Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+6 neviditelných
Proč u nás mizí velikonoční tradice
datum / id03.04.2018 / 486650Vytisknout |
autorkvaj
kategorieÚvahy
zobrazeno118x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Proč u nás mizí velikonoční tradice

     Postesk, že mizí velikonoční tradice, není ani nový ani jediný. Asi skutečně mizí, ať už člověk Velikonoce chápe pouze jako starodávné pohanské svátky vítání jara, nebo jako největší křesťanské svátky. Osobně mě nikdy žádné svátky moc nebraly, ani mé vlastní narozeniny ne, nicméně chápu, že se každý potřebuje čas od času v běhu všedních dní zastavit a cosi oslavit. Je to jednak profylaxe vlastního duševního zdraví, a jednak si tím lidé připomínají existenci pospolitosti, v níž žijí. V zásadě je jedno, zda se taková oslava vztáhne k jakémusi výročí, nebo se skupina lidí jen tak sejde, aby juchala a většinou i chlastala. Národní a tím spíše světové svátky nabývají ale na rozdíl od soukromých veselic duchovní a etický rozměr. Vzhledem k tomu, že nejsem žádnými svátky příliš citově ovlivněn, mohu se na ně podívat v podstatě nezaujatě a přemýšlet o nich v „technické“ rovině.
    Jak je to tedy s Velikonocemi? Křesťané mají v roce dvoje hlavní svátky – Velikonoce, kdy si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, a Vánoce, kdy si připomínají narození téhož. (Letnice nechám stranou.) Náhodou jistě není, že se Ježíš narodil zrovna v době, kdy se už od pravěku slavil zimní slunovrat čili opětovné zrození světla. Ostatně Ježíše lze jako nové světlo chápat. Za náhodu nelze považovat ani to, že Ježíš vstal z mrtvých akorát v čase, kdy se od pravěku slavil příchod jara. Není pochyb, že křesťané „naroubovali“ své největší svátky na prastaré pohanské svátky, které lidé byli zvyklí přirozeně slavit. Znamená to rovněž, že jde o svátky symbolické, které s reálnou osobou Ježíše nemusejí mít nic společného.
     Ačkoli se tedy pohanské či lidové tradice vítání jara pozvolna vytrácejí nebo vyprazdňují, tedy alespoň v ateistickém Česku, z křesťanského úhlu pohledu zůstávají Velikonoce stále i u nás nejvýznamnějšími svátky. Avšak v globálním měřítku už Vánoce nad Velikonocemi jednoznačně dominují. Čím to? Odpověď je poměrně jednoduchá. Vlastní Velikonoce jsou předně roztažené do několika dní, a jsou navíc svátky pohyblivými, což obojí znesnadňuje koncentraci emocí jednotlivců a jejich následné komerční využití.
     Vánoce sice také trvají tři dny, předchází jim zhruba měsíční advent, ale všechno, veškeré city a radosti se soustřeďují do jediné chvíle, kdy se sejde většinou nejbližší rodina u slavnostní večeře a po ní zazní zvoneček, rodina se přesune k rozsvícenému vánočnímu stromku a ve všeobecném dojetí se začne navzájem obdarovávat… To vše je umocněno rozzářenýma očima a bezprostředním, bezelstným nadšením malých dětí (pokud jsou k dispozici), venku je tma, klid a mír – kdo by nezjihl, emoce tečou proudem. Kromě toho každý bez přemýšlení ví, že přesně za rok nastane to samé a vědí to i obchodníci, takže na to mohou dopředu hrát a otravovat s Vánocemi pomalu už od srpna, ježto nadcházející erupci emocí v přesně stanovenou dobu není už tak těžké proměnit v nákupní chování.
     O Velikonocích se ví, že jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista a zároveň obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara. Wikipedie o nich píše mimo jiné: „V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po jeho ukřižování, respektive vigilie na Bílou sobotu (velká noc), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční triduum, přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí postní doby, tedy ne doby velikonoční (toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné).“
     Když si něco takového přečtu, řeknu si – vy mně taky. A pak se zeptám, kdy budou příští Velikonoce? I tady mi pomůže Wiki:
Velikonoce jsou pohyblivý svátek, datum se rok od roku mění. (…) V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben.“ Je tam dokonce algoritmus (sic) na výpočet Velikonoc, ale i tabulka. Podle ní připadnou Velikonoce v roce 2019 na 21. dubna, pak na 12. dubna, potom na 4. dubna, další rok na 17. dubna… Kdo si to má pamatovat a jak s tím spojovat nějaké emoce? I komerční využití Velikonoc je obtížnější, i když se prodávají čokoládoví zajíčci, kuřátka, vajíčka, pečení beránci, pomlázky a podobně.
     Věřící se s tím vším jistě nějak vyrovnávají, ale neznabohům zbývají už jen ty lidové tradice – malovaná vajíčka a tak. A ty prý vymírají. V jistém smyslu se není co divit. Pokud chodí vesnicí s barokní rustikální architekturou koledou v průvodu krojovaní chlapci s pomlázkami a pentlemi od jedné chalupy s kvetoucí předzahrádkou ke druhé, kde už je ve vrátkách vítají usměvavá děvčata v krojích a s nastavenými zadnicemi, je to nádherné a stylové, dokonce i veselost od zkonzumovaných kořalek je nějak přijatelnější. Když se ale strohým panelákovým sídlištěm potloukají po chodnících kolem parkujících aut tlupy přiožralých individuí s nepatřičně působícími pomlázkami a dobývají se do nepřátelsky uzavřených domů, pochopí každý, že to jaksi není ono.
     Nejsem ale věštec, takže nevím, jestli Velikonoce časem zcela zmizí nebo získají novou dynamiku. Ostatně jinde, třeba v křesťanských zemích a všude tam, kde se velikonoční tradice nevážou na genderově nevyvážené a „mužsky šovinistické“ švihání holek proutím po hýždích, to s těmito svátky tak špatné není. Každopádně ale skutečnost, že Velikonoce nemají pevné ukotvení v kalendáři, protože pro křesťany bylo důležitější, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých v neděli než to, v který konkrétní den v roce k tomu došlo, těmto jinak hezkým svátkům škodí.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

09.04.2018 11:54:52kvaj
redaktor prózy

Nechápal jsem tvůj příspěvek jako snižování své úvahy. Jen jsem tak přemýšlel o některých jeho momentech.

