Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dívám

15. 03. 2018
9
10
460
Autor
MAJKL65

Slunce se opírá do stínů 
jakoby policejní reflektor vyhledával zbytky tmy
bolí to v očích, když se mne ptá, kde jsem byl včera v noci ve snu 
a prý, že nemám lhát 
a tak mu řeknu, že jsem byl s tebou 
že jsme se dívali, jak shořela hvězda a pak koukali lidem do bytů
v jednom blázen slepoval loď a mělo to stejný význam jakoby z muších křídel 
chtěl slepit ta andělská
ale bylo to krásné a strašně jsem mu přál, aby až bude příliv zdvihl kotvy
a v dalším se smutně díval pes do nebe, i když prý zvířata nemají duši 
o čemž já silně pochybuji, protože bychom si jinak nepovídali očima 
a v tom posledním v přízemí nebylo nic 
jen zářivka osvětlovala kuchyni se dvěma lidmi    
kteří byli mrtví, i když to nevěděli 
pak jsme se milovali takovými způsoby, že by i figuríny ve výkladech měly nohy křížem  
a všechno kolem hořelo a měl jsem ho prý horké jako roztavený kámen
a zanechávali jsme v čase prázdné odlitky těl jako ti v Pompejích
pak se rozbřesklo 
a bylo to vidět 
jako ženské tělo v punčochách a krajkoví 
které ukazuje, ale zase jen tolik, aby tajemství zůstalo skryto až do večera
tak jsme se spolu s kočkami dívali do korun stromů 
odkud se začal ozývat ptačí zpěv 
ale nikoliv snad, že bychom chtěli tomu krásnému zpěváčkovi prokousnout krk a napít se jeho krve
jako ten kocour se zelenýma očima, který se krutě díval i po nás 
ale jen tak 
v očekávání listů, ptačích hnízd a jemného proplétání větví 
jako když se držíme za ruce a cítíme své neviditelné kořeny hluboko pod zemí viditelného
jako když ti v restauraci zajedu pod stolem na stehno a mířím dál a dál a ty rudneš a chceš i nechceš, abych pokračoval 
protože se to nesluší, abych jednou rukou pil a druhou měl na druhé straně
až v zahradách božích
a tak jen brzy ráno, kdy město voní kávou těch, co mají ranní, voňavkou holek a kolínskou pasáků, kdy obloha je podobna rtům se slíbanou růží a květy roní opatrně rosu jako hosté na pohřbu starého člověka, se opravdu dívám 
    

 


10 názorů

Báseň působí obrazností jednotlivých veršů. Zvláště se mi líbilo, co bylo viděno v jednotlivých bytech.


atkij
15. 03. 2018
Dát tip
Telo? ... snad. No, uz fakt mizim. Diky za dovysvetleni, hned mi bude prijemneji:)

MAJKL65
15. 03. 2018
Dát tip

Autor je skutečný, tvar je v pořádku, legraci si z vás nedělá a má vás, tedy čtenáře, rád :-) 


atkij
15. 03. 2018
Dát tip
Mozna ani neexistuje ... co k nemu nakukuju, jeste nepromluvil. Snazim se nebrat si to osobne:)

Lerak12
15. 03. 2018
Dát tip

Užásná obraznost a téma. Jen si nemohu navyknout na ty, až únavně dlouhé řádky. K tomu navíc některé pod sebou dál do sebe navazují  Při recitování to zní až monotóně. Spíše to vypadá, jako odsekaná "poetická próza." Jinak super!


atkij
15. 03. 2018
Dát tip
... tak muzu si vyklad uzpusobit, vlozit treba carku a da mi to smysl... i jinak Brala jsem, ze se vztahuje k zajmenu "ho"...s pouzitym narecim ... valasskym?:) Vsak nijak zasadni v kontextu basne:)

atkij
15. 03. 2018
Dát tip
Moc hezka prochazka tvym textem. Mas tam dost jako, jakoby ... slo by snad obejit ... mel jsem ho pry horke? Spravny tvar? Drobnosti, jinak bezva.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru