Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+9 neviditelných
Dvě oči, avšak otevřené jen jedno?
datum / id08.04.2018 / 486768Vytisknout |
autorsmall but big
kategorieOstatní nezařaditelné
zobrazeno216x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Toto sdílím za účelem zjištění názoru ostatních, za účelem jiného pohledu na život.

Dvě oči, avšak otevřené jen jedno?

Včera večer jsem měla s kamarádkou podivný rozhovor. Řešily jsme malé i velké problémy, myšlenky i sny. Ona však řekla něco, co mě zarazilo a donutilo mě to přemýšlet. Chtěla bych se o tom s vámi podělit, protože mě samotnou zajímá názor dalších lidí.

 

Je špatné koukat do budoucnosti? Je špatné mít sny?

Myslím si, že budoucnost je důležitá a to velmi. Protože kdybychom nevěřili v budoucnost ani bychom nebyli. Není to možné ignorovat budoucnost nebo ano? Samozřejmě teď budu zacházet do extrémů, ale doufám, že hlavní pointa na vás dýchne stejně.


 

Mám jeden životní cíl, sen, věc, pro kterou každý den dýchám. A ta je v budoucnu. Těším se, až poznám muže, kterého si jednou vezmu. Těším se, až se spolu budeme smát. Těším se, až se budu scházet s přáteli a budeme rozebírat své životy. Těším se, až si toho muže jednou vezmu a budeme spolu mít rodinu. Protože můj životní sen je být mámou, tedy až přijde ten vhodný čas. To bude pro mě dar. Těším se, až budu mít práci, která by mě mohla bavit. Těším se, že se budu pořád snažit v lidech hledat dobro a rozdávat ho kolem sebe. Ale stop, tohle by znělo jako z nějaké ukázky na film s happyendem. To vůbec. Těším se i na ty všechny zkoušky, překážky a to špatné, co mi život přichystá. Protože věřím, že mě to má něco naučit a nikdy by mi nenaložil tolik, kolik nejsem schopná zvládnout. Těším se, až přijde první bouřka a po ní zas vyjde slunce. Těším se na všechny zkoušky života, protože na všem je trochu dobra a trochu zla. Těším se na ty slzy, strach, obavy a vše, co k životu patří. Těším se z budoucnosti, z toho, co mi život přichystá. Stejně jako toužím po tom daru být matkou se také těším, až budu starší a budu babičkou, až budu své vnoučata rozmazlovat. Těším se na všechny radosti a maličkosti života, na západy slunce a hvězdy na nebi. Těším se na každodenní brblání a rozčilování. Těším se z budoucnosti.

To jsem já.

 

Ale, pak jsem slyšela tato slova a donutila mě přemýšlet.. Dělám celu dobu něco špatně? Vidím vše jen zkresleně a naivně?

“ Také bych ve všem chtěla vidět to dobré a to špatné jako ty, vidět obě strany. Já se do budoucnosti nedívám, nechci. Protože v ní vidím vše, co jednoho dne ztratím. Každý den, když se probudím vím, že jsem tomu o jeden krok blíž. Nechci koukat do budoucna, protože v něm vidím  všechny lidi, které ztratím, všechen strach, všechno, co budu muset opustit.”

 

A tak se ptám: Koukáte do budoucna? Máme v životě počítat s dobrým i zlým a zkusit se to nějak zvládnout nebo máme jen čekat, co přijde a těšit se z okamžiku? Jak se podle vás správně žije? A kde je ta hranice?

 
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

08.04.2018 06:25:59mND

Dobře děláš, že se nebojíš svý otázky formulovat písemně a zveřjňovat je. Bůh tě ale chraň, aby jsi brala vážně názory lidí z literárních serverů. Zpátky do ulic, s rozumem do hospod a bordelů. Střídej lidi, úhly pohledu... Tohle si prostě budeš muset odmakat sama. Máš na to a Ty to dokážeš. Otázka je jen kdy. Čím dřív, tím přeci líp, ne? Na sedmnáct píšeš neuvěřitelně uceleně, prostě... máš talent. A ven! Mezi lidi. Ať už tě tu nevidim. Chceš dopadnout jako já:)?

 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.