Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

#nebojím se

16. 03. 2018
4
1
686
Autor
nascheanou

 

 

 

 

 

odešla a nechala mě samotnou ve fialovém pokoji s růžovými závěsy

/už 27 let se tvářím statečně/

člověk někdy za blbiny schovává svůj vnitřní smutek. zažila jste toho opravdu hodně.

říká rozumně pan jiří.

angelika nosí černé slzy ve tváři. její maminka je znepokojena nedocházkou. co asi sama doma dělá? pláče? hádá se s přítelem? balí zboží v tescu? učí se na maturitu? myslí na bohnice? křičí?

 

dívám se na déšť zamřížovaným oknem. poslouchám zvuky plastových táců na oběd. prohlížím si fotolampu co léčí deprese. sleduji zdravotního bratra. nebojím se elektrošoků. nebojím se pořezaných zápěstí. nebojím se.

 

 

 


1 názor

Lerak12
16. 03. 2018
Dát tip

Opravdu zajímavá práce s  rozhlížením se kolem sebe. Pěkné poetické prvky. Líbí se mi to.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru