Próza měsíce 18-02 (únor 2018) - VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

Ano, souhlas. Pokud prostě hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně, pak určitě neremcám v hospodě, ani nekibicuji do karet, ale čekám. Až zahřmí a obnoví se český genofond a mohu jít KONEČNĚ! volit.....Royalisty. A to si nedělám prdel, je to rozhodně demokratický krok a čitelná volba.

Nehlas Je relevantní. A pak se volební zisky přepočítávají na mandáty, že.....

(takže pokud mám svého favorita a znám volební mechanismus, měl bych se snažit zvýšit mu šanci na větší mandát. Říká se tomu volit takticky, ale to není nic pro Kantovce.)

Ano. Je třeba se smířit s tím, že "moje sračka" je pro jiné dekompozitory živobytím, takže je vše relativním. Z toho důvodu pokud chci vyargumentovat "tu sračku", je třeba do toho jít alespoň jako Lakrov tuším, který si zkrátka tu práci dá. Mohu nahodit sebedrsnější nebo cool pózu, ale pro ostatní jsem jen takyuživatel a proto při hodnocení typu jeden božský, ostatní sračka mám holt  při rovnosti hlasů na síti nižší váhu. Když přece nebudu chodit k volbám, protože přeci není koho volit, nemohu dost dobře s plnou vahou nadávat na výsledky.

Na četné (a vítané) dotazy či diskusní příspěvky k tématu "bodovací systém" podám několik následujících vysvětlení:

- Důvodem různého počtu bodů (v závislosti na počtu hlasů hlasujícího) je podpora čtenosti prózy na Písmáku. O to tu přece jde především.

- Bodovací systém i ostatní pravidla soutěže jsou léta zaběhnutá a jejich změna by vedla k chaosu. Každá změna by skutečně byla spíš k horšímu.

- Systém soutěže Povídka měsíce byl pro Prózu měsíce převzat od prvního kola, tj. od září 2017. Viz pravidla shrnutá na www.pismak.cz/index.php?data=user&id=49252 .

- Určitě nebudeme zbavovat hlasující možnosti hlasovat pro méně textů. Jen je třeba, aby se smířili s tím, že jejich hlas má menší váhu. Je to jistá forma motivace k přečtení více textů.

- Pojem "plovoucí porota" v podstatě vystihuje současný stav, kdy "hodnotitelem" (tj. porotcem) může být kterýkoli registrovaný člen Písmáku.

Děkujeme za zájem o soutěž Próza měsíce.

Anebo.

Ánebóó můžeme třeba po hlasujích vyžadovat, ať sestaví úplný osobní žebříček, přičemž max. počet bodů by byl dán počtem nominovaných děl. Varianty jak obodovat při nižším počtu hodnocených textů se dají vymyslet. Jenže bychom lidi spíš odradili a otrávili, je to dobrovolné a musí to zůstat zábavné (atraktivní).

Čili jsem pro britské každá změna je k horšímu. Buďme rádi, že se zapojujeme, sám sebe překvapuji. 

Diskuze:

1) dopadlo to přesně jak mělo, jsem tomu rád.

2) jsem proti změně bodovacího systému anebo pokud změnu, tak radikálnější:

- nebrat v potaz hlasování pro méně než tři texty (je přece jasné i ze statistiky, že musíme promítnout váhu hlasů a tedy pokud uvedu méně textů, hlasy MAJÍ MENŠÍ váhu)

....................................................................................................................samozřejmě je možné hrát si na redakci PM a mít třeba "plovoucí poroty" každý měsíc vyšlé z hlasování, ale jednak by to bylo zdlouhavé a jednak se mi to takto líbí. V jednoduchosti je síla a jsme pořád amlit. soc. síť. To se nedá nic dělat. Ale taková "porota" by už mohla pořadí určovat autoritativně a nevzikal by optický klam "jednou tři za první, jindy jen jeden".

Posílám opožděně, ale přece:

1. místo: Pastvina od Miromurky

Dle mého je to dobře vystavěná povídka. Líbila se mi podrobná charakteristika hlavní postavy, její hledání, vnitřní boj a nakonec i smíření. 

2. O zlobivém stole autorky Bixley

Vtipně napsaná pohádka, ponaučení přirozeně vyplývá z příběhu. Určitě vyzkouším na dětech.

3. Parking autorky Vigan

Pobavilo mě to, četla jsem se zájmem. Jako ostatně všechno od této autorky.

Vlatní debilitou jsem si smazal rozsáhlý komentář, takže jen stručně:

1) Indie od Ozzozorby

2) Svátek "milenců" od Gory

3) Nedostatok (hledání ^ to způsobilo) dôkazov od Gabi. Áno, tej istej.

Je sice jisté, že miromurky bledé/budem sbírat v létě, ale zároveň už je to tady. Ano, Goro, dávám ti za pravdu stejně jako demonstranti na rynku: Slováci mají lepší kompas snad kvůli povědomí o vertikále. To je to svislá osa, víme. Ta,co na ni přibili kde koho, ale taky začátek letopočtu. 

