Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Kdo sní perníkovou chaloupku?
datum / id11.04.2018 / 486881Vytisknout |
autorbixley
kategoriePohádky
zobrazeno217x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Kdo sní perníkovou chaloupku?

Jednoho večera si ježibaba hověla na peci ve své perníkové chaloupce a černý kocour Spytihněv jí seděl u nohou. U stropu si pavouk křižák předl svou síť. Pavučina náhle zašimrala kocoura na nose.

„Nemůžeš si tu pavučinu příst někde jinde?“ zlobil se kocour na pavouka.

„Snad se ti tolik nestalo,“ opáčil pavouk naštvaně.

„Chlapci, chlapci,“ chlácholila je ježibaba, „už se zase hádáte.“

„To bych rád věděl, proč tady máš zrovna kocoura. Nemůžu ho vystát.“

„Ale pavoučku, mně se s kocourkem Spytíkem dobře bydlí. Měla jsem tu i jiné společníky, ale s těmi se bydlet nedalo.“

„Jako třeba?“ zajímal se pavouk.

„Jako třeba medvěda, když to chceš vědět.“

„Medvěda?“ divil se pavouk. „Ten musel být větší než celá tvoje chaloupka.“

„Nebyl tak veliký. Jmenoval se Gustav a byla s ním docela zábava. Vyprávěl mi veselé příhody, jak chodil na med. Jenže časem přišel na to, že u mě na med chodit nemusí. Zachutnaly mu moje sladké perníčky. Za chvíli by mi zbaštil celou chaloupku. Musela jsem ho poslat pryč. Každý medvěd přece bydlí v brlohu.“

„No nevím, jak bych s Gustou vycházel,“ přemýšlel pavouk. „Ale možná bychom si padli do noty. On by rozuměl včelám, já mouchám. Škoda. A pak jsi našla kocoura?“

„Ale ne, pavoučku. Pak u mě bydlel lišák.“

„Lišák?“ divil se opět pavouk. „Ti jsou takoví vychytralí, ne?“

„Nebyl tak vychytralý, bydlelo se s ním dobře. Jmenoval se Ferdinand a chodil si lovit různé hlodavce, žáby a ptáčky. Občas mi donesl nějaké bobule, které mu moc chutnaly. Tak jsme si spolu dávali do nosu borůvky, maliny, v zimě šípky. Časem ale zjistil, že žádné bobule nepotřebuje. Zachutnaly mu totiž rozinky v mých perníčcích a začal mi je vyďobávat. Tak jsem se s ním musela taky rozloučit. Našel si potom hezkou paní lišku a udělali si spolu doupě.“

„No,“ zamyslel se pavouk, „nějakou bobulí bych k mouchám taky nepohrdl. Škoda. A pak jsi tedy našla Spýťu?“

„Přesně tak, pavoučku,“ přisvědčila ježibaba. „Ale už jsem si dávala pozor. Musela jsem najít nějakého společníka, který není na sladké. A nakonec jsem zjistila, že kocouři sladké neradi. Moje perníčky ho vůbec nezajímají. A na rozdíl od mých předchozích společníků ovládá kouzla. To je pro mě moc důležité.“

„Jasně,“ kývl kocour Spytihněv. „Například umím svítit očima.“

V chaloupce se mezitím setmělo.

„Tak mi posviť, Spytíku,“ poprosil pavouk.

A kocour svítil očima, dokud pavouk svou pavučinu nedokončil.

Ježibaba byla spokojená. Konečně z nich byli kamarádi.

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

24.05.2018 15:48:41bixley

Tak ten závěr mě dostal! Myslela jsem, řekne něco mírného, například "ale nejvíc rysů má ne od ryb, ale od plazů, proto mu budeme říkat plaz." :-)

24.05.2018 15:36:08Lakrov
redaktor prózy

> ...všecko podle zoologie...

Ne, to nemusí. Dokonce si myslím, že v pohádce musí být něco naopak, aby měly děti o čem přemýšlet (a naučily se třeba i chápat nadsázku). Připomnělo mi to jednu učitelskou anekdotu:

Pokud žák v minulosti tvrdil, že krokodýl je ryba, byla to chyba. Dnes to pochopitelně není chyba, ale žákův osobitý vlastní názor, který má právo zastávat a je třeba to bez výhrad respektovat. Na učiteli je, aby nezranil žákovu křehkou osobnost či nenarušil jeho sebevědomí. Musí proto vytvořit vstřícnou kreativně edukační atmosféru a pro dané tvrzení najít vhodnou interpretaci.Např.: „Správně, Pepo, krokodýl vskutku patří mezi ryby, patří také ale i mezi obojživelníky. I mezi tropický hmyz, zkrátka mezi všechny obyvatele afrických řek. Patří mezi ně, protože spolu s nimi tvoří jednu velkou šťastnou rodinu, které se říká ekosystém. Ale jinak je to plaz, ty debile!“

24.05.2018 15:08:55bixley

V pohádce snad nemusí být ú)lně všecko podle zoologie :-)))

Pohádkovou licencí snad může být to, že má kocour místo očí reflektory...

24.05.2018 14:24:21Lakrov
redaktor prózy

Taková praktická je tahle pohádka. Praktická logika při výběru parťáka  a trocha toho zoologického ponaučení v ní je. Jen s tím svícením očima  je to tuším jinak -- v sítnici očí koček (i psů, lišek a dalších...)  je "zrcadlová" vrstva, sloužící jako "zesilovač" světla. Takové oči vidí  dobře i v šeru.  ...ale hlavně, že se pavou s kocourem usmířili...  

12.04.2018 17:53:28bixley

No, nevím, jak by delfín Milouš plaval v perníkové chaloupce! Ale proč ne. Ježibaba by měla před chaloupkou bazén. Dnes jsem četla dětem pohádku o drakovi Blakovi, který byl neviditelný, a proto mu nasadili světelnou vestu. Takže možné je všecko. :-)

12.04.2018 17:25:05Kočkodan
Ano, myslel jsem tuto dvojku. Milouš by muselo být ale nějaké obzvlášť inteligentní zvířátko. Například delfín.

A ještě tě musím pochválit za tuto větu: „Časem ale zjistil, že žádné bobule nepotřebuje.“
Správně, už malým dětem vštěpovat myšlenky, že i bez dopingu (a drog) se dá v životě mnohé dokázat.

Agáto:

Jedna z našich čtyř koček by ladila s tvým kocourem černým, je také černá.I se tak polsky jmenuje – Čarnulka. Přidávám se k bixley s pozdravem, respektive pohlazením. (tady si teď přišla pro pohlazení Veronica)
12.04.2018 07:44:17bixley

Tak ho pozdravuj. :-)

12.04.2018 06:14:50agáta5

moc pěkná pohádka... taky mám černýho kocoura, ale nemá jméno... nějak k němu nedošlo, tak mu říkám černej :)

11.04.2018 21:52:43bixley

Já myslím, že to v pohádce nikdo tak nerozebírá, prostě DĚLAL pavučinu. Ale opravím to.

11.04.2018 21:49:34Magdalene
Po staletí hleděli lidé na pavoučí vlákno se závistí a bylo přáním nejedné přadleny sepříst takto tenkou a pevnou nitku. Nezdařilo se


Takže od snování nebo tkaní to má daleko. Je to spíše předení i když wikipedie to pojmenovala jinak. 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.