09.04.2018 11:37:16lastgasp

Máš pravdu, příliš hodnotících úvah o Velikonocích není. Samozřejmě se můžeme lišit. Moje poznámka je naprosto osobní a nikterak nesnižuje tvoji obecnější a aktuálnější úvahu. Jen jsem se tak zamyslel. Sám se nějakým oslavám /(mimo vynucené pohledy na reklamy a regály) Velikonoc nevěnuji, jen ctím postoje křesťanů i atheistů. 

09.04.2018 09:50:38kvaj
redaktor prózy

Opravdu bylo na toto téma napsáno hodně úvah? To se mi nějak nezná, Přemku. V době, kdy jsem dělal v novinách, snažili jsme se každý rok ladit velikonoční vydání vždy trochu odlišně, a tak jsem pravidelně hledal podklady, čeho se chytit, abychom mohli Velikonoce v novinách pojmout poněkud jinak, ale pokaždé narazili jen na popis lidových tradic, výklady náboženské tradice a na stesky, že tradice mizejí. Na nějaké podobné úvahy, jako je tato moje, jsem ale příliš nenatrefil.

Vyčtené - co jsem citoval, je označeno kurzívou, obecná fakta, proč se slaví Velikonoce, jsou pochopitelně obecně známá, ale uvažování o nich a jejich souvislostech je z mojí vlastní tykve. Dokazuje to už jen skutečnost, že třeba ty (stejně jako každý další) hledíš na Velikonoce úplně jinak než já. Proto také, myslím si, podobných úvah, které se snaží o jakési zobecnění individuální prožívání svátků, příliš mnoho není.

08.04.2018 16:09:41lastgasp

Na podobné téma bylo již napsáno mnoho úvah. Tato je velmi originální, zdá se vyčtená, není na ní nic původního, osobního. Snad jen se lze divit srovnávání (proč?) s Vánocemi, jako porovnání kriterií neurčitosti a trvání. Snad přece jen se lze bránit rozdílu "chlastat" a "připíjet" ve zvycích obsahu koledy. Také nerozumím dobře termínu "technická rovina Velikonoc". Naproti autorovi, kterého si velmi vážím, se domnívám, že oslavy Velikonoc v křesťanském pojetí naopak dostávají větší rozměr a význam. My ostatní to bereme komerčně a stoupající tržby obchodních sítí svědčí stoupající popularitě Velikonoc,lhostejno podle které epakty vycházejí. Pro mě z toho vyplývá, že u nás Velikonoce a tradice s tím spojené rozhodně nemizí. Budiž mně ateistovi odpuštěno. Za přečtení úvaha rozhodně stojí, při nejmenším člověku nabídne zamyšlení nad zkomercionalizací dříve posvátných hodnot. Vysvětlujte cizincům proč šviháme ženy, které nám za to dávají vajíčka a kořalku.

 

04.04.2018 09:51:05kvaj
redaktor prózy

V závěru jsem poukázal sice na onu pohyblivost těchto svátků, Irenko, ale nevím, jestli je to hlavní důvod. Hlavním důvodem bude především ateistická společnost u nás, takže náboženský obsah Velikonoc tolik neprožívá. A pokud jde o lidové tradice, tak ty jsou spojeny hlavně s venkovem. Je to logické, protože lidé byli na venkově daleko víc spjatí s přírodou a s jejími cykly. A jelikož už člověk ve vyspělých částech světa není (relativně) tolik závislý na přírodě, nestřídají se období hojnosti a nedostatku, tak už nepotřebuje příliš slavit, že přežil zimu a že přichází doba hojnosti, neboť to je hlavní pradávný důvod vítání jara.

K poznámkám. Záměrně jsem použil poněkud expresivní slovo roztažené, neboť jsem tím chtěl vyjádřit jakousi rozplizlost, nekoncentrovanost. Slovní spojení (velká noc) jsem použil s malým písmenem a v závorce, protože to není podle mého oficiální název, je Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota...

Nevím, jestli se vliv sídliště dá tak snadno překonat. Ta pospolitost tak prostě není. 

04.04.2018 00:22:48Gora
redaktor poezie a prózy

 

Zajímavá úvaha. Tak vlastně tvůj závěr je ten, že ochabující oslavy Velikonoc u nás jsou zapříčiněny zejména nepevným termínem konání?

Pár poznámek:

předně roztažené do několika dní - oslavy se odehrávají / jsou rozloženy/ v několika dnech

vigilie na Bílou sobotu (velká noc),  - Velká noc

Když se ale strohým panelákovým sídlištěm potloukají po chodnících kolem parkujících aut tlupy přiožralých individuí s nepatřičně působícími pomlázkami    - sídliště jsou už taková, ale věřím, že i v tomto prostředí by se lidé mohli zasloužit o slavnostní a důstojné dodržování zvyků velikonočních...pokud k nim budou vést své děti. Pokud se pro slušné koledníky nebudou dveře zamykat.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.