Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

SMARAGDOVÁ CESTA 10.Geraldina na skřipci

26. 03. 2018
0
0
353
Autor
Hugo Ramon

10. kapitola


Geraldina na skřipci                                                             9:00 / Praha, CZ středa 2016 A.D.

 

 

„Musím stát za hodinu na Václavském náměstí u sochy svatého Václava.“
„To v klídku stihnete, slečno Geraldino. Vaše informace jsou opravdu zajímavé, ale pan Snake si představuje hutnější koktelj, než jste nám připravila. Myslíte, že jsme nějací podomní obchodníci nebo vesničtí čáryfuci?“
„Víc toho zatím nemám.“
„Za milion baků musíte dodat nejen směr pátrání. Valdštejnova zlatodějná aktivita s židem a naším krajanem Bassewim – OK. Nic proti tomu. Pan Snake je hlavním povoláním businessman, i když – a to nezastírám – i slušný amatérský historik. Jde o prachy, vážená. O velký prachy. To je snad jasné. Nikdo vám nebrání dál pátrat. Ovšem s americkým kapitálem na prdeli můžete cestovat, kam se vám zlíbí a finanční stránka odměny není konečná.
K jednomu mega je pan Snake, ve své velkorysosti, ochoten přidat i další podpis do šekové knížky nebo milý pozdrav na anonymním účtu. Dokonce je možné předat hotovost. Vzhledem k množství ale nedoporučuji.“
„Je skoro půl desátý, musím vypadnout.“
„Nechci vás zdržovat. Uvědomte si, že nemáme rozluštěn ten čtyřúhelník na mapě světa. Trpíme nouzí souvislostí a stále tápeme, kdo dnes zná tajemství transformace. A co ty anglický menhiry? Nacisti se marně snažili odhalit pradávná tajemství v Tibetu, v Arktidě i jinde. Můj pán nabízí slušné zacházení a nadstandardně placenou spolupráci. Inkognito. Rozumíte? Nikdo, ani vaši přátelé se nemusí nic dozvědět. Mimochodem, co by asi říkali informaci, že jste je zradila za peníze? Myslete i na tuto možnou variantu našeho pracovního vztahu.“
„Chcete mě vydírat, pane Reno?“
„Ó, nic takového. Jen upozorňuji na škálu možností. Od těch příjemných až po ty dost nepěkné. A abyste jasně cítila, že to myslíme vážně, tady máte balíček s pilotním obnosem dvaceti tisíc amerických dolarů. Pro povzbuzení a posílení víry v plodnou kooperaci.“
 


„Mama mia. Díky.“
„Přeji hezký den. Nezdržujte se. Očekáváme výsledky, slečno Geraldino. Brzy. Remember!“
„S Bohem.“

Co jsem si to nadrobila do bot?
Ta moje prostořeká huba.
Jak říkala pokaždý máma.
A tragickej voleza z kontinentu se ohání yankeeským kapitálem.
Myslel si snad, že nepoznám jeho toskánskej přízvuk?
Pitomec.
Miláčci, co maj na prsou namazaný marmeládou - La Scala - byli vždycky jen namyšlený vejtahové.
Ještě se uvidí, kdo má větší koule.
Jak to říkala ta štětka z baru na Starým Městě?
Taloši. Jsem Taloška. Haha.
Houby, jsem Siciliánka!

Ale co teď?
Prašule jsou fajn.
Nejsou zadarmo.
Jsem ve zkurvený pasti.
Co řeknu Jeanovi?
Miluje mě?
A tý český pipině?
Jola. Jolík.
Taky se vobouchá a bude k světu. Haha.
Na to si posvítím.
 


Za deset deset.
Mám to plus mínus akorát.
Doufám, že pod vocasem už někdo nestepuje.
Nechci přijít poslední.
Ani první.
Mám dvacet litrů v báglu.
Hmm. To drsně potěší.
Přiznám jim barvu?
Podle situace.
Zradila jsem.
Kdo by to za mega nezkusil?
Všichni budou zase chytrý.
Jeaníček měl pravdu se zlatým Egyptem.
Střed souvislostí a snad i centrum informací bude někde kolem Káhiry.
Pyramidy? Sfinga?
Spálený spisy z Alexandrijský knihovny?
Snake taky není blbej.
Cejtí obrovskej balík.
Nechutně velkej poklad.
Jinak by mi nenabízel zabezpečení na celej život.
Templáři taky „něco“ přivezli ze svatý země.
Mimo grálu v několika podobách a keců o Bafometovi, patrně i dost starý dokumenty.
Dost možná z předkřesťanskýho období.
Mnohem starší než 11. - 13. století.
Musím mrknout na data.
Kdy rytíři jezdili sem a tam a kdypak se začali objevovat ve větším množství úspěšný alchymický esa v Evropě.
Ty souvislosti. Sakra.

 

Vychází mi to na přímou stezku :
Valdštejn = moc = schopnost vyprat zlato = změna Evropy (zastavila ho nemoc).
Bassewi = vědění = transmutace = zlato = motor plánů Albiho.
Ti chlapi se vzájemně potřebovali.
Jeden bez druhýho neměli šanci uspět.

Peníze potřebujeme i na cestu do Egypta.
A sakra dost.
Akorát jsem zvědavá, jestli Jean nějaký nitky objevil nebo se pojede na turistickej vejlet. Vykoupat se a osahat pyramidy.
Nakonec se možná budou divit, jak jsem rozlouskla Karkulčinu výpravu za babičkou.
Nesmím zapomenout ani na poetiku Země středu.
Jsem se zadejchala, jak při sexu po flámu.
Ty jo.
Už tam někdo stepuje.


 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru