Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+18 neviditelných
Léto 1968 III. Veselé historky nejen pro děti
datum / id20.04.2018 / 487124Vytisknout |
autorMagdalene
kategoriePróza na pokračování
témaHumorné
upřesnění kategoriexxx
zobrazeno88x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Poslední část. Víc už bohužel nemůžu vložit. 

Léto 1968 III. Veselé historky nejen pro děti

Kde ten kluk zase lítá? Hodin jak na kostele a on ještě není doma. Hano, běž ho hledat!“

lamentovala Marie.

Mami, já nemůžu, učím se!“

Marie vešla do pokoje a nevěřila svým očím. Od zrcadla na ni koukala zmalovaná Hana, vypadala jak obraz

boží.

Tak ty se učíš? Tohle vám dali ve škole za domácí úkol? A kde jsi vzala ty malovátka? Vypadáš jak děv..“, pak se

zarazila a uvědomila si, že takto nemůže se svou dcerou mluvit. A nasadila smířlivější tón.

Haničko, odkud máš ty malovátka?“

Mami, nezlob se, rtěnku jsem si půjčila tvoji a na řasy vzala tátův černý krém na boty.“

Děvče zlaté, okamžitě se běž umýt, než tě uvidí táta. A pak jdi hledat Pepíka!“

Ale mami, podívej se jak z toho krému mám husté a dlouhé řasy,“ chlubila se Hana.

Marie chtěla nejdříve z pokoje odejít, pak se vrátila a podívala se na dceřiny řasy.

No jo, jdi se umýt!“ přikázala znovu.

A můžu jít takto načančaná hledat bráchu?“

Já ti dám načančaná, jsi zmalovaná jako nějaká loutka. Na takové věci máš ještě času dost a běž už pro toho kluka

nezbedného, dávno měl být doma. Nevím, kde může v tom dešti celé odpoledne lítat.“

Hana odešla hledat Pepíka a trvalo dost dlouhou chvíli, než ho našla. 

Mami, mami! pojď se podívat jak Pepík vypadá, je jak prase!“ volala Hana.

Marie přišla do chodby a tam na ni koukal od hlavy po paty špinavý a zablácený kluk.

Pak si všimla, že má nějaké veliké břicho.

Co to máš pod tou bundou?“ zeptala se ho.

Mami, jabka! My jsme byli s klukama na jabka a jeden dědek nás honil, no a já spadl do bláta, ale mami, jabka

jsem nepustil?“

Marie neměla slov a tak mu jen řekla, ať si vyzuje gumáky a jde do vany. Pepík vešel do bytu a než se Marie

vzpamatovala, že nějak mu v těch gumákách čvachtá, už je měl dole a její pýcha, krásné nové bukláky ( koberce )

byly celé mokré. Tak toto bylo na ni moc.

A do vany!“ zařvala na své milované dítě.

Když se ten malý umouněnec okoupal, dala jim oběma večeři a ještě než je uložila do postele, pohrozila, že to

řekne tátovi, co dnes udělali.

Děti ležely ve svém pokoji, Marie si pustila televizi a čekala, až se vrátí Pepa z odpolední. Slovenská inscenace

kterou vždy v pondělí dávali skončila, nic jiného pořádného tam nebylo a Marie zvažovala, že bude chvíli plést.

Vstala z křesla a šla si pro pletení. Jenže tam nedošla. Vzpomněla si na ty dlouhé řasy, které viděla u Hany a šla do

skříně pro krém na boty. Natřela si řasy a sama byla překvapená, jak husté a dlouhé po tom krému zůstaly.

,No teda?‘ říkala si sama pro sebe. Maskara je drahá jak šlak, a takový zázrak ani omylem neudělá! A už v tuto

chvíli věděla, že s nákupem maskary skončila, aspoň ušetří a bude si malovat řasy jen krémem na boty.

Konečně došel Pepa a hned ve dveřích mu říká: 

Pepo, koukni se co je na mě nové?“ Ten chvíli kouká, nic nenašel a povídá,

uvařila jsi mi teplou večeří?“

Ale Pepo, na mě koukej, ne na sporák!“

Koukal, koukal a nic nevykoukal. A pak si to Marie uvědomila. Nemůže přece žalovat na Haničku a sama se pak

tím krém líčit. A rozhodla se Pepovi neukázat, co je na ní nové a také na děti nežalovat.

Pepa stále hleděl na sporák, tak mu dala večeři a odešla do koupelny. Málem zakopla o Pepíkovou bundu plnou

jablek. Posbírala je a jen si pomyslela: 

,Zítra z nich udělám štrůdl a aspoň ušetřím.‘ 

Nakonec úplně zapomněla, jak ji ty její děti dnes pozlobily. V posteli se přitiskla k Pepovi a těšila se, jak zítra

vyrazí do práce s dlouhýma, hustýma řasama. Ani jedna kolegyně nebude mít takové.

