz naskrz ohroženým. Čím lepší rétor, tím půvabnější živoucí smajlík. Ostatně, proto je v nich Číča furt tak dobrej.

 


Kočkodan
21. 02. 2018
Dát tip
„silene, ty už jsi hroznější než kočkodan“ – agouši, tak takhle příšernou urážku si píšící kvítek rozhodně nezaslouží. Ve stupnici tvrdosti invektiv je to vlastně jako korund nebo dokonce diamant u nerostů. (smajlík smrkající horní tečkou) A začínám se trochu bát, že jediné, co mi během návštěvy provedeš s tělem, bude manikúra a pedikúra. Jó, pokud půjde o netradiční předehru, tak to by byla jiná kávička. Pro jistotu se nechávám zarůstat. Já si pak u tebe ustřihnu jenom ostudu… A teď mi to škublo dole (myslím tu druhou tečku u závorky) Už držím konečně zobák. Fakt uvažuji, jestli bych něco neměl raději smazat. No, risknu to, budu doufat, že jsem ještě hranici trapnosti nepřekročil… (emotikon s nervózním tikem)

agáta5
21. 02. 2018
Dát tip

:))) společné dějiny mě zajímají

já už budu taky bez smajlíků, ať za mě mluví básně, hehe


Silene
21. 02. 2018
Dát tip

Ag, myslíš se smajlíky? Cheche, to jsou s Číčou (tak trochu) naše společné dějiny. Ale jinak je tu pochopitelně pro všechny! (Zejména to ypsilon je tam podstatné.)


agáta5
21. 02. 2018
Dát tip

silene, ty už jsi hroznější než kočkodan :))) (potěšený smajlík) 

jsem hrozně ráda, když se vracíte... tzn. že se mi zadařilo zatahat vás za rukáv :)


Silene
21. 02. 2018
Dát tip

Také si chodím navíckrát. Abych si odnesla ještě víc. Hamižný smajlík.


agáta5
21. 02. 2018
Dát tip

lastgaspe, to jsem celá šťastná :)

kví :)

Jituš, no právě, o nás všech - sami sobě a hlavně voda \:) díky


atkij
21. 02. 2018
Dát tip
Povidas o nich, o nem , o ni ... pribeh, cast, trochu paberkuju, ale prijdu si zase pro dalsi naber, dost mozna o vzdych vetsi.

lastgasp
21. 02. 2018
Dát tip

Strašně rád čtu tvoje verše. Dokáží mě vymrštit z lenosti. Už proto, že je musím část několikrát, až některé si předříkávám zpaměti (to je hrůza). Nikdy jsem básničky (až na jednu do Hálka) nazpaměť neuměl, teď na stará kolena blbnu.

/T


agáta5
21. 02. 2018
Dát tip

goro, časy jsou správně a ta slovesa taky - je to cesta činností :))  jak chtěla umět, umíš, navíc, já to fakt viděla :)  díky za zastavení

 

kví, ty mě máš přečtenou, i když tvrdíš, že ne.... budu tady, nikam se nehrnu ani nechystám!


Gora
21. 02. 2018
Dát tip

slovesa, slovesa rozprostřená, kam se koukneš, a časy - od minulého po budoucí:-) - ale fajn

tohle bych jednou taky chtěla umět napsat -

viděla jsem sliz   stékající po bobří hráziv provazech zakrýval nalámané větve stromůohlodané kosti svítily do nocia měsíc spal…


agáta5
21. 02. 2018
Dát tip

revírníku, jupíííí ... jsi mě děsně potěšil :)

kví, to chce klííííd :)  tě trošku zlobím :) to máš za ten poslední komentář :) ale už budu hodnááá


revírník
21. 02. 2018
Dát tip

Krásně si v těch verších hrabu, hledám, fantazíruju a hlavně spokojeně chrochtám. Třeba se to nezdá, ale čímsi mě, nebásníka, často oslovíš, Agáto, i když se nevyjadřuju. Tady už jsem musel. Tož - líbí.


agáta5
21. 02. 2018
Dát tip

kví, jsi mě předběhla... fakt jo?? teda!


agáta5
21. 02. 2018
Dát tip

gabi tahle je fakt šílenááá :) proto au, to aby bylo hned jasný, o co go :) kvíčala bude nadšená :))) 

díky, že jsi přišla a zanechala stopu :)


pre agátku - au, čo potom pre kví? to bude - au au

do žeber topení kam sahámekdyž vychládáme       každou zimu   každý podzims každou ztrátou

wau! *


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru