Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+19 neviditelných
Kompenzační poezie
datum / id24.04.2018 / 487225Vytisknout |
autorMovsar
kategorieKritiky (lit. kritiky díla)
zobrazeno896x
počet tipů14
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Kompenzační poezie

Dávná představa o poezii jako dílu ducha, které se jako bůh v dětských představách vznáší na obláčku jen proto, aby bylo světu k dobru, nejspíš stále převládá. Romantismus se svou posedlostí hledáním génia ji značně posílil a posílil tím i esencialistické nahlížení předmětu básnění: autor obdařený výjimečným nápadem ukazuje na střed řeči, pravou podstatu jsoucna.

Víme už, nejméně od poloviny minulého století, že řeč nemá žádný svůj střed a pevnou strukturu a zejména že nejsou žádné pravé podstaty věcí, žádná neměnná pravda, nýbrž jen vzájemné shody na tom, co a jak je; jinak vyjádřeno, řeč nám slouží jako funkce vypovídání o světě, který by bez ní byl kdoví jaký; v podstatě o něm nevíme nic než tolik, co nám umožní zahlédnout občasný průsečík našich řečí.

Tak tedy poezie nikoli jako ukazování věčných pravd, ale spíše jako drobné ohledávání dočasných pravd. Anebo taky jako funkce.

Třeba jistý autor, jemuž poezie slouží coby kompenzace manželského libida, které v dnešní partnersky rozeklané době již nelze spolehlivě nalézt. A tak chrlí svou ódu na ložnicové (ne)štěstí, nákupy v Tescu, smaženice k večeři, dovolené u moře a – téma z nejcitlivějších – plánované početí. Kdo by neslyšel temné mručení autorovo nad světem, který se proměnil v těžko žitelnou poušť nedorozumění, musel by být hluchý. Jemnější uši by pak mohly mezi zkyslými tóny zaslechnout i bolestný nářek člověka poraněného touhou zastavit čas a vrátit se do rajského stavu přehlednosti, pevnosti slibů a svazků, světa předem definovaného společenskou smlouvou. Nic z toho ale není možné: nablýskané útulny ložnic, nákupy, večeře u televize, nekončící dovolené a množení už ztratily kouzlo trochu nudného tmelu dvou lidí, staly se nejistou a - spíše než nudnou - hrozivou součástí všedního chaosu.

A tak se autor jako bájný Odysseus ohlíží nostalgicky za svou rodnou Ithakou osmdesátých let, v nichž ještě smažená vajíčka voněla po lásce, ložnice po hříchu, nákupy a dovolené byly vzácností a děti radostí. Prý někde na opačném konci internetu mu odpovídá jeho žena, stejně posedlá psaním…

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

25.08.2018 23:13:52vilokod_K

Ta pravda v úvaze obsažená by se dala říci několika  poměrně krátkými větami. Aniž bych se snažil esencializovat (tuto úvahu), řekl bych, že Movsar předvídá přesun oblasti témat směrem vývoje společnosti a to jak národní, tak globální. Jenom svou úvahou trošku předběhl reálný pro to určený čas... Lapidárně řečeno: dočkáme se...

07.08.2018 16:08:30pasažier letu 1978
Pre mňa nič nehovoriaci článok, nechcem sa dotknúť autora.Pravda existuje len pre toho kto ju chce mať...
23.06.2018 13:33:01R. L.
Díky za kompliment. Promiň, že jsem se narodil...
20.06.2018 06:22:08MKbaby

Pěkně napsáno. A Rudá Lebka nepochopila, že je to i o ní, o to víc zase kope kolem sebe...

29.05.2018 21:45:01Stárnoucí vlk

Rád jsem přečetl 

27.05.2018 03:47:50ARNOKULT

Domnívám se velmi skromě, že pravda je spíše "vyvážená". Má v sobě jak "pevný bod" (substanci), tak i "pohyb".