1. miromurka

2. bixley

1. Svátek "milenců" - Gora

2. Parking - Vigan

3. Jarmilky - Zordon

    Pro poklidné příjemné čtení od Gory. Barevná mozaika drobných příhod od Vigan. Vtipné Zordonovi Jarmilky.

OCEŇOVANÉ:

1. Indie autora Ozzozorba: Poutavě napsaný cestopisný "snímek" či spíš krátký seriál snímků, které  mi dovolují si autorovu cestu rušnou ulicí vzdáleného města i představit,  takže nepochybuji, že autor v onom městě skutečně  byl, a kladně hodnotím i slohovou úroveň tohoto "záznamu cesty".  

2. Svátek milenců autora Gora:  Úvodní poeticko-nostalgická pasáž je právě tak dlouhá, aby ještě nezačala  nudit, dál pak ovšem povídka prochází krásnými změnami nálad  -- od téměř komické v závěru epizody se špatně zapnutým kabátem  až k onomu "rozeznívání akordů souvislostí" té závěrečné štace,  z níž najednou ten komický křivopláštník vychází jako nechtěný vítěz.

3. O zlobivém stole autora bixley: Jednoduchý příběh pro děti. Takový před spaním a s dobrým koncem,  aby přinesl hezké sny.  

OSTATNÍ:

Nedostatok dôkazov autora gabi tá istá: Jako text, tedy jako literatura faktu je to celkem zajímavé. Nedokážu to však  vnímat jako povídku, což je ovšem spíš moje chyba.  

Jarmilky autora Zordon: Ač to tak ze začátku nevypadá, je z toho nakonec celkem humorný příběh,  jemuž dodává na síle mimo jiné to, že té Michalově pohádce  o estetickém kodexu chvíli i věřím a to natolik, že mě dost štve.  O to víc se pak bavím.  Tip.  

Parking autora Vigan: Na můj vkus je tahle povídka poskládaná s příliš mnoha dílčích přiběhů,  takže ačkoli už od půlky tuším, kdo je autorem a oceňuji onen až absurdní  a autorsky-sebekritický závěr, celkově mám ze čtení dojem jakési roztápanosti.  Na mě to k tomu konci prostě postupuje příliš velkými oklikami, což ovšem  může jiným čtenářům naopak vyhovovat.  

Pastvina autora miromurka: Od první stránky mi to přijde jazykově "nevyrovnané", což je způsobeno  neodůvodněným střídáním spisovného a nespisovného jazyka  a postava Zachariáše mě už od druhé stránky začíná štvát, takže dál čtu  s jistou mírou předsudků, což může -- bude-li Z. pojat jako "kladná" postava --  mít značný vliv na mé posouzení téhle povídky.  Zbytečně excitovaný popis nafoukaného sebestředného asociála, říkám si  od poloviny až do konce čtení. Zachariáš, Zachariáš, Zachariáš...,  štve mě neustálé opakování jména ke konci textu,  protože dle mě je Z. ješitný zmetek, kterého autor z mně neznámého důvodu  povyšuje na úroveň jakéhosi "stvořitele".  Ke konci sice postava vrhá opačný dojem než "punc klaďase",  na můj vkus ale ta změna přichází příliš pozdě.  Snad autora (jehož neznám) neurazí můj poněkud přímočarý odsudek, říkám si  a doufám, že právě tohle -- tedy naštvat Zachcariášem čtenáře  -- byl jeho záměr.

Náhlá smrt autora Danny:  Námětem -- ač ne originálním -- je to dobré, ale nemohu se do toho začíst  jako do povídky, přijde mi to spíš jako "předrealizační poznámky",  takové strohé.  

Adagio šeptané Bohu autora Movsar: Překvapují mě některé zvláštně "šroubované" věty. O dvojí pěně je jeden z typických nových obrazů opakujících se každý večer. Ačkoli si po chvíli zvykám na tu šroubovanost vět i zvláštní slovní spojení, nějak si při čtení neumím tu Olomouc představit; možná proto, že ji neznám...

1. Pastvina - autor miromurka

2. Jarmilky  - autor Zordon

3. O zlobivém stole - autorka bixley

Pastvinu jsem komentovala pod dílkem - zajímavá "metemorfóza" Zachariášova - ačkoliv gramatika není vytříbená, ubrala bych Zachariášů atd, proměny hlavní postavy výborně podané

Jarmilky mne zaujaly námětem - svět módy versus muž, skvělými dialogy a vtipem.

Pohádka O zlobivém stole je moudrá, stylisticky dobře napsaná, ráda bych poukázala na tvorbu autorky, zejm. pro děti, pro mne je vyjímečná.

Na čtvrtém je u mne movsar a Ozzozorba a vigan a gabi a Danny:-)