To budou ženské koukat!

 

Prázdniny skončily, děti už seděly skoro celý měsíc opět v lavicích, podzim byl tady a blížil se Svatý Václav.

To byla ta správná doba kdy rodiny vyrážely do lesa na václavky. Tentokrát se rozhodl jít i Pepa. Běhali mezi

stromy, kraválu nadělali tolik, že snad všechna zvířata vyplašili, ale domů si přinesli plný košík. Marie poctivě

houby třikrát uvařila, jelikož moc dobře věděla, že za syrova je tato houba jedovatá. Nikdy nezapomene na svého

otce, který houby málo uvařil a málem se otrávil. Něco odložila stranou na dršťkovou polévku, kterou Pepa měl

tak rád, něco dala bokem a těšila se jak je naloží do octu a zbytek nechala na vaječinu.

Hlavně pro Pepíčka, houby miloval.  

Smaženice byla hotová a Marie volala rodinu ke stolu. Všichni se posadili, popřáli si dobrou chuť a Marie

postřehla, jak se Pepík pomodlil.

Pepíčku? a od kdy ty se před jídlem modlíš?“ zeptala se ho.

Mami, od té doby, co táta začal chodit na houby.“

 

 

Marie s Pepou přišli domů z nákupu a volali své ratolesti, ať se jdou podívat, co nakoupili. Marie vytáhla z velké

krabice nějaký přístroj a povídá:

Tak děti, a teď si budeme moci dělat kokteil doma a sami.“

Je, je, vřískali radostí oba dva a Hana hned chtěla, ať máma ten kokteil udělá.

Kdepak, musíte počkat do zítra, já totiž zapomněla koupit mléko a v krámu už mají dnes zavřeno.“

Ještě chvíli se bavili nad mixérem, který rodiče koupili, Pepa jim ukazoval kde se dává mléko a jak se mixér

značky Eta pouští a pak ho Marie se slovy, že zítra si jej udělají, odložila do kuchyňské linky. Další den odpoledne

šla Hana ze školy, stavila se do blízkého krámku a koupila mléko. Moc se těšila, jak si udělá kokteil. Máma jim ho

sice slíbila, jen zapomněla, že má dnes odpolední směnu a nebude doma. A tak se Hana rozhodla sama mixér

vyzkoušet. Přišla domů, hodila aktovku do kouta a zavolala do pokoje, kde si hrál Pepík, ať příjde do kuchyně, že

si udělají kokeil. Pepík když to slyšel, vyletěl jako střela. Hana vytáhla mixér, nalila do něj mléko, roztloukla dvě

vajíčka, bílky dala do skleničky, jak to u mámy vždy viděla a žloutky hodila do nádoby. Přidala trošku cukru, tak

jak to včera líčila máma a pustila ten malý červený knoflík. A než se stačila vzpamatovat, celá kuchyň, ona i Pepík

byli pocákáni.

Ségra, ty jsi trubka,“ označil Pepík svou sestru. Pak vzal víčko od mixéru, tloukl si na čelo a dával své sestře

jasný signál, že zapomněla dát víčko na mixér.

Pepíčku, pojď mi pomoct uklidit, než příjde táta,“ prosila Hana bratra. Ten se usmál a povídá:

Sama mléko koupila, sama mixér pustila, sama úklid dělala“ a odešel do pokojíčku.

Ty spratku,“ řvala na něj Hana, „a kdybych kokteil udělala, také bych ho sama pila?“

Pepíček, už ani nemukal a tak ho nechala být a raději se snažila rychle uklidit, než příjde táta z práce.

 

Bylo pondělí odpoledne a Marie pozvala tetu Božku na kokteil. Už si skoro všechno řekly, poklábosily o

sousedkách a pak se teta Božka zeptala: 

Kde máš Marie toho muže? Ve tři měl být doma, je šest a jeho nikde. Ty si klidně sedíš a háčkuješ! Jak můžeš být

tak klidná?“ ptala se teta Božka.

A co mám dělat? Dát po něm vyhlásit celostátní pátrání? Sedím a čekám. A co vlastně děláš ty, když se Gustav

opozdí?“

Tak klidně si teda nesedím. Lítám nervózně od dveří k oknu od okna ke dveřím, sem a tam.“

A nezdá se ti, že to vyjde na stejno? Jen já u toho nemusím tolik běhat!“

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

08.08.2018 20:25:06R. L.
/*
20.04.2018 15:31:10Karlos Veliký

Moje máma ten krém na boty jako holka také používala. 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.