Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVnímání I.
Autor
Excelsis
Jsem jako padající nažka javoru.
Chci vkročit tam, kde doopravdy jsem.
Z toho, co bylo, načerpat sílu k tomu, co bude.
Dovléct sebe sama před Boha.
Jako had se vzepnout a pak ponořit.
6 názorů
Když si čtu tvou báseň podruhé vidím v ní rozpor padající nažky javoru,kterou přece unáší vítr a toho že něco chceš. As bych nejprve počkala ,kam mě vítr zanese. Ta cesta povětřím někdy může být tak dlouhá,že člověk vlastně zapomene,co že to původně chtěl.
Píšeš,že já je východisko. Ano,přesně tak to je. Není třeba pro začátek hned zapomínat na své já. Možná je nejlepší zkoušet si představovat,jak nás asi vidí ostatní. Pak - až za velmi dlouhou dobu,bychom si třeba mohli představovat,jak nás asi vidí Bůh.
To je velmi dobrá připomínka, Umbratico. "Já" je jen východisko, cíl je někde jinde. A tato báseň je východisko delší série. Skutečně to ještě není meditace.
Takový text má snad snahu být čímsi jako meditativní poezií. Ve skutečnosti je ovšem plný vlastního JÁ. Ve skutečnosti meditace začíná tam,kde já pozvolna mizí.