 

Hegel - Vorrede:

IV. 1. Při studiu vědy běží tudíž o to, abychom na sebe vzali námahu pojmu.Ta vyžaduje pozornost na pojem jako takový, na jednoduchá určení jako např. bytí o sobě, bytí pro sebe, soběrovnost atd.; neboť to jsou takové čisté svéhybnosti, které bychom mohli pojmenovat »duše«, kdyby jejich pojem neoznačoval něco vyššího než duše.Pro návyk, který se drží vodítka představy, je právě tak nepříjemné, jsou-li představy rušeny pojmem, jako je to nepříjemné pro formální myšlení, které se rozumářsky pohybuje od jedné neskutečné myšlenky k druhé.Onen první návyk třeba nazvati materiálním myšlením, nahodilým vědomím, které je pouze ponořeno do látky, kterému je tedy zatěžko z látky zároveň ryze vyzvednout svou osobu a být samo u sebe.Ta druhá chyba rozumování je naopak svoboda od obsahu a ješitnost, která se povznáší nad obsah; na ni činí pojem nárok, aby podstoupila úsilí zříci se této svobody a ponořiti tuto svobodu do obsahu, místo aby byla principem libovolného pohybování obsahem; nechat jej, aby se pohyboval svou vlastní povahou, tj. osobou, pokud jest osobou obsahu sama, a aby tento pohyb pozorovala.Vzdání se toho, abychom svémocně vpadali do imanentního rytmu pojmů, zasahovali do něho libovolně moudrostmi, které máme odjinud, tato zdrženlivost je sama bytostným momentem pozornosti soustředěné na pojem.

 

Dodatek: "Řeč je božská" - má vyšší podstatu - tu bohužel postmoderna "zavrhla".

21.05.2018 19:33:11Movsar

ad 1. prozradil jsi, že ti nic neříká, protože hledání pravdy je její klíčová myšlenka.

ad 2. odporuje. a ten apel směrem ke mně je poněkud úsměvný.

ad 4. tady jsi prvně hluboko. hluboko pod tou úrovní, na které ještě mám chuť diskutovat.

tvá naivní představa o myšlení, resp. filosofii jako pobytu v hlubině je v podstatě to, co jsem učinil předmětem kritiky. je tak dobře, žes nasadil příklad.  

 

21.05.2018 17:19:07neroušek

Ano jiskří se. To je dobré.

1) Nietzsche a definice nihilismu? A jak to souvisí s pojetím pravdy?

2) Ne bod 1 a 3 si neodporuje. Klidně si žij na povrchu, ale nepiš povrchně, ani nemysli povrchně!

3) Podstatou života je nuda a prázdnota a právě skrze umění proti tomu člověk bojuje. Že se v dnešní době lidé nenudí? Hehe. Musí být celý průmysl - zábavní, aby lidi na chvilku zabavil.

4) Poctivý pojem je pojem, který dává smysl, je rozumem uchopitelný a definovaný. Mnou vyjmenované Tvé pojmy jsou jen nesmysly. Střed řeči neexistuje a řeč musí mít strukturu, aby byla sruzumitelná.

Tajemství bytí člověka se skrývá v esensiální bytnosti svobody.

Hehe. Šamanský jazyk umí neroušek taky, ale nedá se tím nic sdělit.

zdraví neroušek a polepši se. *****

 

21.05.2018 17:01:54Movsar

já zas netuším, co je to "poctivý pojem". každý z tebou jmenovaných obratů je poměrně ustálený v humanitních vědách, řekněme u určitých autorů. a i pokud by nebyl, není na škodu přicházet s novými termíny. filosofie, jak prosazoval deleuze, není reflexe, nýbrž vynalézání pojmů.

21.05.2018 16:59:04Movsar

ad 2. narážel jsem pochopitelně na nietzscheho, ne na a.s., a na jeho definici nihilismu. tu skutečnou, ne tu populární ve stylu "nic není".

ad 3. hloubka je přesně to, co nehledám,. žiju na povrchu. v tomto si odporuje tvůj bod 3 a 1.

ad5. lidi by s tebou asi nesouhlasili, že se cítí prázdní a znudění. spíš asi naopak.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.