Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kocour a obaleč

02. 04. 2018
2
10
1403
Autor
bixley

Blížil se podzim, ale na zahrádce bylo stále příjemně teplo. Sluníčko svítilo a kocourek Ríša se vyhříval na lavičce pod jabloňkou. Díval se nahoru do větví a na jablíčka a říkal si: jablíčka za chvíli dozrají a panička bude péct své oblíbené jablečné štrůdly, páníček vyrábět jablečný mošt. Škoda, že ani jedno pro mě není. Potom Ríša spokojeně zívl a začal podřimovat.

Vtom se ozvalo bum! Jedno jablíčko ze stromu spadlo. Kocourka to probudilo z dřímoty. Pohlédl dolů na jablíčko. Z jablíčka vykoukla jakási mrňavá hlava.

„Fuj, červ!“ otřásl se Ríša odporem.

Hlava se ještě víc povytáhla a zaskřehotala: „Tak to bych si vyprosila! Já nejsem žádný červ.“

„A co teda jsi?“ začal se zajímat kocour.

„Já jsem larva obaleče jablečného,“ řekla hlava důležitě.

„J-j-jableče obaleč... cože to?“ zakoktal se překvapený Ríša.

„Obaleče jablečného,“ opakovala larva dotčeně. A potom pyšně dodala: „Ze mě bude motýl.“

„Pch, to je toho.“ Kocourka to vůbec nevyvedlo z míry.

„Ty jsi taky larva?“ vyzvídala hlava dál.

„Já?“ zasmál se Ríša. „Já jsem kocour.“

„To je škoda,“ zesmutnělo mrňavé stvoření. Pak se zeptalo: „A kocouři taky jedí jablka?“

„Jabka? To teda ne,“ odpověděl Ríša.

„Zato my jíme jenom jablíčka,“ olízlo se to mlsné nic.

„Hele, takže ty vlastně pojídáš mým páníčkům jablíčka, že jo?“ uvědomil si náhle kocourek.

„Páníčkům?“

„No jistě, páníčkové si pěstují jablíčka a ty jim to všechno sežereš.“

„Hmm, když mě nic jiného nechutná,“ bránil se jablečný tvor.

„A víš, co chutná mě?“ řekl Ríša a vycenil zlověstně zuby. „Mně chutná maso! A ty jsi, jak tak koukám, pěkně masitá, tak tě sežeru!“

Hlava vyděšeně vykvikla a zalezla zpátky do jablka.

„Vylez, měl bych pro tebe návrh,“ smál se kocour. Tvoreček opatrně vykoukl.

„Nesežeru tě, když odlezeš páníčkům ze zahrady a najdeš si jinou jabloň. Co ty na to?“

„Tak jo, souhlasím, ale já tu mám na stromě spoustu příbuzných,“ vysvětloval budoucí motýl.

„V tom případě je musíš vzít všechny s sebou,“ řekl Ríša.

„Děcka, vylezte, stěhujeme se, sežral by nás kocour!“

Najednou se na kmeni jabloňky objevila spousta dalších larev, které uháněly pryč.

„Tak na neshledanou!“ rozloučil se s nimi kocour Ríša.

Jako poslední vylezla z jablíčka i ta upovídaná potvůrka a pelášila za ostatními.

Když páníčkové zjistili, že Ríša vyhnal všechny ošklivé larvy, které jim pojídaly sladká jablíčka, dostal za odměnu dobrou paštičku. A taky se olizoval.

 

 

 

 

 


10 názorů

bixley
04. 04. 2018
Dát tip

Moc děkuju, Lakrove. 


Lakrov
04. 04. 2018
Dát tip

Umím si tuhle roztomile přírodopisnou pohádku představit i s jiným, stejně  nenásilným a přitom zoologicky pravděpodobnějším vyústěním,  ale zároveň si říkám, že není třeba se vždy držet neúprosných přírodních  zákonů; to to přece jen pro děti a předevšim o kocourkovi. "Jableč obálkový"  je jen drobná epizoda z kocourových zkoumání.  Tip.  


bixley
03. 04. 2018
Dát tip

Magdalene, díky. Bylo to do dětského časopisu - to je většina pohádek o zvířátkách, kterou tu publikuju. Paní šéfredaktorka prostě třeba napsala "Neměla byste nějakou pohádku o ptakopyskovi? Budeme mít číslo o zvířatech světa". Tak jsem sedla a do druhého dne vymyslela pohádku o ptakopyskovi apod.


Magdalene
02. 04. 2018
Dát tip

bixley. Pokud to bylo pro určitý projekt, pak je to o něčem jiném. Jen jsi splnila úkol, ale ten kdo ho zadal, by se měl více zajímat zoologii. Zvláště, když pracuje s dětmi. Pohádka měla být- Ptáci a obaleč. Kocour odjakživa patří k myši. Škoda, že to nebylo nikde uvedeno, asi bych nereagovala. Tak, aspon Tě pochválím, že to máš hezky napsané. 


bixley
02. 04. 2018
Dát tip

Magdalene, abych tě uvedla doproblematiky. Dostala jsem obrázek kocoura ležícího na lavičcepod jabloní a k němu jsem měla napsat pohádku. Kocour to taky neříká proto, aby ji doopravdy snědl, ale proto, aby ji postrašil a odvděčil se pánům.

 

Kočkodane, díky.


Magdalene
02. 04. 2018
Dát tip

I když larvy jsou pro jednu skupinu  škodlivé, z druhé strany pro druhou skupinu se s nimi živí třeba ptáci. Tady bych to zdůraznila a rozepsala trochu jinak. O zdrobnělinách už psala Gora. Potrava pro kocoura nejsou larvy. Pohádka je poučná a měla by být pravdivá. Připisovat kocourovi, že by jedl larvy, se mi zdá zavádějící. K larvám patří ptáci a ne kocour.  Nechci se Tě dotknout, ale z mého pohledu se tato pohádka nepovedla. Umíš lepší. :-)


Kočkodan
02. 04. 2018
Dát tip
Tvoje dílko – především ta část s pádem jablka – by se určitě líbilo i panu Newtonovi. Ano, jedna zdrobnělina je obzvlášť nešťastně použita. Panna místo paničky by zněla mnohem lépe. ;-) Kdysi jsem si na jiném literárním serveru psal s autorkou, jejíž nick byl obaleč jablečný.

Gora
02. 04. 2018
Dát tip

já vím, jak to myslíš:-), přesto bych dala pozor na tohle vyjadřování, kdyžtak bych použila - škodlivé larvy, ale ne ošklivé:-)


bixley
02. 04. 2018
Dát tip

No, původně jsem tam měla převážně hlava a larva, tak jsem se to snažila různě obměnit. Ulítly mi zdrobněliny.

Ošlivé jsou larvy proto, že jsou to škůdci.

Díky.

 


Gora
02. 04. 2018
Dát tip

první odstaveček - 9 zdrobnělin:-) - celou jinak půvabnou pohádkou se jich vine dlouhá řada a kazí čtení...

bixley, pohádka má také krásné momenty, např:

J-j-jableče obaleč... cože to?“ zakoktal se překvapený Ríša.

Děcka, vylezte, stěhujeme se, sežral by nás kocour!“

 

Zas bych ale nepsala - všechny ošklivé larvy, děti by si neměly larvy ošklivit


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru